recenze: Aktuálne farmakoterapeutiká VII - Cefalosporíny

flag

Klin Onkol 1995; 8(3): 90.

AKTUÁLNE FARMAKOTERAPEUTIKÁ VII - CEFALOSPORlNY
Vladimír Krčméry ml. a kol. - Osvěta, Martin, 1994

Kniha má 195 stran a je rozčleněná do 15 kapitol. Doplněná je řadou tabulek, schémat a přehledů. Za každou kapitolou je uveden přehled literatury týkající se dané problematiky. Rychlý nárůst resistence mikroorganizmů na antibiotika vyvolal v 90. letech nový rozvoj antimikrobiální terapie. Lékaři i nemocní hledají stále účinnější a dokonalejší antibiotika, která mají široké spektrum baktericidní účinnosti, nízkou toxicitu, mohou být podávána parenterálně s přechodem na podání orální, mohou se kombinovat s jinými antibiotiky a mají přijatelnou cenu. Všechny výše uvedené vlastnosti splňují cefalosporinová antibiotika, kterým je věnována recenzovaná kniha. Úvodní kapitoly jsou věnované struktuře, farmakokinetice, antimikrobiální účinnosti cefalosporinů a resistenci mikroorganizmů na tuto skupinu. Cefalosporinová antibiotika se postupně zařazovala do jednotlivých generací. Do 1. generace jsou řazeny parenterální a perorální cefalosporiny s klasickým účinkem na grampozitivní i gramnegativní bakterie a více méně ohraničenou šířkou spektra antibakteriálního účinku. Patří sem přípravky cefacetril, cefaclor, cefadroxil, cefalexin, cefaloridin, cefalotin, cefapirin, cefazolin, cefradin a další. Do 2. generace se řadí cefalosporiny s výrazně vyšším antibakteriálním účinkem než přípravky 1. generace a s rozšířeným spektrem účinnosti na bakterie necitlivé na cefalosporiny 1. generace. Přípravky 2. generace nejsou odolné proti účinkům betalaktamáz. Patří mezi ně přípravky cefamandol, cefonicid, ceforanid, cefotiam, cefotetán, cefoxitin, cef-metazol, cefpodoxim-proxetil, cefuroxin, cefuroxin-axetil a další. Do 3. generace se řadí cefalosporinová antibiotika odolná proti účinkům betalaktamáz. Mimo účinnost na kmeny bakterií resistentních na semi-syntetické penicilíny a cefalosporiny 1. a 2. generace mají cefalosporiny 3. generace mimořádně vysoký inhibiční účinek na citlivé bakterie a široké spektrum účinnosti. Patří sem přípravky ceforaxim, ceftazidim, ceftriaxon, ceftizoxim, cefixim, cefodizim a další. Nová skupina cefalosporinů 4. generace je výsledkem snahy připravit antibiotika, která by byla účinná na bakterie necitlivé na cefalosporiny 3. generace. Do této skupiny se řadí parenterální přípravky cefpirom, cefepim a cefozoprám a perorální cefalosporin ceftibutén. Tři první přípravky mají výrazně rozšířené spektrum účinnosti, působí i na Pseudomonás aeruginosa a Streptococcus faecalis. Nejsou však odolné proti enzymům hydrolyzujícím cefalosporiny 3. generace a tedy nepůsobí na kmeny resistentní na cefotaxim a ceftazidim. Ceftibutén je účinný na mnoho kmenů, které získaly resistenci na cefotaxim, má ale užší spektrum účinnosti než cefalosporiny 3. generace. V kapitole věnované farmakologii cefalosporinů je pozornost věnována jejich mechanizmu účinku a farmakokinetice včetně absorpce, distribuce, metabolizmu a eliminace. V části věnované mikrobiologickému profilu cefalosporinových antibiotik je podrobně probírána jejích antibakteriální účinnost jak in vitro, tak při parente-rálním či perorálním podávání. Zvláštní kapitola je zaměřena na resistenci mikroorganizmů na cefalosporinová antibiotika. Můžeme se zde dočíst o mechanizmech resistence a vývoji rezistence cefalosporinových antibiotik a o vlastnostech betalaktamáz. Kapitola o epidemiologických studiích resistence bakterií na cefalosporiny 3. generace poukazuje na nové typy betalaktamáz, které tuto resistenci způsobují.

Druhá část knihy je věnována použití cefalosporinů při léčbě infekcí v klinické praxi.

V kapitole o cefalosporinech v léčbě infekcí dýchacích cest je zvlášť pojednáno o této infekci u dospělých a u dětí, včetně problematiky nozokomiálních infekcí. Zvláštní pozornost je věnována i pneumonii u nemocných s neoplastickými procesy, kde jde vždy o multifaktori-ální imunosupresi, která zvyšuje riziko onemocnění. U těchto infekcí se dává přednost kombinaci cefalosporinů 3. generace s amino-glykozidy, acyluriedopenicilinem nebo glykopeptidem. Při léčbě infekcí dýchacích cest u dospělých i dětí mají velký význam perorální cefalosporiny 2. a 3. generace.

Další kapitola je věnována použití cefalosporinů při léčbě infekcí v chirurgii. Podrobně jsou uváděny základní principy antibiotické profylaxe v chirurgických disciplinách a profylaktické využití cefalosporinů v kardiochirurgii, cévní chirurgii, ortopedii a neurochirurgii. Zmíněna jsou profylaktická podání i v urologii, gynekologii a porodnictví. Stejný zájem je věnován i léčbě infekcí ve výše uvedených operačních oborech. Následující kapitoly pojednávají o využití cefalosporinů v léčbě hepatobiliárních infekcí, infekcí kloubů, kostí a měkkých tkání, septických stavů u dospělých a dětí, infekcí močových cest a hnisavých bakteriálních meningitid. Samostatná kapitola věnovaná použití cefalosporinů v onkologii je jistě zvláště pozoruhodná vzhledem ke stále častějšímu používání intenzivních léčebných postupů v protinádorové léčbě. Protože nemocní s malignitami, zvláště hematologickými, jsou výrazně imunosuprimovaní, infekce u nich často probíhají perakutně a bez okamžité léčby by zemřeli. Empirická léčba, která musí začít hned při zvýšení teploty, u nemocného s granulocytopenií nemůže čekat na výsledky mikrobiologického vyšetření a musí splňovat následující kritéria:

  1. kombinace 2-3 antibiotik
  2. baktericidní účinek použitých antibiotik
  3. synergický účinek na bakterie
  4. možnost dosáhnout vysokých koncentrací antibiotik v séru
  5. široké spektrum, zahrnující nejčastější patogeny u onkologických nemocných
  6. nízká toxicita antibiotika.


Tyto požadavky podle autorů splňují cefalosporiny 3. generace. Podrobně jsou probrány možnosti využití cefalosporinů v profylaxi infekcí v onkologii, v etiologické léčbě a v empirické léčbě infekcí. Jsou doporučené kombinace různých antibiotik s cefalosporiny a diskutovány výhody a nevýhody použití cefalosporinů 3. generace v empirické léčbě infekcí v onkologii. V poslední kapitole jsou probrány nežádoucí účinky cefalosporinů, jako jsou alergie, orgánová toxicita, riziko podávání u dětí a ve vyšším věku a interakce cefalosporinů s jinými látkami.

Kniha o cefalosporinech je psána přehledně, má systematické uspořádání, je čtivá a srozumitelná. V současné záplavě nových antibiotik bude sloužit jako cenná příručka pro všechny lékaře, kteří se zabývají diagnostikou a léčbou infekcí.

J. Vorlíček