<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" version="2.0">
  <channel>
    <title><![CDATA[Klinická onkologie: 15. 10. 2026, ročník: 39, číslo: 5]]></title>
    <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/</link>
    <description><![CDATA[Časopis České Onkologické Společnosti a Slovenskej Onkologickej Spoločnosti]]></description>
    <pubDate>Tue, 20 Oct 2026 04:46:16 +0200</pubDate>
    <generator>Zend_Feed</generator>
    <language>cs</language>
    <docs>http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss</docs>
    <item>
      <title><![CDATA[Kontinuita]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/kontinuita/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/kontinuita/</guid>
      <description><![CDATA[Kontinuita v lidském konání je hodnotou sama o sobě – v historii i v současnosti. Měla by být obecně ceněnou strategií. Příroda funguje naštěstí kontinuálně. I rakovina nás ohrožuje kontinuálně. Kontinuitu by tedy mělo mít i naše úsilí bránit se jí. Lidská společenství jsou nicméně řízena spíše diskontinuálně. Dokonce i monarchie a diktatury cyklují. V demokracii je ukotveno cyklické chování dvojnásob. Od voleb do voleb, od jedněch vládních garnitur a ministerstev po jiné, od jedněch představ a opatření k výrazně jiným. Na demokracii jsme sice pyšní, ale v přírodních zápasech nás hrubě znevýhodňuje kvapným střídáním svých poloh, vč. darebnosti a nemoudrosti, negacemi předchozího a přísliby rychlých zlepšení, které pak není čas nebo schopnost dotáhnout. Turbulence nahoře lze kompenzovat jen udržováním linky dole. Příklady už máme i v naší onkologii hezké a trvalé, ovšem také varovné a úsměvné, vč. periodického „objevování Ameriky“. Novým objevitelům starých objevů nutno nicméně fandit, že se aspoň se zájmem pídí a neumdlévají.
Nedávno jsme slavili 50. Brněnské onkologické dny (BOD). Padesát let každoročních onkologických konferencí v toku času, v němž se stačily vystřídat dva až tři režimy a 25 ministerských garnitur. Pokroky a novinky přicházejí spojitě i ve skocích, náklady rostou exponenciálně, reálná zlepšení lineárně a lineárně roste také nádorová prevalence a incidence. Trendů si jedinec povšimne i sám, stačí se dožít. Každopádně je kontinuita BOD obdivuhodná a mimořádná i v mezinárodním měřítku. Nepochybně se touto kontinuitou také kultivuje dobou různě vymezovaný prostor, mentální, technologický i organizační. Kontinuita je mocnou zbraní v zápasu s entropií jako fyzikální mírou neuspořádanosti systému, k níž diverzita života i onkologie trvale inklinují. Touto větou bych BOD dooslavil a s nadějí na jejich další kontinuální pokračování téma opustil.
Jsou zde však četné jiné kontinuity snažení, méně inzerované, nicméně v čase adhezivní čili ulpívající. Otcové-kultivátoři ústavu na Žlutém kopci byli už v roce 1979 spoluzakladateli Organizace evropských onkologických ústavů (OECI). Dnes bychom hovořili o formování eurostruktur. OECI zdárně pokračuje, vč. akreditací. Příklad si z něj tiše bere i nová konkurenční struktura EUnetCCC (European Network of Comprehensive Cancer Centers), která se nyní po bruselsku formuje a hledá. Hubení rakoviny vnímá jako společný politický úkol v rámci europlánu na ubíjení rakoviny EBCP (European Beating Cancer Plan). Tak či onak jsme stále evropsky in, neboť kdo není in, bude out.
Byli jsme ovšem in už po sněmu UICC v Ženevě v roce 2003, který nabádal formulovat národní onkologické programy. Ten náš první z let 2005–2007 byl textem prostý a snadno k zapamatování. Měl čtyři body:

Ustavit síť komplexních onkologických center (KOC) ve všech regionech, která postihnou diagnostiku vč. časného záchytu, operativu, radioterapii a medikamentózní léčbu zhoubných nádorů.
Budovat a kultivovat síť onkoslužeb v regionu v gesci KOC.
Sbírat, analyzovat a interpretovat vlastní onkologická data.
Nastavovat systém vzdělávání a edukace v onkologii. 

