POSTAVENÍ IMUNOTERAPIE V LÉČBĚ MELANOMU: ADJUVANCE, LÉČBA POKROČILÉHO ONEMOCNĚNÍ

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Maligní melanom a nádory kůže

Téma: VII. Nádory kůže a maligní melanom

Číslo abstraktu: 241

Autoři: MUDr. Ivana Krajsová, MBA

Východiska:

Úkolem imunitního systému není jen ochrana před infekcemi, ale také ochrana před zhoubnými nádory. Zásadního pokroku v imunoterapii bylo dosaženo v posledních letech objevením významných regulačních molekul imunitní odpovědi. Melanom se svým chováním liší od ostatních solidních nádorů. Parciální i kompletní spontánní regrese a často mnohaletá latence do vzniku vzdálených metastáz naznačují důležitou roli imunitního systému v průběhu onemocnění. V počátcích imunoterapie melanomu stála BCG vakcinace nebo podávání levamizolu a dalších nespecifických imunomodulačních látek. Prvního podstatného pokroku bylo dosaženo při objevu a využití interferonu alfa v adjuvantní léčbě a interleukinu 2 v imunoterapii metastazujícího melanomu. Zatím nejvýznamnějším je ale objev inhibičních kontrolních bodů imunitního systému – receptorů CTLA-4 a PD-1. Jejich zablokování pomocí monoklonálních protilátek umožňuje aktivaci imunitního systému a potlačení nádorové tolerance.

Cíl:

Adjuvantní imunoterapie je indikována u melanomů stadia IIB–III. V současné době je stále jedinou schválenou léčbou interferon alfa. Metaanalýza studií z let 1990–2008 s více než 8 000 pacientů byla publikována v roce 2010. V 10 ze 17 studií prokázal interferon alfa zlepšení RFS a ve 4 ze 14 i zlepšení OS. Ani podrobnými analýzami jednotlivých léčebných schémat nebyla identifikována optimální dávka a doba podávání interferonu alfa. Léčba metastazujícího melanomu doznala zásadní změny v roce 2010, kdy byly publikovány první výsledky studií s ipilimumabem, monoklonální protilátkou blokující funkci CTLA-4 receptoru. Poprvé v historii bylo dosaženo významného prodloužení OS pacientů a tento trend byl potvrzen i výsledky dalších studií. Také monoklonální protilátky proti inhibičnímu receptoru PD-1 nivolumab a lambrolizumab prokazují v léčbě metastazujícího melanomu vysokou účinnost s prodloužením PFS i OS.

Závěr:

Po mnoho desítek let neexistoval lék, který by byl schopen prodloužit medián přežití pacientů s metastazujícím melanomem na více než 6–9 měsíců. V současné době, díky zavedení nových imunoterapeutických postupů, nastává nová éra umožňující kontrolovat a případně i eliminovat nádorové buňky se současným významným prodloužením celkového přežití. Hlavním budoucím úkolem je nalezení prediktivních markerů nádorové odpovědi i případný průkaz dalších a možná ještě významnějších molekul ovlivňujících protinádorovou imunitní odpověď.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014