Klinická onkologie: 16.04.2012, ročník: 25, číslo: 2

Editorial

Foretová Lenka — Sun, 15 Apr 2012 10:26:34 +0200

Vážení kolegové,
chtěla bych se ve svém krátkém úvodu zmínit o trochu jiné než onkologické záležitosti. Souvislost genetiky a onkologie je dnes nezpochybnitelná, a tak by i na stránkách Klinické onkologie bylo dobré připomenout významné životní jubileum jednoho z nejvýznamnějších velikánů naší vědy, který je známý a oceňovaný celosvětově.

Agresívna fibromatóza: geneticko-biologické korelácie

Hlavatá Zuzana, Pörsök Štefan — Sun, 15 Apr 2012 10:30:28 +0200

Súhrn Agresívna fibromatóza, známa tiež pod pojmom desmoid, desmoidný tumor, je špecifické a pomerne zriedkavo sa vyskytujúce ochorenie. Zaraďuje sa medzi heterogénnu skupinu mezenchýmových nádorov. V pravom slova zmysle sa jedná o monoklonálnu proliferáciu fibroblastov vychádzajúcu z fibro-aponeurotického tkaniva s typicky lokálne invazívnym rastom bez metastatického potenciálu. Poznanie procesov na molekulárnej úrovni vďaka podrobnému štúdiu génu APC (adenomatous polyposis coli) pri FAP zohráva významnú úlohu v odhaľovaní biologickej povahy desmoidov. Vo všeobecnosti sa dá skonštatovať, že β-katenínová dysregulácia je základ pri vzniku desmoidov asociovaných s FAP. Wingless/Wnt dráha zohráva dôležitú úlohu v patogenéze hlbokých fibromatóz, pričom zatiaľ nie je jednoznačne preukázané, že spúšťacím mechanizmom sú mutácie génu APC či β-katenínu. Z doterajších poznatkov môžeme predpokladať, že objavenie nových geneticko-biologických korelácií prispeje k využitiu ďalších liečebných možností.

Agresívna fibromatóza: klinické aspekty

Hlavatá Zuzana, Pörsök Štefan — Sun, 15 Apr 2012 10:33:40 +0200

Súhrn Klinické správanie desmoidov je nepredvídateľné, čo je charakteristické vzhľadom k rôznym tumor špecifickým asociáciám. Anatomická lokalizácia, vek, pohlavie, asociácia s FAP (familiárna adenomatózna polypóza), ale aj iné faktory určujú prognózu a biologické správanie nádoru. Nepriaznivá prognóza sa spája práve s agresívnou fibromatózou lokalizovanou intraabdominálne, pričom až 80 % týchto nádorov je asociovaných s FAP. V súčasnosti, keď sa v liečbe mnohých nádorových ochorení do popredia dostáva tzv. biologická cielená liečba, je len otázkou času, kedy a ktorým druhom budeme môcť liečiť aj pacientov s agresívnou fibromatózou. Nevýhodou v tomto smere je raritnosť tohto ochorenia, ako aj jeho heterogénnosť. Účinnosť cielenej liečby je však podmienená poznaním a neustálym študovaním biologických markerov toho ktorého ochorenia, na čo sa kladie v súčasnosti čoraz väčší dôraz.

Změny imunologické reaktivity u onkologických pacientů

Sun, 15 Apr 2012 10:36:36 +0200

Souhrn Ukazuje se, že dlouhodobě přijímané tvrzení, že cytostatická a radiační terapie navozuje pouze imunosupresivní stav, není zcela jednoznačně pravdivá. Ve světle rozvíjející se onkologické imunologie se ukazuje, že nejen cytostatická a radiační terapie hraje důležitou roli v alteraci imunitního systému u onkologického pacienta. Mezi další vlivné faktory patří působení samotného nádorového prostředí, užívání imunomodulačních léků, ale v neposlední řadě také často opomíjený duševní stav onkologického pacienta. Cílem přehledového článku je seznámit lékaře s možnými alteracemi imunitního systému vybranými faktory u onkologických pacientů.

