Minimální reziduální choroba u kolorektálního karcinomu – korelace s klinicko-patologickými charakteristikami nemoci.

Konference: 2005 1. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: 06. Nové možnosti stagingu a ultrastagingu nádorových onemocnění I

Číslo abstraktu: 045

Autoři: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; Mgr. Gabriela Kořínková, Ph.D.; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; MUDr. Hana Švébišová, Ph.D.; MUDr. Blanka Gajová; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Minimální reziduální choroba (MRD) u nemocných s kolorektálním karcinomem znamená přítomnost nádorových buněk v těle pacienta, u něhož byla provedena radikální resekce primárního tumoru a který je v současnosti bez klinických známek onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Současnými vyšetřovacími metodami nejsme schopni exaktně odlišit onkologicky nemocné pacienty vyléčené chirurgickým zákrokem a kteří již nepotřebují adjuvantní léčbu, od pacientů s vyšším rizikem rekurence onemocnění. Nové molekulárně- biologické metody nám však v rozhodování o podání adjuvantní léčby mohou výrazně pomoci. Detekce minimální reziduální choroby s využitím metody založené na principu reverzně-transkriptázové polymerázové řetězové reakce v reálném čase, tzv. real-time RT-PCR je v podstatě studiem genové exprese, kdy hledaným znakem epiteliálních nádorových buněk je informační, massengerová RNA. Touto metodou je možno detekovat až jednu nádorovou buňku mezi deseti miliony buňkami nenádorovými.
V rámci naší studie minimální reziduální choroby u pacientů s kolorektálním karcinomem jsme v období od března 2004 do současnosti kompletně vyšetřili a statisticky zpracovali vzorky od více než 210 pacientů operovaných ve FN Olomouc pro kolorektální karcinom. Vyšetřovali jsme expresi karcinoembryonálního antigenu (CEA), nepřímo tedy přítomnost nádorových buněk, v systémové a portální krvi před a po operaci, v kostní dřeni, ve vzorku tumoru. U více než 150 pacientů byly provedeny a vyšetřeny následné odběry systémové krve a kostní dřeně jeden měsíc po operaci.
Z předběžného statistického zpracovaní výsledků vyplynulo několik zajímavých závěrů. Objem nádoru souvisel s pozitivitou MRD v portální krvi a kostní dřeni, na rozdíl od invazivity (T staging), kde jsme vztah zatím nenašli. Dále, pozitivita lymfatických uzlin (N status) souvisela s pozitivitou MRD v portální a systémové krvi. Dále jsme zjistili, že s nižší expresí CEA v tumoru souvisí větší objem tumoru, vyšší invazivita, pozitivita lymfatických uzlin i klinické stadium dle Dukese. Celková pozitivita MRD alespoň v jednom ze sledovaných kompartmentů jednoznačně souvisí s objemem nádoru a s klinickým stadiem dle Dukese.
Ačkoliv doposud není zcela objasněn prognostický význam tohoto vyšetření u solidních nádorů, stanovení MRD a monitoring adjuvantní terapie metodou real-time RT-PCR se však jeví jako technicky proveditelné, i když zatím zůstává na úrovni experimentální metody.

Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45.

Datum přednesení příspěvku: 10. 12. 2005