VÝZNAM NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO REGISTRU V HODNOCENÍ SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČR

Východiska

 V ČR jsou zavedeny dle doporučení Rady EU screeningové programy nádorových onemocnění - jmenovitě mamografický, kolorektální a cervikální screening. Programy jsou plně organizované a od začátku roku 2014, kdy započalo centrální zvaní cílové populace ke screeningu, lze tyto programy považovat za populační. Primárním účelem těchto programů je zajistit snížení populační zátěže těmito nádorovými onemocněními a je nezbytné průběžné monitorování plnění tohoto cíle.

Materiál a metody:

Důležitou roli v hodnocení českých preventivních programů nádorových onemocnění má Národní onkologický registr ČR (NOR ČR). Jeho prostřednictvím lze vyhodnocovat dopad screeningových programů na vývoj zátěže populace těmito onemocněními. Vývoje trendů incidence a mortality (tyto ukazatele byly věkově standardizovány evropskou standardní populací) byly popsány pomocí tzv. Joinpoint regrese.

Výsledky:

Tabulka 1 znázorňuje změny ve vývoji základních epidemiologických charakteristik mezi obdobími 1995 a 1999, kdy nebyl v ČR zaveden žádný screeningový program, a recentním obdobím 2009-2013. Spolu s hrubými hodnotami míry incidence a mortality jsou prezentovány také míry věkově standardizované. Byl pozorován znatelný nárůst incidence u rakoviny prsu o 40 % (23 % ve standardizované míře) a zároveň pokles mortality o 11 % (24 % ve standardizované míře). Při hodnocení vývoje trendů lze v poslední době pozorovat snižování mortality u všech tří diagnóz. I přes dlouhodobý rostoucí trend incidence rakoviny prsu je viditelný pokles mortality. Od roku 1995 docházelo k poklesu mortality o 1,3 % ročně a od roku 2006 k ještě výraznějšímu snižování o 3,2 % ročně (graf 1). U kolorektálního karcinomu je možné sledovat pokles incidence od roku 2002 o 1,7 % ročně a pokles mortality o 2,7 % ročně od roku 2001. Výraznější redukce mortality byla zaznamenána od roku 2008 o 4,6 % ročně (graf 2). U cervikálního karcinomu dlouhodobě mírně klesá incidence i mortalita (graf 3).

Závěr:

 
 NOR ČR představuje nepostradatelný zdroj, jehož prostřednictvím lze ověřit dopad screeningových programů zhoubných nádorů na populační zátěž. U všech tři diagnóz lze sledovat v poslední době snižování mortality. Od zavedení screeningových programů roste i detekce karcinomů in situ. V rámci zastoupení klinických stadií má screening dopad především na mamografický screening. U kolorektálního screeningu lze tento stav vysvětlit malou účastí. Podrobnější epidemiologické hodnocení dopadu screeningu umožní připravovaná reforma právního zázemí Národního zdravotnického informačního systému.