Klinická onkologie: 15.02.2012, ročník: 25, číslo: 1

Editorial

Fait Vuk, Svoboda Marek — Mon, 13 Feb 2012 12:47:17 +0100

Vážení čtenáři, další rok uplynul a k Vám se dostává první číslo jubilejního 25. ročníku časopisu Klinická onkologie. Je to příležitost ke stručné rekapitulaci významných úspěchů a realizovaných i připravovaných aktivit. Přestože v posledních letech není ekonomická situace...

Žilní vstupy v onkologii

Maňásek Viktor, Soumarová Renata, Kociánová Lucie, Maňásková M. — Mon, 13 Feb 2012 12:52:55 +0100

Souhrn Téma zajištění adekvátního žilního vstupu v onkologii je velmi aktuální, neboť specifická protinádorová farmakoterapie je vedena dominantně parenterální formou. Periferní žilní systém je navíc v některých případech při dlouhodobé léčbě výrazně zatěžován. Shrnujeme rizika ve spojitosti s podáváním léčiv do cévního řečiště, srovnáváme různé druhy žilních přístupů a zabýváme se obecně indikacemi pro zajištění permanentních žilních vstupů. S ohledem na současné zkušenosti předkládáme návod pro výběr optimálního žilního vstupu v onkologii. Podrobněji prezentujeme naše zkušenosti se zaváděním PICC (periferní cestou implantovaných centrálních katetrů) u 30 onkologických pacientů léčených v našem centru. PICC jsou vedle venózních portů další bezpečnou modalitou zabezpečení trvalého žilního vstupu, a to při minimálním počtu komplikací. Indikace pro výběr daného permanentního žilního vstupu (PICC nebo port) se částečně překrývají, evidentní doporučení pro výběr konkrétního permanentního vstupu chybí. Nicméně jisté indicie se nabízejí a v tomto sdělení se nad nimi zamýšlíme.

Srovnávací proteomická analýza krevní plazmy pacientů s mnohočetným myelomem léčených režimy s bortezomibem

Mon, 13 Feb 2012 12:59:35 +0100

Souhrn Východiska: Termín biomarker se v posledních letech stal, zvláště pak ve spojení s termínem klinická proteomika, jedním z nejfrekventovanějších pojmů v oblasti biomedicínského výzkumu. Předmětem této práce byl výběr vhodné metody frakcionace krevní plazmy umožňující oddělení majoritních proteinů od nízkoabundantní proteinové frakce před následnou proteomickou analýzou pomocí dvourozměrné gelové elektroforézy (2-DE) s cílem zlepšit rozlišení 2-DE mapy a identifikaci proteinů hmotnostní spektrometrií. Materiál a metody: Nejprve bylo provedeno paralelní srovnání dvou metod frakcionace krevní plazmy (depleční kolona MARS vs ProteoMiner) na souboru 10 vzorků. Na základě výsledků srovnávacích experimentů byla k analýze vzorků 18 pacientů nemocných mnohočetným myelomem a léčených režimy s bortezomibem použita frakcionační metoda ProteoMiner v kombinaci s 2-DE. Soubor pacientů byl rozdělen na dvě skupiny: skupina pacientů rezistentních na chemoterapii (9 pacientů – progrese onemocnění, stabilizace onemocnění) a skupina pacientů s pozitivní léčebnou odpovědí (9 pacientů – kompletní a parciální remise). Výsledky a závěr: Metoda ProteoMiner umožnila na 2-DE mapách signifikantně zvýšit počet proteinových spotů ve srovnání s imunodepleční metodou MARS (Multiple Affinity Removal System). Mezi skupinami pacientů chemorezistentních a pacientů citlivých na léčbu bortezomibem bylo pomocí analýzy obrazu 2-DE gelů zjištěno 15 rozdílových proteinových spotů, které byly analyzovány hmotnostní spektrometrií. V těchto spotech bylo identifikováno 10 proteinů. Sedm proteinů vykazovalo signifikantně nižší hladinu proteinu ve skupině chemosenzitivních pacientů (sérový amyloid P, fibrinogen – gama řetězec, retinol-vazebný protein 4, komplement faktor C4-A, apolipoprotein E, karboxypeptidáza N, komplement faktoru H – příbuzný protein 1) a 3 proteiny vykazovaly signifikantně vyšší hladinu proteinu nebo byly detekovány pouze ve skupině chemosenzitivních pacientů (sérová paraoxonáza 1, alfa-1-antitrypsin a komplement faktor B).