To se zčásti stalo, zčásti klopotně děje. Budujeme „nově“ regionální onkologická pracoviště, která jsou či měla být s návazností na KOC už dávno. S vlastními daty zacházíme různě, znale hovoříme o datech ze Spojených států (USA), jako bychom vlastní ani neměli. Přitom Národní onkologický registr (NOR) s minimální chybovostí je zde od roku 1977 kontinuálně. NOR spěje od prostého sběru dat k hromadění „big data“ a jejich masovému analyzování pro organizátory péče už i u nás. Ve světě ta práce s „big data“ a „very big data“ znamená poskok až k nynější umělé inteligenci (artificial intelligence – AI), které se ovšem přes počáteční nadšení začínáme také obávat. Třeba paní Ursula radí ve zprávě o stavu Evropské unie (EU) šlapat na brzdu a regulovat, aby neutrpělo lidství. Pan Donald radí v USA opačně, tedy nic nebrzdit, neregulovat, urychlit, dohnat a předehnat, aby jeho vlast neutrpěla v konkurenci s panem Si z Číny. To uvádím jen pro ty, kdo kontinuálně sledují diskontinuální světovou politiku a její onkodopady. Paní Ursula překvapivě neváhala ve svém recentním projevu zmínit očekávaný přínos AI pro onkologickou prevenci. Tož uvidíme, nakolik bude ta onkopreventivní AI na styku farmaceuticko-průmyslového a vojensko-průmyslového komplexu životaschopným tématem v boji o bezpečnost euroobčana při jeho stálém ohrožení vším a všemi.
Pro specializovaná onkologická pracoviště v jednom objektu byla mezioborová týmová spolupráce obvyklá odedávna. Po znovuobjevení tohoto principu před dekádou a současným přiznáním i jednacích kódů multidisciplinárním týmům pojišťovnami se týmové konání již uchycuje. A k tomu nově koordinátoři, neboť nestačí jen doporučit a velet, ale někdo to pak musí také zařídit a zprostředkovat. Nepochybně pozitivní zohlednění zkušenosti, že nádory léčí také dobrá a včasná mezioborová provázanost. Opět stačilo se starým konceptem jen kontinuálně vydržet pro oplodňování nové doby.
Podobně je to s recentním důrazem na centralizaci, lépe řečeno integraci onkologické péče, založené již systémem KOC před 20 lety. Téma je v praxi prý konfliktní. Ve skutečnosti vcelku bezproblémové, protože v toku času je už nyní k velkým onkochirurgickým operacím na relevantní pracoviště centralizováno 70–80 % případů, pro radioterapii a intenzivní chemoterapii ještě daleko více, stejně tak u krevních a dětských nádorů. Kdyby se problém centralizace či integrace s důvěrou ve zrání ponechal kontinuitě při posílení respektu a regionální gesce KOC a na souladné klidné síle zdravotních pojišťoven, šlo by to „docentrování“ i rychleji. Ministerstvo je sice vrcholné těleso, ale není to maxisterstvo.
Veselý příběh sveřepého kontinuálního snažení máme z 20letého zrání robotické operativy. První robotické operace prostaty byly v brněnském onkologickém ústavu provedeny již v roce 2006 na přístroji firmou zapůjčeném a zamýšleném ke koupi. Pak tehdejší bdělý ministr velel robota přesunout jinam na místo příslušnější. Takže byl instalován u soukromníků v nevelké vsi 70 km západně od Brna. A protože na vsi nebývá dosti lékařů ani pacientů, jezdil tam pak 1–2× týdně po léta operovat náš vytrvalý urologický docent naše pacienty svážené z brněnského onkologického, roboticky tehdy nepříslušného, ústavu. Za následujících 11 let tak získal vytrvalý urolog i ústav nemalou vlastní, byť distanční zkušenost s dvěma tisícovkami roboticky operovaných případů, tedy formálně řečeno s robotikou bez robota. Vystřídalo se mezitím šest až sedm ministrů, kteří všichni vyslovili podiv, účast, ale razítko pro zakoupení robota vlastního ústav obdržel až po 11 letech. Jiný takový případ patrně EU nezná, takže je třeba zdůraznit význam trpělivosti ve vlasti.
V lůně fenoménu kontinuity se někdy nachází kromě všeho pozitivního také riziko kontinuity darebnosti či hlouposti. Těmto kontinuitám je třeba čelit, ač trvale zvítězit nemožno. Hloupost vnímáme zpravidla jako nemoudrost těch druhých. Stojí však za to zamyslet se i nad nemoudrostí vlastní a takové úsilí pak při prozření zcela diskontinuálně zastavit. To zmiňuji jen proto, aby chvála kontinuity měla komplexní rámec.
