bílkovina
vysokomolekulární látka (makromolekula) tvořená řetězcem
aminokyselin, kterých může být v jedné molekule až několik tisíc.
Bílkoviny mají velký význam ve stavbě organismu i buněk, v
metabolismu (enzymy), v obranyschopnosti (protilátky, komplement -
více viz Komplement na Lab
Tests Online.), v krvi (albumin, hemoglobin, koagulační faktory
- více viz Koagulační faktory na Lab
Tests Online.), v činnosti svalů (aktin, myosin), transportu
látek atd. Také některé hormony jsou bílkovinné povahy. Bílkoviny
se tvoří v každé buňce proteosyntézou. Přesné pořadí aminokyselin
tvořících bílkoviny je zakódováno v dědičné informaci a je pro
správnou funkci bílkovin rozhodující. Kromě této primární struktury
je pro funkci důležitá i struktura sekundární, terciální, ev.
kvartérní. Odlišnost ve stavbě bílkovin může být rozeznána
imunitním aparátem a vést k tvorbě protilátek. Bílkoviny jsou
základní složkou potravy, aminokyseliny získané jejich trávením
slouží tělu jako zdroj pro tvorbu vlastních bílkovin. Na rozdíl od
cukrů a tuků obsahují dusík.