Identifikácia molekulárnych markerov u detí s akútnou myeloblastovou leukémiou (AML)

Ilenčíková D., Sýkora J., Mikulášová Z., Repiská V. — Mon, 13 Feb 2012 13:03:18 +0100

Súhrn Východiská: AML je agresívne, fenotypovo a geneticky heterogénne klonálne ochorenie krvotvorných progenitorových buniek s veľkou molekulárnou variabilitou. Nová klasifikácia WHO 2008 delí de novo AML podľa cytogenetických a molekulárnych prognostických a prediktívnych markerov. V poslednej dobe je stále väčšia možnosť určiť podskupinu rizikových pacientov so zlou prognózou medzi tými s normálnym karyotypom. Cieľom našej štúdie bolo zistiť prognosticky významné molekulárne markery u detí s AML na stratifikáciu pacientov s normálnym karyotypom a na sledovanie ochorenia podľa genetického nálezu. Súbor pacientov a metódy: V rokoch 2008–2010 sme analyzovali vzorky kostnej drene a periférnej krvi u 20 detí s de novo AML konvenčnou cytogenetickou analýzou, fluorescenčnou in situ hybridizáciou a molekulovou analýzou. Molekulárna analýza bola vykonaná na úrovni cDNA restrikčnou analýzou PCR produktov (FLT3-TKD), konvenčnou PCR (MLL-PTD, NPM1mut, FLT3-ITD) a kvantifikačnou RT-PCR (expresia fúznych génov, génov BAALC a WT1). Výsledky: Vzorky 20 detí s AML boli analyzované využitím konvenčnej cytogenetiky, FISH a molekulovo-genetickými metódami. Abnormálny karyotyp bol zistený u 13 pacientov (65 %). Ďalšia analýza ukázala FLT3-ITD v 5/20 (25 %), FLT3-TKD v 3/20 (15 %), NPM1mut 2/20 (10 %) a MLL-PTD v 1/20 (5 %), nadmernej expresie WT1 génu v 15/20 (75 %) a nadmernej expresie BAALC v 13/20 (65 %) pacientov. Záver: Široký cytogenetický a molekulárny skríning pomohol nájsť aspoň jeden genetický marker u všetkých 20 pacientov pre ďalšie sledovanie a stratifikáciu rizika detí s AML. Na progresiu ochorenia umreli 4/20 (20 %) detí.

Využitie elektroimpedančnej tomografie v diagnostike karcinómu prsníka

Raneta O., Ondruš D., Bella Vladimír — Mon, 13 Feb 2012 13:08:18 +0100

Súhrn Východiská: Rakovina prsníka predstavuje celosvetovo závažný zdravotný a sociálny problém. Včasná diagnostika je kľúčom k úspechu liečby tejto malignity. Hlavnou úlohou tejto štúdie bolo zhodnotiť možnosti novej lacnej neinvazívnej techniky, tzv. elektroimpedančnej tomografie (EIT), a určiť, či implementácia EIT môže kvalitatívne doplniť existujúce klasické zobrazovacie metódy v procese diagnostiky karcinómu prsníka. Materiál a metódy: Do štúdie boli zaradené náhodne vybrané pacientky z tých, ktoré mali podozrivé mamografické a/alebo sonografické nálezy. Celkovo sa štúdie zúčastnilo 808 pacientok vo veku 18–94 rokov (priemer 54). Kritériá na vylúčenie zo štúdie boli: predchádzajúce operácie na prsníkoch, core-cut biopsia alebo punkčná aspiračná biopsia počas posledných 1 a 3 mesiacov. Najviac boli vylúčené pacientky s implantovaným kardiostimulátorom a pacientky, ktoré pred tým podstúpili rádioterapiu a/alebo chemoterapiu. EIT vyšetrenie bolo vykonané pomocou elektroimpedančného mamografu MEIK, ktorý bol vyvinutý v Ústave rádiotechniky a elektroniky Ruskej akadémie vied. Výsledky: Senzitivita EIT bola 87 %, mamografie (MMG) 89 %, sonografie (USG) 91 %, špecificita EIT bola 85 %, MMG 91% a USG 84 %. Negatívna prediktívna hodnota (NPV) všetkých troch metód preukázala takmer rovnaké hodnoty, s miernou výhodou USG. Najvyššiu pozitívnu prediktívnu hodnota (PPV) ukázala MMG (83 %), najnižšiu EIT (63 %). V kombinácii EIT + MMG a EIT + USG citlivosť sa zvýšila do 96 %, resp. 98 %. Špecificita EIT + MMG dosiahla 79 % a EIT + USG 71 %. NPV pre ETI + MMG a EIT + USG ukázala rovnaké hodnoty. PPV pre kombináciu EIT + MMG bola 65 % a pre kombináciu EIT+USG 58 %. Závery: Výsledky našej štúdie sú veľmi podobné výsledkom získaným v predchádzajúcich analogických štúdiách. Je zrejmé, že EIT je sľubná metóda a zaslúži si pozornosť odborníkov, ale je taktiež zrejmé, že nemôže nahradiť MMG a/alebo USG, pretože neposkytuje informáciu o štrukturálnych zmenách v prsníku. Môže však poskytnúť užitočné informácie o metabolických procesoch v tele. Na to, aby vyšetrenie EIT preukázalo svoj plný potenciál, sú potrebné určité zlepšenia.