Každopádně kontinuitu všeho dobrého a již dosaženého střežme, a to kontinuálně. Je to mocná zbraň v chaosu času.
 
prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 09:06:11 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Úvodní slovo]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Může negativní PSMA PET/CT omezit indikaci lymfadenektomie u pacientů s lokalizovaným karcinomem prostaty středního a vysokého rizika?]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/muze-negativni-psma-pet-ct-omezit-indikaci-lymfadenektomie-u-pacientu-s-lokalizo/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/muze-negativni-psma-pet-ct-omezit-indikaci-lymfadenektomie-u-pacientu-s-lokalizo/</guid>
      <description><![CDATA[Cílem práce je shrnout recentní poznatky o diagnostické hodnotě Ga-68 PSMA PET/CT vyšetření u pacientů se středně a vysoce rizikovým karcinomem prostaty plánovaných k radikální prostatektomii a jeho vliv na rozhodování o současném provedení pánevní lymfadenektomie. Zaměřuje se na senzitivitu, specificitu, negativní prediktivní hodnotu této zobrazovací techniky v detekci uzlinových metastáz, diskutuje limity vyšetření a naznačuje, kdy by mohl tento výsledek ovlivnit léčebný postup. Z dat, jež máme nyní k dispozici, plyne, že negativní výsledek PSMA PET/CT významně snižuje pravděpodobnost postižení lymfatických uzlin. Avšak i přes negativní PSMA PET/CT je riziko postižení lymfatických uzlin 10 % pro nádory středního rizika a 20–40 % pro nádory vysokého rizika. K dispozici jsou již nomogramy pro výpočet rizika postižení lymfatických uzlin, které kalkulují také s výsledkem PSMA PET/CT vyšetření. Rozhodování o provedení lymfadenektomie by mělo být individualizováno na základě rizikovosti pacienta.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:24:02 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Přehled]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[FLAURA2 – posun v 1. linii léčby pokročilého EGFR-mutovaného nemalobuněčného karcinomu plic]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/flaura2-posun-v-1-linii-lecby-pokrocileho-egfr-mutovaneho-nemalobunecneho-karcin/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/flaura2-posun-v-1-linii-lecby-pokrocileho-egfr-mutovaneho-nemalobunecneho-karcin/</guid>
      <description><![CDATA[Východiska: Aktivující mutace EGFR (epidermal growth factor receptor) představují jednu z nejvýznamnějších terapeuticky ovlivnitelných aberací u pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Osimertinib se stal standardem 1. linie léčby díky své účinnosti, příznivému bezpečnostnímu profilu a aktivitě v centrálním nervovém systému. Přesto u většiny nemocných v průběhu léčby dochází k progresi onemocnění, a proto zůstává významnou klinickou potřebou hledání strategií, které dále prodlouží kontrolu nádoru a oddálí vznik rezistence. Studie FLAURA2 hodnotila osimertinib v kombinaci s platinovým derivátem a pemetrexedem u dosud neléčených pacientů s lokálně pokročilým nebo metastatickým EGFR-mutovaným neskvamózním NSCLC. Kombinovaná léčba ve srovnání s monoterapií osimertinibem prokázala významné prodloužení přežití bez progrese a ve finální analýze také statisticky významné prodloužení celkového přežití, s mediánem 47,5 měsíce oproti 37,6 měsíce (HR pro úmrtí 0,77; 95% CI 0,61–0,96; p = 0,02). Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je shrnout studii FLAURA2 a její hlavní klinicky relevantní výsledky u pacientů s pokročilým EGFR-mutovaným NSCLC léčených v 1. linii. Text popisuje design studie, charakteristiky hodnocené populace a léčebná ramena a zaměřuje se na výsledky účinnosti kombinace osimertinibu s platinovým derivátem a pemetrexedem ve srovnání s monoterapií osimertinibem, zejména z hlediska přežití bez progrese, celkového přežití a intrakraniální účinnosti. Součástí přehledu je také shrnutí bezpečnostního profilu kombinační léčby a hlavních závěrů publikovaných analýz studie.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 09:14:43 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Přehled]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Graft versus host disease ako marker hodnotenia kvality života u pacientov po allogénnej transplantácii krvotvorných buniek - výsledky retrospektívnej štúdie]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/graft-versus-host-disease-ako-marker-hodnotenia-kvality-zivota-u-pacientov-po-al/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/graft-versus-host-disease-ako-marker-hodnotenia-kvality-zivota-u-pacientov-po-al/</guid>