Prognostický význam morfologického hodnocení u mnohočetného myelomu

Sun, 15 Apr 2012 10:50:29 +0200

Souhrn Východiska: Mnohočetný myelom je druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění způsobené klonální proliferací B buněk. Morfologické vyšetření se stanovením počtu plazmocytů v kostní dřeni patří mezi základní diagnostická kritéria i dnes. Cílem práce bylo ověřit, zda tato hodnocení mají prognostický význam i v éře nových léků. Materiál a metody: Do analýzy byly zařazeny dvě skupiny nemocných s MM. První skupinu tvořilo 45 nově diagnostikovaných nemocných s MM, kteří podstoupili primoléčbu thalidomidem (skupina T). Druhá skupina nemocných zahrnovala 86 pacientů v prvním relapsu MM bez autologní transplantace kostní dřeně, kteří byli léčeni protokoly s thalidomidem a bortezomibem v různých kombinacích (skupina B). Bylo hodnoceno procentuální zastoupení podtypů plazmocytů v kostní dřeni na základě progresivní analýzy nukleolu, chromatinu a nukleocelulárního poměru (N/C). Kombinace těchto tří prvků vytváří osm podtypů a čtyři subklasifikace plazmatických buněk. Výsledky: Zralé plazmatické buňky byly nalezeny u 53,3 % (skupina T) a 53,5 % (skupina B) nemocných, proplazmocyty I u 22,2 % (skupina T) a 24,4 % (skupina B) nemocných, proplazmocyty II u 22,2 % (skupina T) a 22,1 % (skupina B) nemocných a plazmablasty u 1,0 % (skupina T) a 0 % (skupina B). Nemocní, kteří po primoléčbě dosáhli léčebné odpovědi, měli statisticky významně vyšší počet proplazmocytů II proti skupině bez léčebné odpovědi (medián 37,0 % vs 11,0 %; p = 0,033). Nemocní skupiny B se zastoupením zralých plazmocytů pod 10 % měli i významně kratší dobu přežití než ostatní skupiny nemocných při rozdělení pomocí kvartilů. Nemocní skupiny B s infiltrací proplazmocytů I vyšší než medián 15 % měli kratší přežití (medián OS 50,3 měsíce vs 74,9 měsíce; p = 0,024) a totéž platilo pro hodnocení proplazmocytů II (medián OS 41,3 měsíce vs 74,9 měsíce; p = 0,011). Závěr: Počet plazmatických buněk v kostní dřeni zůstává základním diagnostickým kritériem MM i v době nových genomických analýz. Přesnější morfologické hodnocení 8 subtypů plazmatických buněk přináší dílčí prognostické informace, které spolu s jinými prognostickými faktory mohou dále upřesnit prognózu nemocných s mnohočetným myelomem.

Ionizujúcim žiarením indukované dlhodobé zmeny v hipokampe za experimentálnych podmienok

Bálentová S., Hajtmanová E., Kinclová I., Lehotský J., Dobrota D., Adamkov M. — Sun, 15 Apr 2012 10:54:12 +0200

Súhrn Východiska: Cieľom práce je študovať účinok ionizujúceho žiarenia na populáciu buniek, ktorá sa podieľa na zložení hipokampálnej formácie v mozgu dospelého potkana. Materiál a metodika: V experimente sme ožiarili dospelé samce potkanov kmeňa Wistar celotelovou frakcionovanou dávkou gama žiarenia (celková dávka 4 Gy). Po uplynutí zvolených časových intervalov (30, 60 a 90 dní po ožiarení) sme pomocou imunohistochemického farbenia identifikovali bunkové typy, ktoré sa nachádzajú v oblastiach CA1, CA3 hipokampu a v priľahlých vrstvách. Pomocou markera Ki-67 sme identifikovali proliferujúce bunky a na detekciu astrocytov sme použili marker GFAP. Výsledky: Pozoruhodný nárast v počte Ki-67-pozitívnych buniek sme zaznamenali tridsať dní po ožiarení, ktorý bol následne vystriedaný ich výrazným poklesom do 60. dňa po expozícii, najmä v oblasti CA1 a opätovným miernym nárastom do 90. dňa po radiačnom zásahu. V počte astrocytov sme zaznamenali ich dočasný úbytok tridsať dní po ožiarení a následné zvýšenie do 60. dňa. V poslednej skupine, ktorá prežívala deväťdesiat dní po expozícii, sme zistili sekundárny pokles GFAP-pozitívnych buniek v obidvoch sledovaných oblastiach. Záver: Výsledky poukazujú na to, že postradiačná odpoveď neurónov a astrocytov, ktoré sa podieľajú na zložení hippokampu, môže zohrávať určitú úlohu vo vývoji neskorých postradiačných prejavov, ktoré sú z hľadiska prognózy nepriaznivejšie.