Výskyt malignit a dispenzarizace dárců krvetvorných buněk – výsledky sledování Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň a Českého národního registru dárců dřeně

Mon, 13 Feb 2012 13:13:15 +0100

Souhrn Východiska: Růstový faktor granulopoézy filgrastim je využíván jako mobilizační prostředek před odběry periferních krvetvorných buněk a vedou se polemiky o riziku rozvoje hematologických malignit. Analyzovali jsme výskyt malignit a systém dispenzarizace dárců po odběrech krvetvorných buněk. Soubor pacientů a metody: Prospektivní sledování příbuzenských dárců Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň a nepříbuzenských dárců Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) v období 2001–2010. Výsledky: U 344 dárců ČNRDD při sledování 753 osobo-let byl zastižen pouze rozvoj chronické lymfatické leukemie u jednoho dárce kostní dřeně 6 let po odběru s tím, že retrospektivně byl klon leukemie prokázán analýzou DNA ve vzorku krve dárce již v době před odběrem dřeně. U 84 příbuzenských dárců periferních krvetvorných buněk při sledování 337 osobo-let byly zastiženy akutní myeloidní leukemie, non-hodgkinský lymfom, karcinom ledviny a kolorekta. Korespondující incidence hematologických malignit zde byla 593 případů, přičemž očekávaná incidence byla 143/100 000. Věk příbuzenských dárců byl signifikantně vyšší: 48 (16–75) vs 31 (20–42) let, (p < 0,0001). Významně více nedispenzarizovaných dárců bylo příbuzenských i při aktivním systému poodběrového sledování: 32 % vs 3 % (p < 0,0001). Závěr: Výskyt malignit u dárců krvetvorných buněk lze přirozeně předpokládat s tím, že u příbuzenských dárců je riziko vyšší s ohledem na jejich obecně vyšší věk. U příbuzenských dárců je nutné počítat také s obecně vyšším rizikem hematologických malignit při rodinném výskytu. Vliv filgrastimu na vývoj hematologických malignit vyžaduje další analýzy a není zatím evidentní. Spolupráce s příbuzenskými dárci v rámci dispenzarizace je omezená.

Šestileté sledování pacienta s mnohočetnou angiomatózou postihující skelet, břišní i hrudní dutinu a stěnu trávicí trubice