      <description><![CDATA[Alogénna transplantácia krvotvorných buniek (allo-HSCT) predstavuje potenciálne kuratívnu liečbu hematologických malignít a vybraných nemaligných ochorení, avšak je spojená so signifikantnou morbiditou. Reakcia štepu proti hostiteľovi (GvHD) je hlavnou príčinou mortality a zhoršenej kvality života (QoL) po allo-HSCT, pričom postihuje 20–50 % príjemcov transplantátu. QoL pacientov je kľúčovým ukazovateľom úspešnosti transplantácie a GvHD predstavuje jej najvýznamnejší negatívny prediktor. Akútne aj chronické GvHD sú významnými hrozbami pre QoL, pričom chronická GvHD je považovaná za hlavnú príčinu dlhodobej morbidity a mortality. Z nami zistených dát vyplýva, že u skúmanej vzorky sa u každého pacienta vyskytli minimálne tri komplikácie súvisiace s liečbou a samotnou allo-HSCT. Signifikantné sú aj výsledky ukazujúce, že už mierne zhoršenie zdravotného stavu a mierne orgánové poškodenie pľúc, gastrointestinálneho traktu a muskuloskeletárneho systému boli spojené s klinicky významným zhoršením fyzickej QoL.]]></description>
      <pubDate>Fri, 16 Oct 2026 16:08:07 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Původní práce]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Predikce reziduálního onemocnění po chemoterapii u pokročilých NSGCT – má mikroRNA klinický přínos?]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/predikce-rezidualniho-onemocneni-po-chemoterapii-u-pokrocilych-nsgct-ma-mikrorna/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/predikce-rezidualniho-onemocneni-po-chemoterapii-u-pokrocilych-nsgct-ma-mikrorna/</guid>
      <description><![CDATA[Východiska: Standardním postupem u pokročilých neseminomových germinálních nádorů varlat (NSGCT) po kurativní chemoterapii je chirurgická resekce reziduálních retroperitoneálních mas (RPLND). Přibližně u 40–50 % pacientů je však v resekátu přítomna pouze nekróza nebo fibróza. Sérové mikroRNA představují perspektivní biomarkery germinálních nádorů, které by mohly přispět k identifikaci reziduálního viabilního nádoru po systémové léčbě. Cílem práce bylo zhodnotit diagnostickou výtěžnost vybraných mikroRNA při predikci histopatologického nálezu u pacientů indikovaných k RPLND po chemoterapii. Soubor pacientů a metody: V letech 2021–2023 byl na Masarykově onkologickém ústavu analyzován soubor 18 pacientů s NSGCT klinického stadia II a III po ukončení kurativní chemoterapie. U všech pacientů byla před zahájením chemoterapie a následně před plánovaným operačním výkonem (RPLND) a po něm analyzována hladina pěti specifických sérových mikroRNA (miR-371a-3p, miR-223-3p, miR-383-3p, miR-517a-3p a miR-519a-3p). Výsledky byly korelovány s definitivním histopatologickým nálezem v resekátu s cílem posoudit diagnostickou výtěžnost a prediktivní hodnotu těchto biomarkerů pro přítomnost viabilního tumoru, teratomu nebo nekrózy. Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 18 pacientů s pokročilým NSGCT. Nejčastějším výchozím klinickým stadiem bylo stadium IIB (33 %; n = 6) a IIC (22 %; n = 4). Histologické vyšetření reziduální tkáně po PC-RPLND prokázalo nekrózu u 55 % (n = 10), teratom u 38 % (n = 7) a viabilní nádor u 5 % (n = 1) pacientů. Dynamika sérových tumorových markerů alfa-fetoprotein (AFP), lidský choriový gonadotropin (hCG) a laktátdehydrogenáza (LDH) vykazovala v celém souboru očekávaný pokles po zahájení systémové terapie, který přetrvával i po provedení RPLND. Medián hladiny AFP klesl z hodnoty 17,4 před zahájením terapie na 3,7 před RPLND a dále na 2,5 po RPLND. Podobný trend byl pozorován i u hCG a LDH. ROC analýza miRNA jako potenciálních prediktorů teratomu nebo viabilního nádoru po RPLND neprokázala dostatečnou diskriminační schopnost žádné z hodnocených proměnných. Hodnoty plochy pod křivkou se u většiny miRNA pohybovaly v rozmezí 0,45–0,70 a žádný z testovaných modelů nedosáhl statistické významnosti. Závěr: Sérové mikroRNA v současnosti nedosahují dostatečné senzitivity ani specificity pro rozhodování o indikaci chirurgické resekce reziduálních mas po chemoterapii u pacientů s NSGCT. Přestože tyto biomarkery vykazují vysoký diagnostický potenciál v jiných fázích onemocnění, jejich využití v postchemoterapeutické indikaci zůstává zatím omezené a chirurgická resekce reziduálních mas nadále představuje standardní součást kurativního postupu.