O nádorech neznámého původu

Nádor neznámého původuCo je to nádor neznámého původu?

Nádorové onemocnění je označeno jako nádor neznámého původu (neznámého origa) v případě, že jsou v těle pacienta prokázány nádorové buňky a ani podrobným vyšetřením se nepodaří zjistit, kde v těle původně vznikly. Obvykle se jedná o metastázy a není prokázán primární nádor, z kterého se vytvořily. Primární nádor může být velmi malý a může tak uniknout všem vyšetřovacím metodám. Metastázy mohou být mnohonásobně větší než vlastní nádor z kterého vznikly. Nejčastěji jsou takovéto metastázy zjištěny v játrech, v plicích, v kostech nebo v lymfatických uzlinách, mohou však být kdekoliv v těle.

Malé nádory unikající diagnostickým metodám, které mají velkou tendenci k metastazování, často vznikají v plicích, prsní žláze, prostatě, tlustém střevu nebo ledvinách.

Nádory neznámého původu tvoří 2-5% všech nádorových onemocnění. Toto procento se postupně snižuje s rozvojem a lepší dostupností moderních vyšetřovacích metod, které v současnosti pomohou objasnit původ u více nádorů než dříve.

Jaké jsou příznaky onemocnění?

Projevy onemocnění mohou být mimořádně různorodé. Celkové příznaky zahrnují hubnutí, zvýšenou únavnost, snížení výkonnosti, někdy zvýšenou teplotu zejména v podvečer. Ostatní příznaky jsou dány tím, která část těla je metastázami zasažena. V případě postižení uzlin může jít o hmatnou bulku např. v podpaží, na krku nebo v tříslech, která nemusí činit větší potíže. Metastatické postižení kostí se může projevit bolestmi nebo až zlomeninou narušené kosti. Metastatické postižení plic a pohrudnice je často provázeno dušností, kašlem nebo bolestmi na hrudi. Tlak a bolest v pravém podžebří nebo zežloutnutí kůže mohou být příznaky nádorového postižení jater. Při metastázách na pobřišnici vzniká výpotek, tekutina v dutině břišní (ascites), která se projeví zvětšením objemu břicha, později i tlakem.

Je nutné zdůraznit, že všechny tyto příznaky mohou provázet také různá nezhoubná onemocnění.

Stanovení diagnózy:

Cílem diagnostiky je zjištění rozsahu nádorového onemocnění a nalezení primárního nádoru z kterého metastázy vznikly. Teprve pokud se ani podrobným vyšetřením nepodaří primární nádor prokázat, je diagnóza uzavřena jako nádor neznámého původu.

Nádorové onemocnění je jednoznačně prokázané teprve mikroskopickým vyšetřením vzorku nádorové tkáně (histologické vyšetření) nebo nádorových buněk (cytologické vyšetření). Odběr tkáně se nazývá biopsie.

Diagnostika je zahájena pohovorem lékaře s pacientem a odebráním předchorobí (anamnézy). Informace od pacienta pomohou nasměrovat další vyšetření. Zjišťuje se mimo jiné výskyt nádorových onemocnění v rodině, zda byl pacient v dlouhodobějším styku s kancerogenními látkami nebo zářením v zaměstnání nebo zda kouří a kolik pije alkoholu. Význam má ale například i informace o prodělaném virovém zánětu jater, cirhóze jater, žaludečních vředech, změně charakteru stolice nebo potížích při močení.

Důkladné fyzikální vyšetření včetně vyšetření prsou, konečníku a prostaty předchází plánování dalších vyšetřovacích metod. Plán vyšetření je stanoven podle lokalizace metastáz nebo podezřelých ložisek. Velmi brzy je nutné odebrat vzorek tkáně z metastázy, většinou biopsií.

Podrobné vyšetření vzorku tkáně patologem dokáže většinou zařadit nádor mezi určitou skupinu nádorových onemocnění. Cílem je najít znaky nádoru, které pomohou určit orgán, v kterém nádorové onemocnění vzniklo. Nádor ale může být nediferencovaný a patolog pak nedokáže nádor blíže zařadit.

Vyšetřením krve zjišťujeme krevní obraz, jaterní testy, funkci ledvin a další parametry. Nasměrování další diagnostiky může pomoci vyšetření nádorových markerů, biochemických látek vyšetřitelných v krvi, které mohou být produkovány nádorem.

