39. CYTOREDUKČNÍ CHIRURGIE A HIPEC V TERAPII PERITONEÁLNÍ KARCINOMATÓZY

Cytoredukční chirurgie (CRS) se v kombinaci s hypertermickou intraperitoneální chemoterapií (HIPEC) uplatňuje v léčbě peritoneální karcinomatózy rozličné nádorové etiologie. Úroveň důkazů o terapeutické účinnosti těchto metod se u jednotlivých malignit peritoneálního povrchu liší, problematikou se zabývá řada probíhajících klinických studií, aktuálně doporučené léčebné postupy celosvětově koordinuje skupina PSOGI (The Peritoneal Surface Oncology Group). Správně indikované procedury CRS a HIPEC mohou u vybraných pacientů vést k výraznému prodloužení celkového přežití a u některých diagnóz i k úplnému vyléčení. Možnosti cytoredukční léčby jsou limitovány rozsahem peritoneální infiltrace a proveditelností kompletního makroskopického odstranění peritoneálních depozit. CRS/HIPEC jsou vhodné pouze pro pacienty bez závažných komorbidit, kteří jsou schopní podstoupit vícehodinovou operaci v celkové anestezii a intraperitoneální aplikaci chemoterapeutika.

U pseudomyxomu peritonea je CRS/HIPEC jedinou potenciálně kurativní metodou, smysl mají i opakované výkony u recidiv. Systémová léčba v neoadjuvanci indikována není, v adjuvanci pouze u high grade pseudomyxomů. U neresekabilního pseudomyxomu peritonea má paliativní systémová léčba odezvu jen minimální.

Obdobně prokázanou terapeutickou efektivitu má CRS/HIPEC v léčbě maligního difuzního mezoteliomu peritonea. Adjuvantní systémová léčba se indikuje při rozsáhlejších stupních peritoneální infiltrace mezoteliomem, při technické neproveditelnosti kompletní cytoredukce a při vyšší proliferační aktivitě nádoru.

U peritoneálních metastáz kolorektálního karcinomu je úroveň důkazů o efektivitě CRS/HIPEC vysoká, PSOGI však tyto procedury považuje za terapeutický standard pouze u malé a střední oligometastatické infiltrace peritonea, vždy v kombinaci se systémovou léčbou.

U peritoneálních metastáz karcinomu žaludku není přínos CRS/HIPEC jednoznačný. Nejsou dosud k dispozici relevantní důkazy o účinnosti cytoredukce u metachronních peritoneálních metastáz, v individuálních případech je možno přistoupit k CRS/HIPEC u synchronních metastáz peritonea malého rozsahu při současné resekabilitě žaludečního karcinomu a jeho dobré terapeutické odpovědi na 1. linii systémové léčby.

U peritoneálních metastáz karcinomu ovaria stadia FIGO III je cytoredukce obvykle standardním terapeutickým výkonem, HIPEC však dosud jednotnou součástí doporučených postupů není. Efektivita HIPEC je nejlépe zdokumentována u high grade serózního ovariálního karcinomu v rámci konceptu IDS (Interval Debulking Surgery) po neoadjuvantní systémové léčbě při současné proveditelnosti kompletní makroskopické cytoredukce. Účinnost HIPEC po „upfront“ cytoredukci a při relapsu ovariálního karcinomu je předmětem probíhajících multicentrických studií.

Zatímco se CRS/HIPEC provádějí s terapeutickým záměrem, u pacientů s rozsáhlou peritoneální karcinomatózou překračující možnosti operability je možné uskutečnit paliativní laparoskopickou přetlakovou intraperitoneální chemoterapii PIPAC (Pressurized Intraperitoneal Aerosol Chemotherapy) s cílem redukovat symptomy maligního ascitu.

