Prognostický a prediktivní význam cytogenetických změn u pacientů s karcinomem prsu

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 231p

Autoři: RNDr. Radek Trojanec, Ph.D.; MUDr. Kateřina Bouchalová (Špačková), Ph.D.; Mgr. Hana Ondryášová; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; Mgr. Jana Fürstová; Soňa Mlčochová; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

U karcinomu prsu existuje několik cytogenetických markerů, které jsou v současné době užívány k predikci terapie či prognózování
nemoci. Jedním z nejvýznamnějších je gen Her-2/neu, jehož amplifikace či nadměrná exprese predikuje odpověď na
léčbu trastuzumabem (Herceptinem) a současně je negativním prognostickým markerem.

Kromě amplifikace genu Her-2/neu jsou u pacientek s karcinomem prsu často nalézány i další cytogenetické aberace. K nejčastěji
alterovaným protoonkogenům patří TOP2A (gen pro topoizomerázu 2α), RARA (α-receptor kyseliny retinové), C-MYC,
CCND1 (cyklin D1). Početní alterace těchto genů se jeví jako velmi zajímavé a to jak z hlediska prognostického, tak i prediktivního.
Amplifikace a/nebo nadměrná exprese genu C-MYC je popisována přibližně u 20 % případů karcinomu prsu. Amplifikace
C-MYC je u případů s pozitivními steroidními receptory a bez zasažení uzlin považována za negativní prognostický faktor,
jenž je spojen s krátkou celkovou dobou přežití pacienta a časným relapsem onemocnění. U karcinomu tračníku je amplifikace
C-MYC s wt-p53 považována za příznivý prediktor pro léčbu 5-fluorouracilem (5-FU), u karcinomu prsu zatím podobná studie
nebyla publikována.

Amplifikace CCND1 bývá nalézána u více než 15 % případů primárních karcinomů prsu. Většina z již publikovaných prací
prokazuje asociaci mezi amplifikací CCND1 a pozitivitou estrogenových a progesteronových receptorů. U pacientů s ranými stádii
karcinomu prsu a pozitivními hormonálními receptory je amplifikace CCND1 považována za negativní prediktivní faktor pro
léčbu tamoxifenem. Prognostický význam amplifikace CCND1 však není jednoznačně popsán.

Pro naši studii byl vybrán soubor 140 pacientek s karcinomem prsu s námi již dříve vyšetřeným počtem kopií genu Her-2/neu,
TOP2A a chromozómu 17. U těchto pacientek byly metodou FISH stanoveny počty kopií genů C-MYC, CCND1 a RARAa chromozómů
8 a 11, na kterých jsou tyto geny lokalizovány. Z Herceptinového registru byla získána zaslepená a anonymizovaná klinická
data a ta korelována s našimi cytogenetickými výsledky.

Předběžné výsledky ukazují, že existuje významná korelace mezi počtem kopií chromozómu 17 a věkem pacientek; u starších pacientek se polyzomie CH17 vyskytuje častěji než u pacientek mladších (p=0,0456). Byla rovněž nalezena statisticky
významná spojitost (p < 0,05) mezi zvýšeným počtem kopií genu CCND1 a pozitivitou hormonálních (estrogenových i progesteronov
ých) receptorů; u progesteronových receptorů navíc existuje korelace s vyšším počtem kopií chromozómu 11, na němž
je gen CCND1 lokalizován.

V současné době jsou vyšetřovány další pacientky a cytogenetické nálezy jsou korelovány se získanými klinickými daty.
Z předběžných výsledků se zdá, že existuje vztah mezi cytogenetickými aberacemi sledovaných genů a chromozómů a výskytem
metastáz, stejně jako účinností podaného léčebného režimu. Předpokládáme, že nalezené korelace pomohou objasnit prediktivní
či prognostický význam amplifikace C-MYC, RARA a/nebo CCND1 genu a přispět tak k výběru optimální léčby pro
pacientky s invazivním karcinomem prsu.

Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010