Některé z genů jsou odpovědné za řízení buněčných činností (příjem řídících signálů z okolí, buněčné dělení, diferenciace buňky, buněčná smrt apod.), takové geny nazýváme protoonkogeny. Při poruše takového genu může dojít k přeměně buňky "normální" na buňku nádorovou.
Příkladem může být gen pro buněčný receptor, který přijímá signály z okolí a aktivuje nitrobuněčné děje. Při mutaci příslušného genu receptor aktivuje buněčné děje, aniž přijal signál z okolí buňky, což může být podkladem vzniku nádor. Gen může být nadměrně aktivován nebo může být zmnožen (amplifikován) v takovém případě vzniká více receptorů a buněčné děje jsou nadměrně aktivovány i při "normální" úrovni signálům z okolí.