Zápis a prezentace z XXI. pracovního setkání Fóra onkologů a zástupců ZP Brno 18. 5. 2012

Téma: Budoucnost cílené léčby v onkologii – realita a možnosti

Účastníci: přednostové onkologických klinik ČR nebo jejich zástupci, zástupci KOC, České onkologické společnosti ČLS JEP, VZP, Svazu zdravotních pojišťoven a zástupci SÚKL.

Referující:

prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr. h. c., ředitel MOÚ v Brně, předseda ČOS ČLS JEP
prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., přednosta KKOP, MOÚ Brno
MUDr. Radoslav Matěj, PhD., Odd. patologie a mol. medicíny Thomayerovy nemocnice, Praha
prof. MUDr. Roman Kodet, přednosta Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol
MUDr. Jiří Šedo, MOÚ v Brně, Pracovní skupina pro DRG ČOS a SROBF ČLS JEP
Ing. Miloslava Šlajsová, náměstkyně ředitele VZP ČR
MUDr. Zuzana Friedmannová, Ústředí VZP ČR
MUDr. Renata Knorová, zdravotní ředitelka  ČPZP zastupující SZP ČR
doc. MUDr. Karel Němeček, CSc., předseda Lékové komise  SZP ČR

Vorlíček J.: Úvod

Vyzula R.: Kontrola zápisu z minulého Fóra onkologů

Příspěvky a prezentace

Z názvu přednášky vede odkaz na prezentaci.

Vyzula R.: Zpráva z klinických registrů ČOS – predikce a realita

  • Klinické registry ČOS dodávají řadu zajímavých údajů.
  • Onkologové indikují oprávněně, nicméně počty pacientů v registrech (až 96%) prokazují podléčenost.
  • Z toho lze usuzovat jen na možné zvýšení počtu léčených pacientů, kteří jsou indikováni k cílené léčbě.
  • Stávající úhrada s prostředky roku 2010 nemůže tedy logicky dostačovat.
  • Co budou onkologové dělat, až jim např. v srpnu dojdou finanční prostředky.
  • Ceny (úhrada) za cílenou léčbu neklesají, ale narůstají (DPH aj. vlivy).
  • Úhradové dodatky nejsou opět podepsány.

Matěj R.: Novinky v klasifikaci NSCLC, multidisciplinární konsenzus 2012 pro molekulární testování NSCLC

Ve sdělení byly shrnuty nové trendy v diagnostice plicních adenokarcinomů, které byly konsenzuálně přijaty na multioborovém fóru „Mutation Day 2012“ v Průhonicích po panelové diskusi patologů, pneumoonkologů a molekulárních biologů

Kodet R.: Testování EGFR a ALK v praxi – dosavadní zkušenosti (prezentace není k dispozici)

Diagnostika typu a podtypu NSCLC spočívá v histopatologickém vyšetření doplněném o vyšetření imunohistochemické vyšetření. Podle typizace nádoru a klinické potřeby s cílem potenciálního nasazení biologické léčby je pak možné postupovat specializovaným vyšetřením, a to v současné chvíli stanovením mutačního stavu genu EGFR a inverze a fúze genu EML4/ALK. Ke specializovaným vyšetřením je nutné přistupovat s přehledem o tkáni, která se bude molekulárně zpracovávat, tak abychom se vyhnuli falešně negativním výsledkům v případě, že se nepodaří nádor cíleně vyšetřit a zpracuje se např. nekrotický úsek nebo stromální reakce. Patolog by měl být zodpovědný nejen za výběr vhodného vzorku do reakcí, ale také za interpretaci výsledků molekulárního a genetického vyšetření.

Šedo J.: DRG v úhradách za onkologickou péči

V příspěvku byla představena dosavadní činnost Pracovní skupiny pro DRG. Na základě prezentovaných analýz bylo zdůrazněno, že současné nastavení systému DRG pro oblast radioterapie a chemoterapie se jeví jako velmi neuspokojivé. Současný stav, kdy jsou tyto hospitalizační případy postaveny mimo systém DRG se jeví jako jediné možné řešení alespoň do té doby, než bude jejich začlenění do systému DRG dopracováno. Pracovní skupina bude aktivně s Národním referenčním centrem a ostatními partnery pracovat na hledání nejvhodnějšího modelu pro financování hospitalizační péče v těchto i jiných oblastech onkologické péče."

