MUDr. Pavel Vítek, PhD., MBA

MUDr. Pavel Vítek, PhD., MBA

V oboru onkologie pracuji 23 let. Složil jsem atestace z interny, klinické onkologie a radiační onkologie-radioterapie. V současné době jsem zaměstnán jako vedoucí lékař lůžkového oddělení Ústavu radiační onkologie FN Na Bulovce v Praze. Pracuji také jako odborný asistent Onkologické kliniky 1. LFUK Praha a Katedry radioterapie IPVZ.

1. Jaké jsou, podle Vás, hlavní problémy, které by výbor onkologické společnosti měl řešit?

Výbor Onkologické společnosti by měl řešit problémy, které vycházejí z poslání v rámci ČLS JEP. Jsou to hlavně otázky koncepční. Zároveň je výbor výborem, pokud řeší aktuální podněty, které vycházejí z členské základny. Koncepční problematika určitě zahrne oblasti financování, standardů, prevence a screeningu, vzdělávání, kvality, evidence a statistiky. Vždy ale musí výbor řešit, jakým způsobem lze příslušnou oblast ovlivnit. Za žádnou z nich nenese přímou odpovědnost, ale může v jednání s plátci, zřizovateli, poskytovateli, vládními orgány, orgány státní správy aj. prezentovat jednoznačné názory, fakta a výsledky. To vše ku prospěchu obou - zdravotníků a pacientů.

2. Jaké budou Vaše argumenty při vyjednávání rozsahu centrové péče s plátci péče?

Rozsah péče, jíž má hradit plátce, je dán zákonem, vyhláškami, přijatými registracemi léčiv apod. Je to množství předpisů s různými možnostmi výkladu, jež dávají plátcům “stupně volnosti“. Je zřejmé, že stávající zásady vyžadují novou zákonnou úpravu, což je věc politiků, ne lékařů. Možnosti Onkologické společnosti vidím v prezentaci argumentů prokazujících benefit určité léčby a to z řady aspektů od ekonomických přes odborně medicínské po etické. Zásadní roli má i analýza vlastních dat resp. analýza vlastních léčebných výsledků. Ta je nenahraditelná a plně v rukou odborníků. Pokud se týká dat o kvantitě vynaložené péče a nákladech, nejpřesnější informace má podle mého názoru právě plátce.

Kolik z uhrazené péče má být v centru a kolik mimo centrum je otázka jednoznačně organizační. V té by měli plátci respektovat hlas Onkologické společnosti, podložený vlastními daty, znalostí problematiky a prostředí.

3. Budete chtít rozšiřovat nebo zachovat stávající systém Komplexních onkologických center?

Komplexní onkologické centrum je pracoviště, které splňuje určitá kritéria. Kritéria vybavenosti, personálního obsazení, pokrytí spádové oblasti, léčebných postupů i léčebných výsledků. Pokud pracoviště požadavky splňuje, může být centrem. Meritem není nárůst nebo uchování počtu center, ale průběžná aplikace aspektů kvality včetně auditů a akreditací. Z hlediska rozsahu populace ČR, regionálního i geografického uspořádání a možností personálního pokrytí oboru považuji současný počet center za adekvátní.

4. Líbí se Vám a budete prosazovat tzv. "Slovenský model centralizované péče" , tedy rozhodování o léčbě v centru a na základě indikované péče možnost podání na spolupracujícím pracovišti?

Ne. Idea indikace léčby v centru a její aplikace na spolupracujícím pracovišti není principiálně nic neobvyklého. Nelze ani pojetí centralizované péče omezit na otázku biologické terapie. Je tu i problematika chirurgické onkologie, radiační onkologie a další.

Biologická léčba se dynamicky rozvíjí, mění se indikace, mění se objem aplikované terapie. Některou biologickou léčbu bude nutné aplikovat na „mimocentrových“ pracovištích. Model centralizované péče podle mého názoru stávající problémy neřeší, bez ohledu na to, zda přichází z východu nebo západu.

5. Jaký je Váš názor na organizaci onkologické společnosti?

Onkologická společnost je organizační složkou ČLS JEP, plní své poslání v rámci ČLS JEP, a organizace je v rámci stanov ČLS JEP. Organizace Onkologické společnosti plnění poslání a cílů umožňuje.

Onkologická společnost sdružuje onkology interní („klinické“), radiační, chirurgické i další. Užší specializace se sdružují v sekcích. Je to logická organizace. Bádání a úvahy si zaslouží jiné otázky.