ČOS a SČP k výsledkům multicentrické studie HERretest

Cílem studie bylo zjistit, jaké je zastoupení nádorů s IHC negativitou a amplifikací genu HER2. Česká onkologická společnost a Společnost českých patologů se dohodly na zahájení pilotního projektu sloužícího k prospektivnímu ověření poznatků ze studie. Přečtěte si dopis ČOS a SČP.

V Brně a Hradci Králové, dne 28. 4. 2011

Vážená paní doktorko, vážený pane doktore,


současné poznatky naznačují, že imunohistochemické vyšetření nemusí vždy odhalit všechny HER2 pozitivní karcinomy prsu. Příčinou mohou být např. molekulární změny receptoru v oblasti, které rozpoznává detekční protilátka. Receptor při tom zůstává plně funkční a může být blokován anti-HER2 léky. HER2 pozitivitu je v takových případech možno prokázat metodou in situ hybridizace, která hodnotí amplifikaci genu HER2. Protože však při IHC negativitě doposud nebylo prováděno vyšetření in situ hybridizací, nemohla být těmto nemocným nabídnuta adekvátní léčba. V průběhu roku 2010 proběhla v České republice multicentrická studie HERretest, jejímž cílem bylo zjistit, jaké je zastoupení nádorů s IHC negativitou a amplifikací genu HER2.

V této studii bylo prospektivně a retrospektivně vyšetřeno přes 600 případů karcinomů prsu, které při primárním imunohistochemickém vyšetření vykazovaly HER2 negativitu. Tyto nádory byly následně retestovány v šesti referenčních laboratořích pomocí certifikovaných imunohistochemických a in situ hybridizačních kitů. Projektu se zúčastnilo celkem 22 laboratoří napříč celou Českou republikou. Příznivou zprávou je, že shoda mezi výsledky imunohistochemie z primárních a referenčních laboratoří je velmi vysoká, zaznamenali jsme pouze 4 % klinicky relevantních diskrepancí.


Dalším poznatkem je zjištění, že výše zmiňovaná specifická podskupina karcinomů prsu s diskordantním fenotypem (tj. imunohistochemicky HER2 negativní i při opakovaném vyšetření avšak s amplifikací genu potvrzenou in situ hybridizací) reprezentuje ve vyšetřovaném souboru přibližně 3,5 % případů.

Z analýzy souboru dále vyplývá, že diskordantní fenotyp se vyskytuje významně častěji u nádorů, které jsou spíše non-luminální, vykazují částečnou či úplnou ztrátu hormonální dependence a spadají do kategorie pT2 či vyšší.

Po vzájemné dohodě České onkologické společnosti a Společnosti českých patologů byl zahájen pilotní projekt sloužící k prospektivnímu ověření těchto poznatků. Nádory splňující výše uvedená kritéria budou i přes imunohistochemickou negativitu standardně vyšetřovány v referenčních
laboratořích pomocí in situ hybridizace.
Všichni patologové provádějící primární imunohistochemická vyšetření byli požádání, aby k verifikaci do referenční laboratoře poslali nejen nádory IHC2+ nebo 3+, jak je současným standardem, ale též všechny nádory IHC negativní (0, 1+), pokud splňují níže uvedená kriteria

  1. morfologie jiná než lobulární, tubulární či mucinózní (tedy zejména duktální, papilární a případně jiné vzácnější typy)

  2. negativita estrogenových či progesteronových receptorů, případně obou.

O výsledku tohoto dodatečného vyšetření bude informováno klinické pracoviště, které odeslalo bioptický materiál k vyšetření i příslušný onkolog. Na závěr si jen dovolujeme zmínit, že provedení tohoto vyšetření nebude pro Vás představovat žádný nárůst indukované či vyžádané péče.

Předem Vám velice děkujeme za spolupráci, jsme připraveni zodpovědět jakékoliv další dotazy.

S pozdravem

prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.

předseda České onkologické společnosti

prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.

předseda Společnosti českých patologů