chemoterapie
Protinádorová chemoterapie požívá cytotoxické (pro buňku jedovaté) nebo
cytostatické (růst a dělení buněk zastavující) látky. Protinádorová
chemoterapeutika způsobí různými mechanismy poruchy
desoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nese genetickou
informaci nebo ovlivňují buněčné struktury nutné k dělení buněk –
výsledkem je zastavení růstu nebo smrt zasažených buněk. Většina
těchto látek působí pouze na buňky, které rostou a dělí se, což
však nejsou jen buňky nádoru, ale i buňky zdravých tkání.
Protinádorová chemoterapie má proto řadu nežádoucích (vedlejších)
účinků (změny v krevním obrazu, změny na sliznicích zažívacího
traktu, alopecie, průjem atd.).
Chemoterapie proto probíhá v léčebných cyklech, přestávky v léčbě
umožňují, aby se zasažené zdravé tkáně „vzpamatovaly“ – zdravé
tkáně zpravidla mají lepší schopnost regenerace. V nádoru jsou
zpravidla buňky které se nedělí (nerostou), ty pak nejsou na léčbu
citlivé. Pokud jsou v jednom léčebném cyklu zničeny buňky, které se
dělí, začnou se dělit i buňky, které se dosud nedělily – mohou pak
být léčbou zasaženy v dalším cyklu léčby.