Analýzy expresních profilů mikroRNA za účelem diagnostiky metastického postižení lymfatických uzlin u pacientů s kolorektálním karcinomem.

U pacientů s kolorektálním karcinomem podstupujících radikální chirurgický zákrok je určujícím faktorem pro vývoj onemocnění a indikaci adjuvantní systemové léčby postižení lymfatických uzlin. Zatímco v případě I. a IV. klinického stádia je prognostický význam TNM klasifikace jednoznačný, u skupiny pacientů, kteří jsou diagnostikováni ve II. (bez postižení lymfatických uzlin) a III. klinickém stádiu (s diseminací do uzlin), tomu tak není. Dokazuje to skutečnost, že u 30% pacientů II. klinického stádia dochází do pěti let k relapsu nádorového onemocnění a pouze 45% pacientů III. klinického stádia dosahuje pětiletého přežití, a to i přesto, že podstoupili radikální chirurgický zákrok. Je tedy evidentní, že stávající staging onemocnění založený na kritériích TNM klasifikace není optimální, selhává-li u takto významné části pacientů s nepokročilým onemocněním. Jednou z příčin tohoto stavu je jak existence tzv. ‘understagingu’ regionálních lymfatických uzlin (podhodnocení N stádia) z důvodu nedostatečného množství odebraných a/nebo vyšetřených uzlin, tak i skutečnost, že kriteria TNM klasifikace nezahrnují molekulární prediktory biologického chování nádoru.

Cílem naší studie proto byla molekulární charakterizace primárních nádorů tlustého střeva a konečníku pomocí moderního a progresivního přístupu založeného na analýze expresních profilů 667 mikroRNA metodou kvantitativní Real-Time PCR arrays na souboru 45 důkladně klinicky charakterizovaných pacientů s kolorektálním karcinomem (20 N0, 25N+) za účelem identifikace mikroRNA umožňujících diagnostikovat metastatické postižení lymfatických uzlin již z tkáně primárního tumoru.

Pomocí metody LIMMA jsme identifikovali 47 mikroRNA, na základě jejichž exprese jsme byli schopni odlišit nádorovou tkáň od nenádorové střevní sliznice (viz Obr. 1). Zvýšená exprese v nádorové tkáni byla pozorována v případě miR-135b, miR-935 a miR-675 (p<0,001). Některé z nalezených mikroRNA byly již dříve v souvislosti s kolorektálním karcinomem popsány (miR-135b, miR-145, miR-101, miR-451).



Dále jsme pomocí klasifikační metody LOOCV (leave-one-out-cross-validation) úspěšně identifikovali 8 mikroRNA (let-7b*, miR-566, miR-485-3p, miR-659, miR-211, miR-486-3p, miR-596, miR-939) umožňujících rozlišit pacienty bez postižení uzlin (N0M0) a s postižením uzlin (N+M0) se senzitivitou 79% a specifitou 81% (viz Obr. 2). Předpokládáme, že ať již vlastní mikroRNA nebo proteiny, jejichž proteosyntézu ve svém důsledku mikroRNA ovlivňují, bude možné v budoucnosti použít jako nové prediktivní markery rozsahu onemocnění a přiblíží tak realitě možnost individualizace léčby, a tím i dosažení lepších léčebných výsledků a vyšší kvality života u pacientů se zhoubnými nádory tlustého střeva a konečníku.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS/9814-4/2008 a výzkumným záměrem MZ0MOU2005.