Co je to biologická léčba

V poslední době se stále častěji můžeme setkat s novým typem protinádorových léků, kterébyly vyvinuty ve snaze působit přímo na nádorovou buňku, a zmírnit tak nežádoucí účinkyna zdravé tkáně, které jsou obvyklé u běžných cytostatik. Pro skupinu těchto nových lékůzatím není jednotné označení, nejčastěji se používá pojem biologická nebo cílená léčba.

Na rozdíl od klasické chemoterapie, jejíž účinek je zaměřen proti genetické výbavě nádorovýchbuněk, ale zasahuje i buňky zdravé, se jedná o skupinu léků, jejichž mechanismusúčinku je cíleně zaměřen proti molekulám nádorových buněk. Na základě tohoto mechanismudosahujeme vyšší efektivity protinádorové léčby.

Blíže charakterizovat tuto skupinu léků je velmi obtížné, protože zahrnuje stovky účinnýchlátek a každým rokem jsou objeveny desítky dalších. Obecně lze říci, že biologickáléčba je v současné době určena pro většinu nádorových onemocnění v počátečních, alei pokročilých stadiích. V některých případech může být nabízena v rámci klinických studií.Biologická léčba se podává samostatně, nebo současně s chemoterapií, jejíž účinnost setím zvyšuje.

Nejvýznamnější skupinu léčiv představují v současné době monoklonální protilátky, protojim v tomto textu věnujeme bližší pozornost.

Co jsou to monoklonální protilátky a na jakém základě účinkují?

Monoklonální protilátky byly vytvořeny tak, aby na povrchu nádorových buněk rozpoznalyjejich speciální značky (antigeny) a navázaly se na ně – zapadly do nich jako „klíč do zámku“.Nádorové buňky jsou pak zničeny přímo těmito protilátkami nebo jsou nastartovány přirozené obranné mechanismy imunitního systému, které nádorové buňky zničí.

 

Jakým způsobem se monoklonální protilátky podávají?

Dávkování a způsob podávání jsou u každé monoklonální protilátky odlišné. Nejčastější způsob podání je nitrožilní, podobně jako u chemoterapie. Před zahájením infuze se podávají další léky, které zamezí některým nežádoucím účinkům monoklonálních protilátek – například paracetamol na snížení horečky a antihistaminikum, které sníží pravděpodobnost vzniku alergické reakce. Pokud se tyto potíže přesto objeví, infuze se zpomalí nebo dokonce přeruší, dokud nežádoucí účinky nepoleví. Při prvním podání léku zůstávají někdy pacienti v nemocnici přes noc nebo zde stráví ambulantně celý den, než mohou odejít domů. Následující podání bývá většinou rychlejší a vyvolává méně nežádoucích účinků.

Jaké jsou nežádoucí účinky monoklonálních protilátek?

Pokud vzniknou, jsou nežádoucí účinky monoklonálních protilátek většinou mírné a krátkodobé a mohou být snadno léčeny. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou teplota, zimnice a další chřipkové příznaky, jako jsou bolesti svalů, hlavy a únava. Ty většinou rychle po ukončení léčby vymizí. Vzácné jsou závažnější alergické reakce, proto jsou pacienti v průběhu podávání infuze sledováni a měli by hlásit jakýkoli příznak, jako je svědění kůže nebo vznik vyrážky, kašel či dušnost nebo pocit oteklého hrdla.

 

 

Informace o stránce