Paliativní chirurgická léčba nádorů pankreatu a periampulární oblasti

Čečka Filip, Jon Bohumil, Dvořák Josef, Repák Rudolf, Šubrt Z., Ferko A. — Sun, 15 Apr 2012 11:00:19 +0200

Souhrn Východiska: Karcinom pankreatu je agresivní nádorové onemocnění, které má zvyšující se incidenci. Radikální resekce, která jediná je potenciálně kurabilní metodou léčby, je možná pouze u 20–30 % pacientů. Hlavními symptomy, které obtěžují pacienty s pokročilým neresekabilním karcinomem hlavy pankreatu a periampulární oblasti, jsou obstrukční ikterus při stenóze distálního choledochu, vysoký ileus při stenóze duodena a bolesti, zejména epigastria a v zádech. Smyslem paliativní léčby je zmírnění těchto obtíží. Cílem našeho sdělení je zhodnotit vlastní výsledky paliativní chirurgické léčby maligního onemocnění pankreatu a periampulární oblasti. Soubor pacientů a metody: Do souboru jsme zařadili pacienty s karcinomem pankreatu a periampulární oblasti, které jsme operovali na Chirurgické klinice FN Hradec Králové od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2010. Všechny pacienty jsme indikovali k operaci se záměrem resekčního výkonu. U těch pacientů, u kterých byl během operace nález zhodnocen jako neresekabilní, jsme provedli paliativní operační výkon. U neresekabilního karcinomu hlavy pankreatu jsme vždy provedli gastro-entero anastomózu. V případě, že před operací karcinom hlavy pankreatu způsobil obstrukční ikterus při stenóze distální části žlučových cest a pokud to operační nález dovolil, našívali jsme hepatiko-jejuno anastomózu. Pokud měl pacient před operací bolesti v zádech, prováděli jsme též chirurgickou splanchnikektomii. Výsledky: Za uvedené období 5 let jsme na našem pracovišti pro maligní onemocnění pankreatu a periampulární oblasti operovali 94 pacientů. Radikální resekci pro karcinom jsme provedli ve 45 případech. Paliativní spojkové operace jsme provedli ve 42 případech. Pouze exploraci jsme provedli u 7 pacientů. Pooperační komplikace u paliativních operací jsme zaznamenali u 15 pacientů (30,6 %), většina těchto komplikací byla nezávažných. Závěr: Výhodou chirurgicky provedené hepatiko-jejuno anastomózy oproti zavádění endoskopických stentů je zejména lepší dlouhodobá průchodnost, proto je vhodné tuto operaci provádět u pacientů s delším předpokládaným přežitím. Morbidita spojkových operací je vcelku nízká a 30denní pooperační letalita v našem souboru nulová.

Tyreopatie u žien s karcinómom prsníka

Sun, 15 Apr 2012 11:04:04 +0200

Súhrn Cieľ: Zvýšený výskyt nezhubných ochorení štítnej žľazy u žien s karcinómom prsníka, známy už niekoľko desiatok rokov, je spájaný s lepšou prognózou zhubnej nádorovej choroby. Cieľom práce je analýza výskytu tyreopatií u žien so zhubným nádorom prsníka a ich vzťah k vybraným prognostickým faktorom. Súbor pacientok a metódy: V súbore 110 žien s karcinómom prsníka sme zisťovali výskyt autoimunitných tyreoiditíd (AIT) a funkčných zmien štítnej žľazy. Protilátky proti tyreoperoxidáze (TPOAb), sérové hladiny tyreostimulačného hormónu (TSH) a voľného tyroxínu (FT3, FT4) boli vyšetrované v období po operácii, pred adjuvantnou onkologickou liečbou (rádioterapiou, chemoterapiou alebo hormonoterapiou). Výsledky sme vyhodnotili vo vzťahu k štandardne vyšetrovaným prognostickým faktorom karcinómu prsníka – k histologickému gradingu a k molekulovým prognosticko-prediktívnym faktorom (k stavu hormónových receptorov a receptora pre ľudský epidermálny rastový faktor), rozdeleným do štyroch základných skupín. Závery: Výskyt 37,3 % AIT a 20 % subklinickej hypotyreózy v našom súbore potvrdzuje vyššiu incidenciu tyreopatií u žien s karcinómom prsníka oproti zdravej populácii. Korelácia zistených tyreopatií bola štatisticky významná k prognosticky najpriaznivejšiemu stupňu malignity karcinómu prsníka G1. Závislosť medzi tyreopatiami a molekulovými prognostickými faktormi v sledovanom súbore nebola signifikantná.