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:24:13 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Původní práce]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[S výjimkou perinefritické kolekce tekutiny vymizely po léčbě Waldenströmovy makroglobulinemie všechny symptomy TEMPI syndromu]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/s-vyjimkou-perinefriticke-kolekce-tekutiny-vymizely-po-lecbe-waldenstr-movy-makr/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/s-vyjimkou-perinefriticke-kolekce-tekutiny-vymizely-po-lecbe-waldenstr-movy-makr/</guid>
      <description><![CDATA[Východiska: TEMPI sydrom byl poprvé popsán v roce 2011. Do roku 2025 bylo popsáno nejméně 35 případů, ale pouze u dvou pacientů byl přítomen monoklonální imunoglobulin typu IgM. Pozorování: Pacient byl od roku 2015 sledován 9 let pro erytrocytózu při obstrukční nemoci bronchopulmonální. Současně se vznikem erytrocytózy pozoroval i rozvoj kožních teleangiektazií. Kritickým momentem vedoucím ke stanovení diagnózy byl otok penisu a skrota, protože následné CT břicha odhalilo velké perinefritické kolekce tekutiny a vedlo k podezření na TEMPI syndrom. Otok genitálu lze vysvětlil rupturou perinefritické lymfangiomatózy s prostupem tekutiny retroperitonálním prostorem do pánevních orgánů. V prosinci 2024 jsme u pacienta diagnostikovali Waldenströmovu makroglobulinemii s odpovídajícím nálezem lymfoplazmocytárního lymfomu v kostní dřeni dle histomorfologie a flowcytometrie. Ve vzorku kostní dřeně byly přítomny klonální varianty v genech MYD88 a CXCR4. Dále byla detekována subklonální populace (3–5 % buněk) nesoucí mutace v dalších genech, které jsou u Waldenströmovy makroglobulinemie nebo lymfomů opakovaně postiženy (ARID1A, EP300, MEF2B). Koncentrace erytropoetinu před léčbou dosahovala 5–20násobku horní fyziologické hranice. Před zahájením léčby jsme u něj metodou kontrastní echokardiografie prokázali v oběhu arteriovenózní zkraty. Waldenströmovu makroglobulinemii jsme léčili rituximabem a bendamustinem. Pro opakované neutropenie byly dávky bendamustinu redukovány, a proto byl navýšen počet cyklů léčby. Po 14 měsících léčby poklesl monoklonální imunoglobulin IgM z 23 na 1,9 g/l. Teleangiektazie vymizely. Kontrolní kontrastní echokardiografické vyšetření již arteriovenózní zkraty neprokázalo. Koncentrace erytropoetinu se snížily, zůstávají však zvýšené. Symptomy TEMPI syndromu ustoupily, až na rozměr perinefritické kolekce tekutiny, která zůstává stejná a je nyní asymptomatická. V případě, že by perinefritické lymfangiektazie dělaly problémy, bude nutno konzultovat operační řešení. Závěr: V našem případě TEMPI syndromu při potlačení Waldenströmovy makroglobulinemie se sice velikost perinefritické kolekce tekutiny nezměnila, všechny ostatní symptomy TEMPI syndromu ale ustoupily a pacient se klinicky zlepšil, s čímž koresponduje nárůst hodnoty albuminu.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 09:47:23 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Kazuistika]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Ivosidenib v léčbě IDH1-mutovaného cholangiokarcinomu – přehled současných poznatků a kazuistika prokazující dlouhodobou kontrolu onemocnění]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/ivosidenib-v-lecbe-idh1-mutovaneho-cholangiokarcinomu-prehled-soucasnych-poznatk/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/ivosidenib-v-lecbe-idh1-mutovaneho-cholangiokarcinomu-prehled-soucasnych-poznatk/</guid>
