Psychologická péče

Součástí hospicového multidisciplinárního týmu je i psycholog. Období progrese závažného onemocnění a čas umírání je životní etapou nesmírně náročnou, jak pro pacienta samého, tak pro jeho rodinu a blízké. Psycholog je jedním z těch, kteří jim v tuto chvíli stojí na blízku a nabízí své provázení a podporu.

Práci psychologa v hospici bych rozdělila do čtyř hlavních oblastí:

  • s pacientem
    Jde především o navázání vztahu důvěry vytvářejícího prostor pro emoční podporu pacienta, který má možnost hovořit o svých pocitech, myšlenkách, obavách, těžkých otázkách a nejistotách. Psycholog pacientovi pomáhá adaptovat se na stávající situaci a hospicové prostředí, prostřednictvím podpůrné psychoterapie ho povzbuzuje k ventilaci a řešení obtíží a zatěžujících témat z jeho života. Je především aktivním naslouchajícím a věnuje se s pacientem tématům, které on sám přináší.
    Těžiště práce s pacientem je v rovině individuálních rozhovorů. Obohacením jsou však i skupinové aktivity, které psycholog organizuje a které mají pro určitý typ pacientů velký význam. Pravidelně jednou týdně se scházíme s pacienty, dobrovolníky a nezřídka i některými pacientovými rodinnými příslušníky k tzv. společenskému odpoledni. Jde převážně o různé typy rukodělných či výtvarných čiností, jejichž účelem je především zamezení sociální izolaci, smysluplné využití času, vzájemná podpora pacientů i prosté odreagování se od všeho toho těžkého, s čím je pacient nutně konfrontován.

  • s rodinou
    Psycholog podle individuální potřeby a v úzké spolupráci s ošetřujícím lékařem nabízí podporu i rodinným příslušníkům pacienta. Ti nejčastěji přicházejí právě pro možnost s někým celou situaci znovu probrat, ventilovat své emoce a orientovat se v nich, konzultovat svá rozhodnutí, nechat si poradit v konkrétních otázkách týkajících se především kontaktu s pacientem. Psycholog se může stát jakýmsi prostředníkem prohloubení komunikace pacienta a rodiny. V případě potřeby zůstává v kontaktu s rodinou i poté, co se z doprovázejících stanou pozůstalí.

  • s personálem
    V rámci pravidelných multidisciplinárních týmů i individuálních pohovorů je psycholog k dispozici personálu v problémech komunikace a řešení problémů konkrétních pacientů, svým vhledem může obohatit pohled personálu na pacienta a napomoci úspěšnější a efektivnější péči. Je v osobním každodenním kontaktu se zdravotnickým personálem a podílí se dle svých možností na vytváření atmosféry plodné spolupráce a prevenci syndromu vyhoření.

  • s dobrovolníky hospice
    Psycholog se aktivně podílí na výběru nových dobrovolníků, na jejich odborném výcviku i průběžném vedení v rámci supervizí. Pomáhá dobrovolníkům řešit obtížné situace a směřovat jejich službu k těm pacientům, kteří jsou schopni z ní nejvíce profitovat.

Psycholog se aktivně účastní také edukační činnosti na půdě Edukačního centra hospice i mimo něj v rámci odborných seminářů, konferencí a výuky studentů. Věnuje se také stážistům, kteří do hospice přicházejí načerpat zkušenosti.

  • Sdílejte na:
    • Facebook
    • Twitter