Každý muž po padesátce by měl mít svého urologa

Otázky a odpovědi o prostatě a zhoubných nádorech prostaty

Napsáno pro Medical Tribune http://www.medical-tribune.cz/

Prostata rozhodně není životně důležitý orgán - muž se bez ní relativně snadno obejde, pokud nechce plodit děti. Prostatický sekret je totiž důležitou součástí ejakulátu. Přesto onemocnění této části organismu vůbec nejsou vzácná – karcinom prostaty je třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů na zhoubný nádor, hyperplazie prostaty v menší či větší míře postihuje od určitého věku všechny muže a i záněty prostaty jsou běžné. Velká část komunikace mezi lékařem - urologem a pacientem se tedy týká právě této žlázy. Jak odpovídat na nejčastější dotazy z této oblasti, radí předseda České urologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc.

Můj otec zemřel na rakovinu prostaty. Jak se mohu chránit? Je mi padesát let, jak často bych měl chodit na preventivní vyšetření?

Nějaké zásadní doporučení pro primární prevenci karcinomu prostaty nabídnout nemůžeme, v této souvislosti se sice hovoří například o určitém protektivním účinku selenu, vitaminu A,E,C nebo lykopenu, význam těchto látek ale nebude zásadní. Dokonce ani nemá smysl si nechat prostatu preventivně odstranit. O to větší důraz klademe na prevenci sekundární. Všichni muži nad čtyřicet let, u jejichž příbuzných v přímé linii, tedy u bratra nebo otce, případně i strýce, se karcinom prostaty vyskytl, by měli po čtyřicátém roku svého věku navštívit urologa, který zajistí preventivní vyšetření. Totéž by měli udělat i ostatní muži, pokud ale nemají pozitivní rodinnou anamnézu, stačí, když k tomu přistoupí po padesátém roce věku. Tak jako velká část žen považuje za samozřejmé, že mají svého gynekologa, mělo by být pro starší muže samozřejmé pravidelně chodit k urologovi.

Je mi šedesát let a při preventivní prohlídce mi lékař provedl i vyšetření prostatického antigenu. Vyšlo mi, že mám 5. Znamená to, že mám rakovinu prostaty?

Zvýšená koncentrace prostatického antigenu (PSA) ještě zdaleka neznamená, že pacient má zhoubný nádor prostaty. Stejně tak ale PSA v normě nestačí k tomu, abychom mohli toto onemocnění vyloučit. PSA není specifickým markerem pouze pro karcinom prostaty, za jeho zvýšením může být i jiný patologický proces, nejčastěji zánět nebo hyperplazie. Samotná hodnota PSA je ovlivněna mnoha dalšími faktory, především věkem, velikostí prostaty a charakterem její tkáně. Dříve jsme říkali, že takovou horní hranicí normy jsou 4 ng/ml. To již dnes tak striktně neplatí. Vedle absolutní hodnoty je důležitá i dynamika vývoje tohoto parametru, především tzv. zdvojovací čas. Pokud např.PSA naroste během roku dvojnásobně, je to důvodem k velmi pečlivému vyšetření. Biopsii prostaty při zvýšeném PSA předchází vždy vedle vyšetření pohmatem i transrektální sonografie. To je jednoduché, technicky nepříliš náročné vyšetření, které je hotové za několik vteřin. Zkušený urolog si díky němu může udělat obrázek o velikosti prostaty a popsat její jednotlivé zóny a také semenné váčky.

Mám podstoupit biopsii prostaty. Co si pod tím mám představit? Bolí to?

Jde o ambulantní výkon, který je sice nepříjemný, ale bolestivost je malá. Alespoň pacienti někdy uvádějí, že návštěva zubaře pro ně znamenala větší bolest. Lékař při ní provede většinou dvanáct vpichů do prostaty, každý z nich však trvá jen zlomek vteřiny. Čím dále častěji se tento zákrok provádí v lokální anestezii. Výsledky jsou do pěti dnů, nejdéle do týdne.

Objevil se u mě zhoubný nádor prostaty. Prý mám před sebou dvě možnosti: buď operaci nebo ozařování. Jaký je mezi nimi pro mě jako pro pacienta rozdíl? Z operace mám obavy, ale na druhou stranu se bojím, že ozáření nebude dostatečně účinné?

Operační výkon považujeme za účinnější metodu. Pokud máme před sebou muže do sedmdesáti let bez závažných komorbidit, doporučujeme operaci. U starších mužů nebo u těch, u kterých je operace kvůli závažnému celkovému zdravotnímu stavu kontraindikována, můžeme přistoupit buď ke klasické distanční radioterapii anebo, zatím méně často, k brachyterapii, kdy se zářič vkládá na nějakou dobu přímo do tkáně prostaty. Komplikacemi je ale léčba zatížená v každém případě. Inkontinence vzniká po ozáření méně častěji, radioterapie zase může vést například k zánětu sliznice konečníku.

Lékař mi doporučil bilaterální orchiektomii (oboustranné odstranění varlat) . Jaký to bude mít vliv na můj sexuální život. Budu pak ještě vůbec muž?

Mužem samozřejmě budete i dál. Mužem se sníženým libidem a sníženou schopností erekce. Orchiektomie, tedy odstranění varlat, je stále metodou volby. Jejím účelem je blokáda testosteronu u velmi pokročilého nebo už diseminovaného karcinomu. Této blokády lze dosáhnout i farmakologicky. Výsledek obou těchto metod je srovnatelný. Blokáda testosteronu také vede například k úbytku svalové hmoty, růstu tukové tkáně, nebo snížení kostní denzity, může se objevit snížená výkonnost či sklon k depresím. Tyto důsledky však lze do značné míry příznivě ovlivnit farmakologicky.