      <description><![CDATA[Východiska: Cholangiocelulární karcinom (CCA) patří mezi nádory, u nichž molekulární profilování zásadně rozšířilo možnosti cílené léčby a uplatnění precizní onkologie v běžné klinické praxi. Potenciálně terapeuticky ovlivnitelná molekulární alterace je přítomna přibližně u 40 % pacientů, přičemž mutace v genu isocytrátdehydrogenázy 1 (IDH1) představují jednu z nejčastějších a nejlépe prostudovaných molekulárních alterací u CCA. Cíl: Cílem práce je shrnout současné důkazy o účinnosti a bezpečnosti ivosidenibu u pacientů s pokročilým IDH1-mutovaným CCA a prezentovat kazuistiku pacientky, která i přes původně komplikovaný přístup k léčbě dosahuje mimořádně dlouhodobé stabilizace choroby. Výsledky: Ivosidenib ve studii fáze III ClarIDHy prokázal statisticky významné prodloužení přežití bez progrese onemocnění u pacientů s předléčeným IDH1-mutovaným CCA. Finální analýza po zohlednění crossoveru potvrdila také přínos v celkovém přežití. Tyto výsledky byly následně potvrzeny řadou prospektivních i retrospektivních real-world studií, které doložily srovnatelnou účinnost, vysokou míru kontroly onemocnění a příznivý bezpečnostní profil léčby. Prezentovaná kazuistika dokumentuje dlouhodobou kontrolu metastatického onemocnění při léčbě ivosidenibem trvající více než 25 měsíců při zachování velmi dobré kvality života. Závěr: Ivosidenib představuje standardní léčebnou možnost ve 2. a vyšší linii léčby pokročilého CCA s mutací genu IDH1 v kodonu R132. Zásadním předpokladem optimální péče je časná identifikace této molekulární alterace pomocí komplexního molekulárního profilování a odstranění bariér, které dosud omezují dostupnost cílené léčby u všech vhodných pacientů.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 09:52:22 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Kazuistika]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Dlouhodobá odpověď na léčbu imunoterapií u pacienta s nízkou expresí PD-L1, vysokou mutační náloží a mutací STK11]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/dlouhodoba-odpoved-na-lecbu-imunoterapii-u-pacienta-s-nizkou-expresi-pd-l1-vysok/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/dlouhodoba-odpoved-na-lecbu-imunoterapii-u-pacienta-s-nizkou-expresi-pd-l1-vysok/</guid>
      <description><![CDATA[Východiska: Imunoterapie checkpoint inhibitory je součástí léčby celé řady onkologických diagnóz – vč. nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Vzhledem k rozšiřujícím se indikacím podání imunoterapie v posledních letech exponenciálně přibývá zkušeností jak s pozitivními výsledky, tak s nežádoucími účinky této léčby. Ve snaze o racionalizaci indikace imunoterapie je v současnosti věnována značná pozornost identifikaci prediktivních markerů, které by umožnily přesnější vymezení skupiny pacientů odpovídajících na tuto terapii. Případ: Autoři předkládají kazuistiku pacienta s plicním adenokarcinomem charakterizovaným nízkou expresí PD-L1, vysokou mutační náloží (37 muts/Mb) a mutací STK11. Jedná se o kombinaci dvou prediktorů nepříznivé odpovědi na imunoterapii (nízké PD-L1 a mutace STK11) a současně vysoké mutační nálože, která je naopak považována za prediktor senzitivity k imunoterapii. Pacient byl léčen dle dnes pevně etablovaného standardu 1. linie systémové terapie, a to kombinací imunoterapie pembrolizumab s chemoterapií. Tato léčba vedla k dlouhodobé a vzhledem k dosavadní délce i trvalé odpovědi s minimálními nežádoucími účinky. Závěr: Imunoterapie check-point inhibitory může, obdobně jako v námi předkládané kazuistice, i u pacientů s negativními prediktivními markery vést k dlouhodobé odpovědi a prodloužení přežití. V rámci rozhodovacího algoritmu před zahájením systémové léčby u metastatického NSCLC je přínosné provést dostupnou komplexní prediktivní a mutační analýzu.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:24:36 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Kazuistika]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Detekce RET fúze v pokročilé fázi léčby NSCLC a následná dlouhodobá kontrola onemocnění selperkatinibem]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/detekce-ret-fuze-v-pokrocile-fazi-lecby-nsclc-a-nasledna-dlouhodoba-kontrola-one/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/detekce-ret-fuze-v-pokrocile-fazi-lecby-nsclc-a-nasledna-dlouhodoba-kontrola-one/</guid>
