Kryochirurgie v onkologii

Jakým způsobem kryochirurgický zákrok probíhá?

K dostatečně hlubokému zmražení tkáně lze použít stlačené nebo kapalné plyny, v některých specifických případech lze použít stlačený oxid uhličitý, nejčastěji se však používá kapalný dusík.

Samotná aplikace neprobíhá prostým kontaktem s médiem, k dosažení dostatečně rychlého ochlazení je nutné okamžité odpařování média. Lze tedy použít metody spraye nebo uzavřeného kryochirurgického přístroje, který teplo tkáni odebírá kovovou kontaktní plochou, tzv. kryodou. Kryochirurgický přístroj má výhodu ve větší přesnosti a kontrolovatelnosti celého procesu.

Zákrok může probíhat v celkovém nebo místním znecitlivění, v mnoha případech však znecitlivění není nutné, zmražení samo o sobě má i analgeltický účinek.

Během zákroku je kryoda přiložena na ošetřované místo (v některých případech s využitím endoskopického přístupu) a zahájeno zmražování. V průběhu kryalizace dojde k přimrznutí kryody ke tkání a postupně k šíření okrsku zmrzlé tkáně, který se postupně zvětšuje, Okrsek má tvar přibližně koule a běžně lze dosáhnout maximální velikosti cca 5 cm, která limituje možnosti kryochirurgie. Po ukončení zmražování je kryoda postupně ohřívána tak, aby rychlost rozmrzámí byla pomalá a aby efekt zmražení byl co nejlepší. Po uvolnění kryody od tkáně je v případě potřeby možno proces opakovat. Doba zmražování závisí na velikosti ložiska, u kožních lezí bývá nejčastěji kolem 1 minuty, tedy celý cyklus trvá asi 3-4 minuty, u velkých nádorů je pak doba zmražování zhruba 5 minut, a celý cyklus pak trvá 10-15 minut.

Jaké stavy lze kryochirurgicky řešit?

V době největšího rozvoje této metody byly vypracovány postupy pro použití u velké části onkologických onemocnění, včetně i mnoha neonkologických využití. Ve většině oblastí byla potvrzena schůdnost metody, ale nebyla potvrzena výhodnost oproti klasickým metodám. Zkoumán byl i imunologický dopad kryochirurgie na celý organizmus, byly vyslovovány domněnky o možném vlivu na vzdálené metastázy, tento vliv však nikdy nebyl potvrzen.

V současné době je kryochirurgie používána nejčastěji k odstraňování kožních nádorů, kde v některých oblastech umožňuje jednodušší zákrok s tvorbou kosmeticky přijatelné jizvy. Dalšími možnostmi jsou především nádory prorůstající kůží, kde je možno i opakovaně redukovat jejich velikost, v některých případech i kompletně odstranit. Další možností je zprůchodnění dutých orgánů, ve kterých je to technicky a biologicky možné, tedy především dolní části konečníku, průdušnice a velkých průdušek, je technicky možno zprůchodňovat i močovou trubici, zde se však v současnosti více požívají jiné postupy.

Jakým způsobem probíhá hojení a jak místo ošetřovat?

Hojení závisí na velikosti a umístění zmražované oblasti. Principem účinku metody je vytvoření odumřelé oblasti (nekrózy). Tato se dle velikosti a umístění může ostupně proměnit v jizvu, nebo může dojít k jejímu odloučení a tvorbě jizvy následně.

V nejběžnějších případech ošetření drobnějších nádorků na kůži dochází k tvorbě mokvavého vřídku, který v průběhu několika dní zaschne a vytvoří se strup, pod kterým se kůže zhojí, následně, se strup samovolně odloučí. V době, kdy afekce mokvá, je nutno ji osušovat a lehce zakrývat, nejvhodnější k tomu bývá tzv, rychloobvaz (polštářková náplast). Po zaschnutí pak afekce obvykle speciální péči nevyžaduje. po celou dobu hojení je možné a vhodné oblast jednou až dvakrát denně umýt mýdlem a vodou, promašťování v časnýh fázích hojení zpomaluje, lze je tedy doporučit pouze při odlučování krusty a na již zhojenou jizvu. Pokud po zaschnutí strupu dochází k tvorbě sekretu a hnisu pod ním, je nutno jej někdy odstranit. V těchto případech je vhodné přijít na konrolu co nejdříve. Při mražení v oblasti obličeje, především v oblasti čela a nosu, může během 1-2 dní po zákroku dojít k otoku víčka nebo víček, který může někdy způsobit přechodné obtíže s viděním. V těchto případech je nutná především trpělivost, pomáhají studené obklady na oteklá místa. Z tohoto důvodu je také vhodné tyto zákroky plánovat.

V případě zmražení větších oblastí po vytvoření nekrózy po nějaké době dochází k jejímu samovolnému odloučení od spodiny, které může být provázeno nevelkým krvácením.

V případě nádorů konečníku toto uvolnění přichází zhruba po týdnu, u nádorů kůže to pak bývá obvykle až po několika týdnech 3- 5 týdnů.

Každé místo má svá specifika, je tedy nutné po těchto zákrocích vždy dbát pokynů lékaře, který zákrok dělal.

Informace o stránce

  • Autoři: doc. MUDr. Vuk Fait, CSc. (LF MU a MOÚ Brno, Oddělení chirurgické onkologie)
  • Recenzenti: prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. (Masarykův onkologický ústav Brno, předseda ČOS ČLS JEP)
  • Datum vytvoření: 2. 11. 2007
  • Datum poslední úpravy: 17. 7. 2014
  • Informace o poslední úpravě:

    Autor text přečetl a označil za aktuální k datu 16.7.2014.