Diskuze

Skřičková J.: k registrům – nelze slučovat léky s různou délkou podávání podle linií podání.

Matěj R.: konsenzus se liší.

Vyzula R.: jsou dostupná data i k liniím.

Matěj R.: zdůrazňuje, že konsenzus platí ale, že je zde trvalý vývoj.

Vyzula R.: v roce 2010 stačilo jednodušší rozlišení; dnes je potřeba složitější testování. Otázka: stanovení diagnózy je dražší, než cílená léčba? Zřejmě ne.

Hajdúch M.: pro léčbu 1 nemocného je potřeba otestovat např. 25 pacientů, abychom našli pacienta, který bude na léčbu reagovat. V budoucnu by bylo vhodné pamatovat při zavádění nákladné léčby i na patřičnou diagnostiku.

Fabián P.: při zavádění nového nákladného léku by mělo být při stanovení jeho úhrady pamatováno i na úhradu prediktoru.

Hajdúch M.: problém s úhradou predikce se nemusel objevit, pokud by byl zachován výkonový systém. V současnosti je úhrada predikce pokryta paušálem. Vraťme se k původní praxi.

Petruželka L.: Klinické studie léčiv, které nemají prediktor by měly být ukončeny.

Šlajsová M.: DRG systém. Je potřeba jej kultivovat. Ocenila práci skupiny pro DRG. Nabízí se možnost srovnání se zahraničím (Německo např.), ale není to jednoduché vzhledem k rozdílným podmínkám (spoluúčast na úhradě léků aj.). Náš systém je založen na solidaritě – je třeba říci, co je možno za daných podmínek hradit. VZP platí např. za inkontinentní pomůcky více než 1 mld. Kč ročně, za dopravu cca 1 mld. ročně. Přitom velký objem prostředků je potřeba pro onkologii, léčbu RS atd. Také proto probíhá restrukturalizace lůžkového fondu.

Vorlíček J.: Souhlasí. Myslí si, že spoluúčast by mohla být vyšší, ale je to záležitost vedení státu.

Příspěvky a prezentace

Šlajsová M.: Úhrada v centrech se zvláštní smlouvou v roce 2012

Centrová péče zahrnuje:

  • 52 zdravotnických zařízení
  • 41 diagnostických skupin
  • 109 ATC skupin léčivých přípravků
  • Evidováno 42 000 pojištěnců od roku 2006
  • 17 000 pojištěnců léčeno

Odhad nákladů v roce 2011 cca  5 670 000 000,- Kč

Úhrada centrových léčivých přípravků v roce 2012:

Vyhláška MZ ČR č. 425/2011 Sb.,
Výše úhrad léčivých přípravků označených symbolem „S“ se stanoví ve výši 98 % průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za referenční období vztažené k jednotlivým diagnózám.

Nejvyšší možná celková úhrada za hodnocené období se vypočítá jako násobek úhrady stanovené podle věty první a 110 % počtu unikátních pojištěnců, kterým byl v rámci dané diagnózy poskytnut výše uvedený léčivý přípravek v referenčním období.

Friedmannová Z.: Stav prediktivní diagnostiky 2012

Začlenit kódy prediktivních vyšetření do SZV
Prediktory přibývají (mal. melanom a ipilimumab atd.), náklady rostou – je potřeba je sledovat a mít možnost je analyzovat a předvídat – k tomu je třeba mít možnost je identifikovat
Význam prediktivní diagnostiky je nezpochybnitelný: Nákladná moderní léčba není nasazována naslepo a kde je nasazena přináší benefit  léčeným.

V rámci spolupráce plátců péče a odborníků racionálně postupovat s ohledem na možnosti systému VZP.

