<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" version="2.0">
  <channel>
    <title><![CDATA[Klinická onkologie: 7. 9. 2026, ročník: 39, číslo: Supplementum 2]]></title>
    <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/</link>
    <description><![CDATA[Časopis České Onkologické Společnosti a Slovenskej Onkologickej Spoločnosti]]></description>
    <pubDate>Tue, 08 Sep 2026 04:46:10 +0200</pubDate>
    <generator>Zend_Feed</generator>
    <language>cs</language>
    <docs>http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss</docs>
    <item>
      <title><![CDATA[Editorial]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/editorial-2042/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/editorial-2042/</guid>
      <description><![CDATA[Vážené kolegyně, vážení kolegové,
letošní Brněnské onkologické dny mají výjimečný charakter – setkáváme se při jejich jubilejním 50. ročníku. Společně s nimi se uskuteční také 40. ročník Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky (KNZP), konference Laboratorní diagnostika v onkologii (LDO) a Psychoonkologická konference. Sborník, který právě otevíráte, přináší odborná sdělení prezentovaná v rámci těchto akcí. Pro Masarykův onkologický ústav je velkou ctí být pořadatelem této tradiční a dnes největší celostátní odborné akce v oblasti onkologie.
Padesát ročníků Brněnských onkologických dnů představuje nejen mimořádnou tradici odborného setkávání, ale zároveň odráží zásadní proměnu onkologie v průběhu uplynulých desetiletí. Vývoj diagnostických možností, radioterapie, chirurgických postupů a systémové léčby, nástup cílené léčby a imunoterapie, rozvoj molekulární diagnostiky a precizní medicíny i stále větší využití zdravotnických dat a umělé inteligence zásadně změnily možnosti péče o onkologické pacienty. Přes všechny tyto změny však zůstává základní myšlenka Brněnských onkologických dnů stejná – vytvářet prostor pro setkávání odborníků napříč jednotlivými obory, sdílení zkušeností, vzdělávání a společné hledání cest ke zlepšování péče o pacienty s nádorovými onemocněními.
Za pět desetiletí se Brněnské onkologické dny staly respektovanou platformou propojující klinickou praxi, výzkum, vzdělávání a mezioborovou spolupráci. Jejich současná podoba odráží stále komplexnější charakter moderní onkologické péče, která vyžaduje spolupráci lékařů mnoha odborností, nelékařských zdravotnických pracovníků, laboratorních specialistů, výzkumníků i dalších profesí. Jubilejní ročník je proto nejen příležitostí k ohlédnutí za historií konference, ale především připomínkou významu spolupráce a otevřené odborné diskuze pro další rozvoj české onkologie.
Velmi si vážíme všech příspěvků, které jste nám zaslali a za něž vám i vašim spoluautorům srdečně děkujeme. Odborný program jubilejního ročníku zahrnuje 49 edukačních bloků, 301 přednášek a 62 posterových sdělení. Jejich tematická šíře dokumentuje dynamický vývoj současné onkologie a význam multidisciplinárního přístupu, který je pro Brněnské onkologické dny charakteristický.
Sborník abstrakt BOD, KNZP a LDO je řádným supplementem časopisu Klinická onkologie a je, stejně jako v předchozích letech, indexován v mezinárodní bibliografické databázi SCOPUS. Také v letošním roce je sborník sestaven z abstrakt připravených v souladu s předepsanou strukturou a rozsahem. Součástí je rovněž rubrika Články ve sborníku obsahující publikace navázané na přednášku či poster přijatý k prezentaci na BOD, které prošly recenzním řízením časopisu Klinická onkologie.
Celý sborník je dostupný v elektronické podobě na stránkách konference a časopisu Klinická onkologie. Jednotlivá abstrakta jsou rovněž dostupná v databázi tuzemských onkologických abstrakt na stránkách České onkologické společnosti ČLS JEP (ČOS).