Metody CRS/HIPEC a PIPAC se provádějí pouze na specializovaných pracovištích, indikace k operaci probíhá cestou multidisciplinárního týmu

Pracoviště v ČR, kde je zavedena metoda CRS/HIPEC
FN Bulovka, Praha
Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha
FN Olomouc
Masarykův onkologický ústav, Brno

Pracoviště v ČR, kde je zavedena metoda PIPAC
Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
Masarykův onkologický ústav, Brno

Literatura:

  1. Klos D et al.: Nádory peritoneálního povrchu. Grada, Praha 2023, ISBN 978-80-271-3131-0
  2. Bartoška P, Antoš F, Němec L et al.: Maligní nádory peritonea – úvod do problematiky. Klin Onkol 2019; 32(5): 324-328. doi: 10.14735/amko2019324
  3. Bartoška P, Antoš F, Vítek P et al: Pseudomyxom peritonea. Klin Onkol 2019; 32(5): 329-332. doi: 10.14735/amko2019329
  4. Levý M, Boublíková L, Büchler T et al: Maligní peritoneální mezoteliom a jeho léčba. Klin Onkol 2019; 32(5): 333-337. doi: 10.14735/amko2019333
  5. Němec L, Tomášek J, Šefr R: Léčba a profylaxe peritoneálních metastáz kolorektálního karcinomu. Klin Onkol 2019; 32(5): 338-344. doi: 10.14735/
    amko2019338
  6. Hoskovec D, Krška Z, Dytrych P et al: Možnosti léčby peritoneální karcinomatózy u karcinomu žaludku. Klin Onkol 2019; 32(5): 345-348. doi: 10.14735/
    amko2019345
  7. Klos D, Riško J, Hanuliak J et al: Peritoneální karcinomatóza ovariálních nádorů – současný pohled na efekt cytoredukční chirurgie a intraperitoneální
    hypertermické chemoterapie. Klin Onkol 2019; 32(5): 349-352. doi: 10.14735/amko2019349
  8. Kusamura S, Bhatt A, Hubner M et al.: The 2022 PSOGI International Consensus on HIPEC Regimens for Peritoneal Malignancies: Methodology. Ann Surg
    Oncol. 2023 Apr;30(4):2508-2519. doi: 10.1245/s10434-022-12990-3
  9. Ma R, Lu D, Xue S et al.: Preoperative systemic chemotherapy does not benefit for appendiceal pseudomyxoma peritonei. ANZ J Surg. 2023 Jan;93(1-2):219-
    226. doi: 10.1111/ans.18041
  10. Sommariva A, Tonello M, Rigotto G et al: Novel Perspectives in Pseudomyxoma Peritonei Treatment. Cancers (Basel). 2021 Dec; 13(23): 5965. doi: 10.3390/
    cancers13235965
  11. Kepenekian V, Sgarbura O, Marchal F et al.: 2022 PSOGI Consensus on HIPEC Regimens for Peritoneal Malignancies: Diffuse Malignant Peritoneal Mesothelioma.
    Ann Surg Oncol. 2023 Nov;30(12):7803-7813. doi: 10.1245/s10434-023-13973-8
  12. Quénet F, Elias D, Roca L et al.: Cytoreductive surgery plus hyperthermic intraperitoneal chemotherapy versus cytoreductive surgery alone for colorectal
    peritoneal metastases (PRODIGE 7): a multicentre, randomised, open-label, phase 3 trial. Lancet Oncol. 2021 Feb;22(2):256-266. doi: 10.1016/S1470-
    2045(20)30599-4
  13. van Driel W, Koole SN, Sikorska K et al.: Hyperthermic Intraperitoneal Chemotherapy in Ovarian Cancer. N Engl J Med 2018; 378:230-240. doi: 10.1056/
    NEJMoa1708618
  14. van Stein RM, Sikorska K, van der Aa MA et al.: Evaluation of external validity of the OVHIPEC-1 trial in a real-world population. Int J Gynaecol Obstet. 2023
    May;161(2):640-648. doi: 10.1002/ijgo.14618
  15. Hoskovec D, Krška Z, Vočka M, Dytrych P: PIPAC – přehled metody a první použití v České republice. RozhlChir 2020;99:529–533. doi:10.33699/
    PIS.2020.99.12.529–533
  16. Němec L: Ohlédnutí za 13. kongresem PSOGI – je něco nového v léčbě peritoneálních malignit? Klin Onkol 2023; 36(6): 484-486