Gastrointestinální stromální tumor duodena projevující se akutním krvácením do horního zažívacího traktu a léčený klínovitou resekcí

Sun, 15 Apr 2012 11:10:09 +0200

Souhrn Předpokládá se, že gastrointestinální stromální tumory (GIST) vznikají z Cajalových intersticiálních buněk nebo jejich prekurzorů a jsou definovány expresí c-kit proteinu (CD117), která je pozitivní v 95% případů. Jedná se o vzácné mezenchymální nádory, které však jsou nejčastějšími mezenchymálními nádory zažívacího traktu. Většinou se vyvíjejí v žaludku a tenkém střevě, vzácněji pak v rektu, tlustém střevě, jícnu a mezenteriu, přičemž pouze 3-5 % všech GIST postihuje duodenum. Mezi příznaky patří časné nasycení, dysfagie, nadýmání, bolest břicha a krvácení do zažívacího traktu, buď akutní, nebo chronické. Hlavním terapeutickým postupem u lokalizovaného, nemetastazujícího a resekovatelného GIST zůstává chirurgické řešení. Popisujeme případ pacienta s gastrointestinálním stromálním tumorem třetího oddílu duodena, který se projevoval akutním krvácením do horního zažívacího traktu a byl léčen klínovitou resekcí duodena.

Klinický registr GIST

Jurečková Andrea, Kocáková Ilona, Vyzula Rostislav — Sun, 15 Apr 2012 11:15:31 +0200

Gastrointestinální stromální tumory (GIST) představují vzácné mezenchymální nádory. Incidence činí asi 11–15 případů/milion obyvatel. Jsou charakteristické silnou expresí tyrozinkinázového receptoru c-KIT (CD 117), který je pokládán za jejich nejdůležitější imunohistochemický marker.

MikroRNA vstupují do klinického testování

Slabý Ondřej — Sun, 15 Apr 2012 11:17:08 +0200

MikroRNA (miRNA) tvoří početnou skupinu endogenních krátkých nekódujících RNA, přibližně 18–25 nukleotidů dlouhých, které tlumí translaci vazbou na cílové mRNA. Počet miRNA neustále narůstá, poslední verze databáze miRBase (verze 18 z listopadu 2011) zahrnuje více než 1 000 anotovaných miRNA v lidském genomu a předpokládá se, že toto číslo se ještě významně navýší, protože mnoho miRNA stále čeká na svou experimentální validaci.

Zápisy ze schůzí výboru České onkologické společnosti konané dne 6. 3. 2012 ve Fakultní nemocnici Motol v Praze a 3. 4. 2012 na Masarykově onkologickém ústavu v Brně

Mon, 16 Apr 2012 16:59:44 +0200

Zápisy ze schůzí výboru České onkologické společnosti konané dne 6. 3. 2012 ve Fakultní nemocnici Motol v Praze a 3. 4. 2012 na Masarykově onkologickém ústavu v Brně naleznete na www.linkos.cz.

Léčivý přípravek Zelboraf byl registrován v EU pro léčbu pacientů s agresivní formou melanomu

Šebek Viktor — Sun, 15 Apr 2012 11:22:05 +0200

Evropská léková agentura schválila pro klinické použití v únoru 2012 monoterapii lékem Zelboraf (vemurafenib) v léčbě dospělých pacientů s neresekovatelným nebo metastatickým melanomem s pozitivní mutací V600 genu BRAF.

Novinky v diagnostice a léčbě primárních nádorů mozku – závěry mezioborového setkání „Winter GLIO TRACK Meeting“ 2012

Sun, 15 Apr 2012 11:26:53 +0200

Tradiční zimní mezinárodní česko-slovenský mítink Winter Glio Track Meeting, již 5. ročník, se konal ve dnech 3.–4. února za nezvykle mrazivého počasí v hotelu Kraví hora v Bořeticích.