ETICKO-EKONOMICKÉ ASPEKTY FINANCOVÁNÍ RADIOTERAPIE Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče

Téma: II. Organizace a financování zdravotní péče

Číslo abstraktu: II/ 145

Autoři: Mgr. Ondrej Šedo; prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.; RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D.; MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.; prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Východiska:

Aplikace radioterapie je velmi účinnou, ale také velmi nákladnou modalitou onkologické léčby. V současnosti je úhrada ambulantní složky péče hrazena tzv. výkonovým způsobem, zatímco aplikace radioterapie za hospitalizace spadá dominantně do způsobu úhrady formou tzv. případového paušálu (dále DRG). Cílem naší práce bylo zhodnotit eticko-ekonomické aspekty aktuálně aplikovaných modelů úhrady radioterapie a navrhnout nové varianty úhradových mechanizmů, které by lépe splňovaly požadavky na zvýšení efektivity systému při zachování eticko-společenských požadavků na spravedlivé přerozdělení prostředků z veřejného zdravotního pojištění.

Materiál a metody:

Analýzou dostupné literatury a reálných dat o vykázané péči získaných z administrativních dat zdravotnických zařízení byl hodnocen současný model úhrady radioterapie a jeho dopady na zdravotnický systém. V další fázi byly vybrány vhodné prediktory nákladů, na základě kterých byla navržena alternativní modelová schémata pro úhradu radioterapie v budoucnosti.

Výsledky:

Současný systém úhrady, kdy je pro radioterapii aplikovanou za hospitalizace vyhrazena pouze jediná báze, je velmi nedostatečný z řady hledisek. Výsledkem naší práce je návrh nových modelů úhrady, které jsou srovnávány z hlediska jejich případných přínosů a rizik s důrazem na míru jejich prospektivity. V případě aplikace DRG v radioterapii považujeme za nutné rozšíření počtu bází. K rozdělení do těchto bází by bylo vhodné využít kombinace prospektivních parametrů, kterými mohou být počet aplikovaných frakcí radioterapie, technika radioterapie, záměr radioterapie a onkologická diagnóza. Při zvolení plošné výkonové úhrady, což se jeví jako technicky nejméně náročné řešení, chybí především motivace k vyšší efektivitě. Kombinace úhrady hospitalizačních nákladů přes DRG a výkonové úhrady radioterapie jako takové (tzv. hybridní systém) se jeví jako kompromisní a technicky nenáročné řešení.

Závěr:

Pro přerozdělení prostředků veřejného zdravotního pojištění na radioterapii lze využít několika alternativních úhradových modelů. Z eticko-ekonomického hlediska se jeví jako nejvhodnější ty varianty, které jsou postaveny na principu prospektivity. Je však zároveň potřeba brát ohled na jejich technickou náročnost a na nutnost zavedení přísného systému hodnocení kvality. Předpokladem pro realizaci těchto prospektivních modelů je nutná zásadní reforma systému DRG v ČR a stabilizace úhradového prostředí, které umožní kontinuální kultivaci těchto modelů.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015