Databáze tuzemských onkologických konferenčních abstrakt

Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Psychologie v onkologii

Téma: XI. Psychoonkologie

Morální distres

Číslo abstraktu: 108

Autoři: Heřmanová Jana; Svobodová Hana; Zvoníčková Marie

Podle dostupné zahraniční literatury byl termín morální tíseň (moral distress) poprvé použit v roce 1984. Autor Andrew Jameton morální tíseň definuje jako utrpení, které sestry zažívají, když jim okolnosti prostředí nebo podmínky dané pracovním prostředím neumožní jednat tak, jak cítí, že je eticky správné. (Pendry 2007) V české ošetřovatelské literatuře se termín morální distres nevyskytuje, dobře je však známý syndrom vyhoření, jež je jedním z projevů i důsledků morálního distresu.

Mezi hlavními důvody vzniku morálního distresu se uvádí nedostatek ošetřujícího personálu a z toho vyplývající nedostatek času, nedostatek podpory sester ze strany vedení, podřízenost lékaři a povinnost respektovat jeho rozhodnutí i v případě, kdy sestra cítí, že nařízení neodpovídá daným standardům nebo potřebám pacienta, směrnice zařízení a legislativa. Například sestry mají dva nadřízené, jedním je organizace, která sestry platí a druhým je lékař, který ordinuje, a tím pádem určuje, co sestra bude dělat.

Pokud dochází k nesrovnalostem mezi nařízeními, která vyplývají ze směrnic organizace, a představami lékaře, je to často sestra, která se ocitá v nepříjemném středu a řeší dilema, kterou z autorit uposlechnout. Je ohrožen hodnotový systém sestry, která usiluje o dosažení optimálního výsledku péče, avšak naráží na to, že má více odpovědnosti než autonomie. Tolik citovanou roli sestry jako „advokátky nebo obhájkyně" zájmu pacienta však mohou negativně ovlivnit i preference samotných pacientů či jejich blízkých.

Morální distres a jeho dopady na tělesný a emocionální stav sester a poskytovanou ošetřovatelskou péči byl popsán nejen v pracích autorů USA a Kanady, ale také v evropských zemích (Švédsko, Holandsko, Belgie) i východní Asie. Z výpovědí českých sester víme, že problematika morálního distresu je aktuální i v českém zdravotnictví a i s ohledem na současný kritický nedostatek sester považujeme za nutné se touto problematikou zabývat.

Literatura:

  1. Pendry, P, S.: Moral Distress: Recognizing it to Retain Nurses. Nursing Economics. 2007, 25 (4), 217-221.

Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009