      <description><![CDATA[Východiska: Fúze s genem RET představují vzácnou, avšak klinicky významnou genetickou alteraci u nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), zejména adenokarcinomu, s prevalencí přibližně 1–2 %. Identifikace této driver mutace umožnila zavedení selektivních inhibitorů RET tyrozinkinázy, které významně zlepšují léčebné výsledky těchto pacientů. Molekulární testování vč. detekce fúzí s genem RET je v současnosti standardní součástí diagnostického algoritmu pokročilého NSCLC. Popis případu: Prezentujeme kazuistiku 55leté pacientky, nekuřačky, s metastatickým adenokarcinomem plic s postižením centrálního nervového systému (CNS). Při vstupním molekulárním vyšetření nebyly prokázány alterace genů EGFR, ALK ani ROS1 a exprese PD-L1 byla negativní. Pacientka podstoupila radioterapii mozku s šetřením hipokampů a následně tři linie systémové léčby zahrnující chemoterapii a imunoterapii. Při progresi onemocnění byla v rámci rebiopsie supraklavikulární metastázy provedena analýza metodou sekvenování nové generace, která prokázala fúzi s genem RET. Na základě tohoto nálezu byla v lednu 2022 zahájena léčba selperkatinibem ve 4. linii. Terapie vedla k rychlé a hluboké léčebné odpovědi vč. kompletní regrese metastáz v CNS. Léčba byla dobře tolerována; iniciální hepatotoxicita byla zvládnuta úpravou dávky. Pacientka zůstává na terapii téměř 4 roky s přetrvávající kontrolou onemocnění. Závěr: Kazuistika zdůrazňuje význam komplexního molekulárního testování u pacientů s pokročilým NSCLC. Identifikace fúze s genem RET může umožnit nasazení vysoce účinné cílené léčby i po selhání více linií systémové terapie.]]></description>
      <pubDate>Fri, 16 Oct 2026 15:10:28 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Kazuistika]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[S těhotenstvím související adenokarcinom plic s mutací EGFR v oblasti s endemickým výskytem tuberkulózy – diagnostická zkreslení a terapeutické překážky]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/s-tehotenstvim-souvisejici-adenokarcinom-plic-s-mutaci-egfr-v-oblasti-s-endemick/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/s-tehotenstvim-souvisejici-adenokarcinom-plic-s-mutaci-egfr-v-oblasti-s-endemick/</guid>
      <description><![CDATA[]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:11:45 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Onkologie v obrazech]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Diagnostic anchoring in metastatic adenocarcinoma – Was the turning point too late?]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/diagnostic-anchoring-in-metastatic-adenocarcinoma-was-the-turning-point-too-late/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/diagnostic-anchoring-in-metastatic-adenocarcinoma-was-the-turning-point-too-late/</guid>
      <description><![CDATA[Dear Editor,
we read with great interest the case report by Pešek et al. published in the August 2026 issue of Klinická onkologie entitled “FGFR2 fusion as the key to targeted therapy – a case report with a diagnostic turning point.” The authors appropriately emphasized the importance of repeated biopsy and molecular profiling when clinical behavior is inconsistent with the initial diagnosis. We would like to highlight an additional important lesson from the first case – the possibility of diagnostic anchoring at initial presentation [1]​.
The patient presented with metastatic adenocarcinoma with multiple pulmonary nodules and dominant hepatic lesions. Most importantly, the authors noted that the pulmonary lesions appeared radiologically more suggestive of metastases, while large liver lesions dominated abdominal imaging. Nevertheless, a primary lung adenocarcinoma was diagnosed based on extensive immunohistochemistry and thyroid transcription factor-1 (TTF-1) positivity.
This underscores an important caveat in TTF-1 interpretation. Although TTF-1 supports pulmonary adenocarcinoma, its expression is not exclusive to lung primaries. Diagnostic performance varies according to tumor type and antibody clone, and TTF-1 positivity has been reported in extrapulmonary adenocarcinomas [2–4]. ​Consequently, a positive lineage marker should complement, rather than override, the overall clinical and radiologic presentation.
In this case, the distribution of disease at presentation should arguably have prompted consideration of an extrapulmonary primary, given the liver-dominant disease and metastatic appearance of the pulmonary lesions. A broader differential diagnosis and appropriately directed immunohistochemical panel might therefore have been considered before establishing primary lung cancer as the leading diagnosis. The subsequent liver re-biopsy demonstrated adenocarcinoma of pancreatobiliary origin leading to complete revision of the diagnosis.