Vyhláška MZ ČR  č. 425/2011 - § 9
Odbornosti  807, 816, 817, 823 – 0,67 hal./bod
při překročení 100% referenčního objemu degrese na 0,20 hal./bod

VZP je připravena podpořit výkony prediktivní diagnostiky tím, že neuplatní při vyúčtování roku 2012 degresi.

Knorová R.: Vývoj nákladů v oboru, cenové dodatky jednotlivých ZP 2012

Ve sdělení byl připomenut trvající úkol - definovat kritéria zajišťující rovnováhu mezi náklady na léčivé přípravky a efektivitou léčby, byla podaná stručná informace o pravidlech a způsobu financování jednotlivých členských ZP SZP ČR v roce 2012.

Němeček K.: Léčiva – úhrady, náklady.

Náklady na léky v posledních dvou letech jsou přibližně stejné. Přechod na jádrovou úhradu u léčiv k 1. 12. 2011, změna obchodní přirážky a DPH k 1. 1. 2012 a ukončení platnosti Janotova balíčku II k 31. 3. 2012 zvýší roční náklady na léky v porovnání s rokem 2011 u zdravotních pojišťoven sdružených ve SZP ČR o 1,32 mld. Kč.

Diskuze

Šlajsová M.: přislíbila, že VZP nebude sankcionovat laboratoře prediktivní medicíny (6 určených) za případné překročení bodového paušálu krácením hodnoty bodu na 0,2 Kč.

Hajdúch M.: poděkoval za vstřícný postoj a otázal se, zda by to bylo možno sdělit vedení nemocnic.

Šlajsová M.: VZP poskytne tuto informaci vedení nemocnic.

Knorová R.: otázku úhrad laboratořím prediktivní medicíny sdělí vedení SZP.

Skřičková J.: jaká je úhrada za léčbu inhibitory tyrozinkinázy v 1. linii?

Fabián P.: jak je to s úhradou za stanovení HER 2 u ca prsu v akreditované laboratoři, pokud tato není mezi 6 pověřenými?

Friedmannová Z.: bylo dohodnuto 6 referenčních laboratoří (supervize).Výkony prediktivní diagnostiky vykazují i jiné laboratoře, ale pod jinými kódy. Nelze vykázat pod dohodnutými kódy. Nelze říci, že vše VZP uhradí.

Matěj R.: kódy pro prediktivní diagnostiku jsou přepracovány.

Friedmannová Z.: je potřeba jednat – odborné společnosti s vedením ZP.

Vyzula R.: z řečeného vyplývá, že částka na léčiva pro letošní rok bude nižší. Je potřeba říci, jaká bude situace v srpnu.

Šlajsová M.: VZP v roce 2012 vydá cca 6 mld. – není to méně než loni (nárůst).

Závěry

  1. Onkologové předpokládají další nárůst pacientů na cílenou léčbu v tomto roce, proto předpoklad pojišťovny VZP o úhradě pro tyto pacienty dle 98% roku 2010 je nereálný. Onkologická společnost bude průběžně kontrolovat reálnou spotřebu biologické léčby a bude s ní seznamovat odbornou veřejnost.
  2. Vzhledem k dosud nepodepsaným úhradovým dodatkům na cílenou léčbu je třeba průběžně hledat systémové řešení do budoucnosti.
  3. VZP přislíbila, že nebude sankcionovat laboratoře prediktivní medicíny (šest určených) za případné překročení bodového paušálu krácením hodnoty bodu na 0,2 Kč a poskytne tuto informaci vedení nemocnic.

Zapsali:

RNDr.Jiří Netočný
za Koordinační radu Fóra onkologů
a zástupců ZP
prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
za Kliniku komplexní onkologické péče
MOÚ Brno

Poznamenejte si, prosím, datum příštího Pracovního setkání fóra onkologů a zástupců pojišťoven:

  • XXII. setkání se bude konat v pátek 2. listopadu 2012 v 11:00 hod. v MOÚ v Brně
Klíčová slova
zápisy z Fóra onkologů