Pro publikační účely lze abstrakta citovat následujícím způsobem, není-li v pokynech vydavatele uvedeno jinak:
Čupr P, Skřídlová S, Maliszewski M et al. OncoVis: Karcinogenní látky, jejich klasifikace a možný dopad na vznik zhoubných nádorů – interaktivní dashboard pro klinickou praxi. In: Sborník abstrakt L. Brněnských onkologických dnů, XL. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky, Psychoonkologické konference 2026 a konference Laboratorní diagnostika v onkologii 2026. Klin Onkol 2026; 39 (Suppl2): 2S19–2S20.
Stejně jako v předchozích letech vyzýváme autory příspěvků zveřejněných v tomto sborníku, aby zvážili možnost dopracovat svůj příspěvek do podoby rukopisu pro časopis Klinická onkologie. Publikování v časopise umožní zařazení výsledků jejich práce do databáze MEDLINE/PubMed. Klinická onkologie navíc každoročně oceňuje nejlepší publikované práce v kategoriích původní práce, přehledová práce a kazuistika. Pokyny pro přípravu a odeslání rukopisu naleznete na stránkách ČOS.
Jubilejní 50. ročník je příležitostí poděkovat všem, kteří se během uplynulého půlstoletí podíleli na vzniku a rozvoji Brněnských onkologických dnů – jejich organizátorům, přednášejícím, autorům odborných sdělení i všem účastníkům. Právě jejich práce, odborné diskuze a ochota sdílet zkušenosti vytvořily tradici, na kterou můžeme být právem hrdí. Věříme, že Brněnské onkologické dny budou i v dalších desetiletích místem, kde se nejen prezentují nové poznatky, ale také vznikají nové myšlenky, spolupráce a impulzy pro další rozvoj české onkologie.]]></description>
      <pubDate>Sat, 05 Sep 2026 12:31:58 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Úvodní slovo]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Konferenční abstrakta]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/konferencni-abstrakta-2026/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/konferencni-abstrakta-2026/</guid>
      <description><![CDATA[]]></description>
      <pubDate>Sat, 05 Sep 2026 12:40:22 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Sborník abstrakt]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Úloha imunologických markerů v diagnostice kolorektálního karcinomu]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/uloha-imunologickych-markeru-v-diagnostice-kolorektalniho-karcinomu/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/uloha-imunologickych-markeru-v-diagnostice-kolorektalniho-karcinomu/</guid>
      <description><![CDATA[Úvod: Kolorektální karcinom (CRC) stále patří mezi nejčastěji se vyskytující solidní nádory v západní populaci. I přes pokroky ve screeningu, diagnostice a léčbě dosud neexistují specifické testy pro časnou diagnózu a sledované hodnoty, které by byly jednoznačně specifické pro rizikové pacienty, případně by sloužily k monitoraci průběhu choroby lépe než dosud známé nádorové markery. Patogeneze onemocnění je úzce spojena s chronickým zánětem, oxidativním stresem a remodelací nádorového mikroprostředí. Předmětem našeho studia je několik markerů, které jsme vybrali na základě dostupné literatury a které úzce souvisí s výše uvedeným. LOX-1 (lectin-like oxidized LDL receptor-1), RAGE (receptor for advanced glycation end products), HMGB1 (high mobility group box-1) a matrixová metaloproteináza MMP-19 se podílejí na regulaci zánětlivých signálních drah, angiogenezi a degradaci extracelulární matrix. Cílem naší práce je potvrdit hypotézu, že exprese daných markerů je signifikantně zvýšena u pacientů s CRC oproti zdravým kontrolám. Metodika: Do studie byly zařazeny vzorky střevní tkáně od 34 pacientů s CRC a vzorky 21 pacientů ze skupiny kontrol, kteří podstoupili na našem pracovišti střevní resekci pro nenádorové nezánětlivé onemocnění. U onkologických pacientů jsme analyzovali tři typy tkáně – makroskopicky zdravou tkáň, přechodovou zónu a nádorovou tkáň. Vzorky byly zpracovány za užití imunohistochemických metod a hodnotili jsme pozitivitu markerů v několika typech buněčných populací. Výsledky: Zjistili jsme statisticky významné rozdíly v expresi některých markerů mezi kontrolní skupinou a pacienty s CRC. LOX-1 vykazoval zvýšenou expresi v epitelu a vaskulárních strukturách nádoru. RAGE byl zvýšen v cévních strukturách a přechodové zóně tumoru, což naznačuje jeho roli v zánětlivém mikroprostředí nádoru. Exprese MMP-19 byla nejvýraznější v oblasti přechodu nádoru do zdravé tkáně, což odpovídá její funkci při remodelaci extracelulární matrix a invazi tumoru. Závěr: Studie prokazuje význam uvedených markerů v patogenezi CRC. Jejich exprese může mít význam nejen pro lepší pochopení biologické aktivity CRC, ale i jako možné prognostické markery nebo potenciální terapeutické cíle.]]></description>
      <pubDate>Sat, 05 Sep 2026 12:59:33 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Článek ve sborníku]]></category>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Glioblastomové organoidy odvozené z nádorové tkáně pacientů jako model pro studium extracelulární komunikace a mikroRNA v nádorovém mikroprostředí]]></title>
      <link>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/glioblastomove-organoidy-odvozene-z-nadorove-tkane-pacientu-jako-model-pro-studi/</link>
      <guid>https://www.linkos.cz/casopis-klinicka-onkologie/2026-09-07-supplementum-2/glioblastomove-organoidy-odvozene-z-nadorove-tkane-pacientu-jako-model-pro-studi/</guid>
      <description><![CDATA[Glioblastom (GBM) představuje nejagresivnější primární nádor mozku u dospělých pacientů a je charakterizován výraznou buněčnou heterogenitou a komplexní komunikací mezi nádorovými buňkami a nádorovým mikroprostředím. Extracelulární vezikuly (EVs) a jimi přenášené mikroRNA (miRNA) představují významné mediátory mezibuněčné signalizace a současně potenciální zdroj biomarkerů využitelných v diagnostice gliomů. Pro studium těchto procesů jsou nezbytné experimentální modely schopné zachovat biologické vlastnosti původního nádoru. V této práci jsme připravili glioblastomové organoidy (GBO) odvozené z nádorové tkáně pacientů a analyzovali extracelulární miRNA přítomné v EVs izolovaných z kondiciovaných médií. Současně byly analyzovány miRNA obsažené v EVs izolovaných z mozkomíšního moku (CSF) pacientů s gliomy různého stupně malignity. Celkem bylo úspěšně založeno, dlouhodobě kultivováno a kryokonzervováno 12 GBO kultur. Imunohistochemická analýza potvrdila přítomnost markerů typických pro glioblastomové buňky (nestin, GFAP, Sox2). U časně kultivovaných organoidů byly současně detekovány i buněčné populace reprezentující nádorové mikroprostředí, vč. endoteliálních buněk (CD31) a mikroglií (CD163). V některých případech byly přítomny také reaktivní astrocyty a neurony. V EVs izolovaných z kondiciovaných médií GBO a primárních GBM kultur byly identifikovány vysoce abundantní miRNA, vč. hsa-miR-21-5p, členů rodiny let-7, hsa-miR-16-5p, hsa-miR-125b-5p a dalších. Tyto miRNA byly současně detekovány také v EVs izolovaných z CSF pacientů s GBM a high-grade gliomy. Naopak miR-204-5p, dominantně zastoupená v CSF vzorcích, byla v EVs z nádorových kultur zastoupena minimálně, což naznačuje možný původ této miRNA v nenádorové mozkové tkáni. Prezentovaná data podporují využití GBO odvozených z nádorové tkáně pacientů jako vhodného modelu pro studium mezibuněčné komunikace a extracelulární signalizace v GBM a současně ukazují potenciál EV-asociovaných miRNA jako biomarkerů nádorového mikroprostředí.]]></description>
      <pubDate>Sat, 05 Sep 2026 12:56:24 +0200</pubDate>
      <category><![CDATA[Článek ve sborníku]]></category>
    </item>
  </channel>
</rss>