Mon, 13 Feb 2012 13:27:47 +0100

Souhrn Východiska: Mnohočetná angiomatóza je raritní onemocnění s postižením více orgánů a tkání angiomatózními útvary s rizikem smrtelného krvácení. Popis případu: V popisovaném případě byly postiženy kosti, pleurální i peritoneální dutina a trávicí trubice. Pacient dlouhodobě dostává zoledronát, již po druhé dávce zoledronátu vymizely bolesti kostní. Účinnost antiangiogenních léků jsme hodnotili dle CT a MRI zobrazení. Protože angiomatózní proliferace je spojena s chronickou diseminovanou intravaskulární koagulací (DIC) a anemizací, hodnotíme léčebnou odpověď také dle krevního obrazu a dle koncentrace fibrinogenu, D-dimerů a průkazu solubilních fibrinových monomerů. Výsledky: Před léčbou byly hodnoty D-dimerů vyšší než 20 μg/ml, fibrinogen 1,4 g/l a byly přítomné solubilní fibrinové monomery. Při léčbě interferonem alfa 6 mil. j. 3× týdně s redukcí dávky po 10 měsících se zvýšil medián koncentrace fibrinogenu na 1,5 (1,2–2,0) g/l, poklesl medián hodnoty D-dimerů na 17,2 (13,4–20,0) μg/ml, stále byly přítomné fibrinové monomery. Při terapii thalidomidem (100 mg/den) poklesl medián D-dimerů na 6,07 (4,71–10,21) μg/ml a zvýšil se medián hodnoty fibrinogenu na 1,9 g/l, solubilní fibrinové monomery nebyly průkazné. Dle CT zobrazení se výrazně zmenšily angiomatózní masy. Progredující neuropatie byla důvodem pro snížení dávky thalidomidu na 50 mg/den, při níž se ale zvýšily D-dimery. Při podávání lenalidomidu 10 mg/den se zvýšil medián koncentrace D-dimerů na 10,8 (8,8–17,35) μg/ml a poklesla hodnota hemoglobinu na medián 124 (117–135) g/l. Opět byl pozitivní průkaz solubilních fibrinových monomerů. Při léčbě kombinací thalidomidu (50 mg denně) a lenalidomidu (10 mg 1.–21. den ve 28denních cyklech) byl pacient stabilní po dobu 9 měsíců. Medián koncentrace hemoglobinu se zvýšil na 131 (84–141) g/l a snížil se medián hodnoty D-dimerů na 9,3 (8,0–17) μg/ml. Závěr: Thalidomid 100 mg/den stabilizoval mnohočetnou angiomatózu lépe než interferon alfa. Thalidomid 50 mg/den již neudržel stabilitu nemoci. Lenalidomid v dávce 10 mg byl excelentně tolerován, ale tato dávka nedostačovala pro udržení stabilně nízkých hodnot D-dimerů a normální koncentrace hemoglobinu. Kombinace lenalidomidu v dávce 10 mg a thalidomidu v dávce 50 mg stabilizovala stav po dobu 9 měsíců. Při použití thalidomidu a lenalidomidu se sčítá antiangiogenní účinek. Díky odlišnosti nežádoucích účinků obou léků je tolerance této kombinace dobrá.

Nové možnosti vzdělávání českých chirurgů v onkochirurgii

Duda Miloslav, Ryska Miroslav, Antoš F., Žaloudík Jan — Mon, 13 Feb 2012 13:31:02 +0100

Tímto sdělením chceme informovat o novém vzdělávacím programu v oboru chirurgické onkologie (onkochirurgie) v České republice, který od roku 2011 umožňuje chirurgům získat v této oblasti oficiální specializaci.

Erratum

Mon, 13 Feb 2012 13:31:40 +0100

V Klin Onkol 2011; 24(6) bylo ve článku Antovska S. V. et al. Predictive Values of the Ultrasound Parameters, C-125 and Risk of Malignancy Index in Patients with Ovarian Cancer chybně uvedeno jméno spoluautorky. Správné jméno spoluautorky zní Basheska N.

Recenze: Raudenská J., Javůrková A. Lékařská psychologie ve zdravotnictví

Šípek Jiří — Mon, 13 Feb 2012 13:33:53 +0100

Raudenská J., Javůrková A. Lékařská psychologie ve zdravotnictví Praha: Grada 2011. 304 s. ISBN 978-80-247-2223-8. Dvě klinické psycholožky, Jaroslava Raudenská a Alena Javůrková, vydaly v nakladatelství Grada společně knihu s názvem Lékařská psychologie ve zdravotnictví

Tematický seznam publikací vydaných v Klinické onkologii v roce 2011

Mon, 13 Feb 2012 13:35:21 +0100

Připomínáme, že na internetových stránkách časopisu Klinická onkologie (www.linkos.cz) je dostupný speciální vyhledávač („Hledání článků“), kterým jednoduše naleznete článek na požadované téma nebo od příslušného autora a který Vámi vyhledané publikace převede přímo do formátu citace (stisknutím příkazu „Vygenerovat seznam literatury“). V databázi jsou všechny publikace vydané v Klinické onkologii od roku 1988. Řada článků přitom obsahuje velmi cenné historické údaje z prostředí české a slovenské onkologie.

Zápis ze schůze výboru České onkologické společnosti ČLS JEP konané dne 20. 12. 2011 v Plzni

Thu, 16 Feb 2012 18:18:06 +0100

Zápisy ze schůzí výboru České onkologické společnosti konané dne 20. 12. 2012 ve Faustově domě Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK a dne 24. 1. 2012 v Plzni naleznete na www.linkos.cz.