We therefore suggest that this episode reflects not only a “diagnostic turning point,” but also diagnostic anchoring – when an initial impression continues to influence subsequent interpretation despite discordant evidence. In metastatic adenocarcinoma of unknown primary origin, the presumed site is most robust when continuously tested against the entire disease pattern rather than inferred from a single immunohistochemical marker. When radiologic distribution, clinical behavior, and pathology are discordant, early multidisciplinary reassessment and repeat biopsy can help realign treatment with actual tumor biology.
We commend Pešek et al. for demonstrating the value of re-biopsy and molecular profiling. Their case also reminds us that revisiting the presumed primary site early may be just as vital as identifying an actionable molecular alteration. Recognizing when to pause and reassess may be the most valuable diagnostic turning point.
References 

Pešek M, Drösslerová M, Vaněček T et al. FGFR2 fusion as the key to targeted therapy – a case report with a diagnostic turning point. Klin Onkol 2026; 39 (4): 287–293. doi: 10.48095/ccko2026287. 
Turner BM, Cagle PT, Sainz IM et al. Napsin A, a new marker for lung adenocarcinoma, is complementary and more sensitive and specific than thyroid transcription factor 1 in the differential diagnosis of primary pulmonary carcinoma. Arch Pathol Lab Med 2012; 136 (2):   163–171. doi: 10.5858/arpa.2011-0320-OA. 
Ordóñez NG. Value of thyroid transcription factor-1 immunostaining in tumor diagnosis: a review and update. Appl Immunohistochem Mol Morphol 2012; 20 (5): 429–444. doi: 10.1097/PAI.0b013e31825439bc. 
Compérat E, Zhang F, Perrotin C et al. Variable sensitivity and specificity of TTF-1 antibodies in lung metastatic adenocarcinoma of colorectal origin. Mod Pathol 2005; 18 (10): 1371–1376. doi: 10.1038/modpathol.3800422. ]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:14:09 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Dopis redakci]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Inhibice IDH u low-grade gliomů – horká současnost a zároveň racionální medicína]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/inhibice-idh-u-low-grade-gliomu-horka-soucasnost-a-zaroven-racionalni-medicina/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/inhibice-idh-u-low-grade-gliomu-horka-soucasnost-a-zaroven-racionalni-medicina/</guid>
      <description><![CDATA[Ještě donedávna se u řady pacientů s low-grade gliomy, kteří podstoupili chirurgickou intervenci v podobě resekce nebo pouze biopsie, rozhodovalo především mezi sledováním a radioterapií či chemoterapií. S příchodem vorasidenibu, cíleného inhibitoru mutovaného enzymu IDH1/2, se však možnosti pooperační léčby významně mění a rozšiřují. Studie INDIGO prokázala významné prodloužení přežití bez radiografické progrese (progression free survival – PFS) i oddálení potřeby další léčebné intervence – a první zkušenosti z českých center ukazují, že cílená terapie vorasidenibem už není jen záležitostí klinických studií. Nejen o tom, co její nástup znamená pro léčebný algoritmus, neurochirurgii i každodenní praxi, se diskutovalo na sympoziu společnosti Servier, jež bylo součástí odborného programu 50. ročníku Brněnských onkologických dnů.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:18:11 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Aktualita z kongresu]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Léčba nádorů GIT v éře precizní medicíny]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/lecba-nadoru-git-v-ere-precizni-mediciny/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/lecba-nadoru-git-v-ere-precizni-mediciny/</guid>
      <description><![CDATA[Dvě odlišné diagnózy, kolorektální karcinom (colorectal carcinoma – CRC) a cholangiokarcinom (cholangiocarcinoma –CCA), ale jeden společný jmenovatel, kterým je posun od léčby v místě nádoru k terapii řízené jeho biologickými charakteristikami. To bylo téma jednoho ze satelitních sympozií podpořených společností Servier v programu letošních 50. Brněnských onkologických dnů.]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:21:39 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Aktualita z kongresu]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Aktuality z Národního ústavu pro výzkum rakoviny]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/aktuality-z-narodniho-ustavu-pro-vyzkum-rakoviny-12/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-10-15-5/aktuality-z-narodniho-ustavu-pro-vyzkum-rakoviny-12/</guid>
      <description><![CDATA[]]></description>
      <pubDate>Thu, 15 Oct 2026 10:23:25 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Aktuality z národního ústavu pro výzkum rakoviny]]></category>
    </item>
  </channel>
</rss>