Mezi obvyklá zobrazovací vyšetření patří CT plic a CT břicha. Podle potřeby pak může být doplněna řada dalších zobrazovacích vyšetření (např. magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie - PET, PET/CT).

Může být vhodné provedení různých endoskopických vyšetření zažívacího traktu (gastroskopie, kolonoskopie) a plic (bronchoskopie) a podrobné vyšetření hlavy a krku.

Nutné je provést vyšetření gynekologické a mamografické k diagnostice karcinomu vaječníků a karcinom prsu. Obě tyto nemoci lze účinně léčit. U mužů patří mezi nádory s nejasným původem hodně citlivé na onkologickou léčbu karcinom prostaty a nádory varlat.

V posledních letech se rychle rozvíjí genetické testování nádorů neznámého původu s cílem najít určitý „genetický podpis“ z kterého by šlo určit v kterém orgánu primární nádor vznikl.

Co lze udělat pro snížení rizika onemocnění?

V tomto případě se nejedná o jeden konkrétní typ nádorového onemocnění. Pro prevenci tedy platí obecná doporučení k prevenci nádorových onemocnění.

Jaké jsou možnosti léčby?

Onkologická léčba je rozdílná u jednotlivých typů nádorových onemocnění. U nádorů neznámého původu tento typ přesně neznáme, v rozhodování o léčbě ale pomohou všechny informace, které patolog vyčte z vyšetřeného vzorku nádoru. Léčebný postup závisí na rozsahu onemocnění, zda je postižena jen jedna lokalizace nebo jsou metastázy ve více orgánech a důležitý je i rozsah nádoru v jednotlivých lokalizacích.

Je vybrána léčba, která má největší šanci na úspěch a měla by ošetřit všechny typy nádoru, které přicházejí do úvahy.

Chirurgická léčba může být vhodná v případě postižení jen jedné lokalizace. Jde například o metastázy v krčních uzlinách, kdy předpokládáme primární nádor někde v oblasti hlavy a krku.

Cílem chemoterapie je zastavit růst nádorových buněk a pokud je léčba úspěšná, může dojít k zmenšení metastáz nebo vzácněji k jejich úplnému vymizení.

Pokud jsou u žen postiženy jen uzliny v podpaží, je předpoklad, že primární nádor vznikl v oblasti prsu. V takovém případě je léčebný postup obdobný jako u pacientek s časným stádiem karcinomu prsu.

Radioterapie je vhodná k léčbě některých lokalizovaných nádorů. Příkladem mohou být opět metastázy v uzlinách krku, kdy předpokládáme primární nádor ve stejné lokalizaci.

Vždy je nutné brát v úvahu celkový zdravotní stav pacienta, jeho věk, doprovodná onemocnění, rozsah a charakter nádoru. Pro některé pacienty by náročná diagnostika a protinádorová léčba znamenaly zcela nepřiměřené riziko komplikací a žádný prospěch. V takovém případě je nejlepším řešením léčba symptomatická s cílem zmírnit potíže pacienta a zlepšit kvalitu jeho života.

Před zahájením léčby by měl být pacient informován o léčebném plánu a o případných různých léčebných možnostech. Měl by mít také možnost získat dostatek informací o možných rizicích a případných vedlejších účincích protinádorové léčby. Pacient si může přát zkonzultovat léčbu svého onemocnění ještě na jiném pracovišti a získat tzv. druhý názor.

Nezbytnou součástí léčby nádorového onemocnění je také léčba podpůrná. Cílem podpůrné léčby je zvládnout možné vedlejší nežádoucí účinky protinádorové terapie, jako je například nevolnost, zvracení a infekční komplikace.

Patří sem i zvládnutí komplikací, které provázejí vlastní nádorové onemocnění – např. léčba bolesti, poruchy průchodnosti zažívacího nebo dýchacího traktu, žlučových cest, léčba nechutenství a psychologická a duchovní podpora.

Informace o stránce

  • Autoři: MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D. (LF MU, Masarykův onkologický ústav, KKOP a FN Brno)
  • Recenzenti: prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. (Masarykův onkologický ústav Brno, předseda ČOS ČLS JEP)
  • Datum vytvoření: 18. 1. 2010
  • Datum poslední úpravy: 18. 5. 2014
  • Informace o poslední úpravě:

    Pravidelná revize textu: text byl přečten autorem a byla potvrzena jeho aktuálnost k 18. květnu 2014.