Mému tatínkovi je 78 let. Před několik měsíci u něj našli zhoubný nádor prostaty. Myslela jsem, že podstoupí operaci nebo alespoň chemoterapii. Lékaři s ním ale nic nedělají, že prý někdy je lepší jen nádor sledovat. Je to vůbec možné?

Je to možné, a řekl bych, že to v tomto případě je to dokonce velmi moudré. U některých starších mužů je aktivní sledování – s důrazem na slovo aktivní – naprosto opodstatněnou strategií. Je ovšem třeba pravidelně, třikrát či čtyřikrát do roka sledovat koncentraci PSA a dynamiku jejího růstu a dávat tyto údaje do souvislosti s dalšími informacemi - především s velikostí prostaty, ultrazvukovým vyšetřením a nálezem patologa z původní biopsie, který mimo jiné určuje stupeň agresivity nádoru.

Slyšel jsem, že v USA už ve většině případů prostatu operují za asistence robotickému systému. Znamená to, že normální klasická operace není bezpečná?

To v žádném případě. Vstup robotických systémů do operativy prostaty nepřináší větší bezpečnost, ale nižší invazivitu – což pro pacienta může znamenat menší pooperační bolest, menší krevní ztrátu či kratší pobyt v nemocnici. Platí však, že klasická operace na pracovišti, které má s těmito výkony mnohaleté zkušenosti, je bezpečnější než zákrok za asistence robotického systému, provedený tam, kde s tímto programem začínají. Robotika je v Česku dostupná a pacient se pro tento postup jistě může rozhodnout.

Před třemi měsíci jsem podstoupil radikální odstranění prostaty. Od té doby mám potíže s erekcí. Je ještě šance, že se to upraví?

Šance samozřejmě je. Je třeba včas zahájit léčbu, ať už perorálně podávanými léky nebo injekcemi do kavernózních těles. Tato komplikace je velmi častá, dochází k ní až u tří čtvrtin pacientů. U velké části z nich se během půl roku až dvou let postupně upravuje, přibližně u třiceti procent nemocných ale potíže v sexuálním životě přetrvávají. Jejich výskyt je dán především radikalitou výkonu. Pokud je nález rozsáhlý, není možné provést nervy šetřící výkon a pak šance na obnovení erekce je malá.

Po operaci prostaty, která proběhla před měsícem, mám stále potíže s močením, jsem do značné míry inkontinentní. Co se s tím dá dělat. Znamená to, že urolog operaci zkazil?

Rozhodně nelze říci, že lékař výkon zkazil. Měsíc po operaci jsou tyto potíže velmi časté a my na to pacienty upozorňujeme. Je třeba posilovat pánevní dno, vyloučit přetrvávající infekci urogenitálního traktu a případný syndrom hyperaktivního močového měchýře. Močový svěrač je interindividuálně velmi variabilní a záleží na tom, jak velká jeho část se upínala na odstraněnou prostatu. Přibližně pětina mužů je po radikální prostatektomii inkontinentní trvale, u těch je možné pomýšlet na vytvoření arteficiálního svěrače nebo použití závěsné pásky, podobné, jaká je běžně používána v ženské urologii.

Mám benigní hyperplazii prostaty. Musím se léčit, nebo mohu své potíže prostě přijmout? Co se bude dít, když nechám tomuto onemocnění volný průběh?

U benigní hyperplazie neléčíme prostatu, ale léčíme obtíže. Samotná velikost prostaty přitom s tíží potíží nekoreluje. Malá prostata, která ztratí pružnost, může působit velké problémy, na druhou stranu obrovská prostata nemusí pacienta nijak zatěžovat. Symptomy, které nemocného sužují, jsou dvojího typu. Jednak může být postižena jímací funkce močového měchýře. To se projeví tak, že pacient močí často, náhle, chodí na toaletu i v noci. Tyto příznaky mohou být téměř totožné se syndromem hyperaktivního měchýře. Ne náhodou benigní hyperplazie prostaty může probíhat se syndromem hyperaktivního měchýře současně. Tento stav muži obecně snášejí hůře, mají pocit ztráty kontroly nad svým tělem, navíc je to něco, čeho si snadno všimne i okolí.
Druhý typ je primárně způsoben obstrukcí. Pacient si stěžuje na retardaci startu proudu moči, močení je prolongované, přerušované, muž při něm používá břišní lis. Na to se muži sice adaptují lépe, je zde ale větší riziko vzniku sekundárních komplikací. Pak je lépe operovat dříve, než pacienta ohrozí rozvoj infekce nebo zástava močení.

Lékař mi doporučil kvůli zbytnělé prostatě operaci, na jeho zprávě je zkratka TURP. Co to znamená.

Jde o transureterální resekci prostaty. To je endoskopický, minimálně invazivní výkon, který se celosvětově a dlouhodobě akcentuje jako standard léčby benigní hyperplazie prostaty. Zevnitř močové trubice se zresekují přebytečné laloky prostaty, které se vtlačují do uretry. Po výkonu se nechává cévka přibližně tři dny, pacient je krátkodobě hospitalizován. Limitem pro tuto operaci je velikost prostaty, pokud přesáhne šedesát gramů, raději přistupujeme k otevřenému výkonu. Je ovšem třeba zdůraznit, že ani tyto výkony nechrání před vznikem karcinomu prostaty, protože po nich zůstává periferie žlázy, která je nejčastějším zdrojem maligních změn.

Mám problémy s prostatou, dlouho a obtížně močím. V lékárně nabízejí na tyto potíže různé potravinové doplňky – který si z nich si mám vybrat?

Jednoduchá odpověď je, že žádný. Podle medicíny založené na důkazech nebyl prokázán účinek žádné z těchto látek. Pokud pomohou, je to jen placebo efekt.

Informace o stránce