NAŠE ZKUŠENOSTI S RADIOTERAPIÍ KARCINOMU PROSTATY METODOU SIMULTÁNNÍHO INTEGROVANÉHO BOOSTU

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Radioterapie

Téma: XXI. Radioterapie

Číslo abstraktu: 215

Autoři: MUDr. Eva Kindlová; Ing. Mgr. Pavla Buřičová; MUDr. Ludmila Loukotková; Doc.MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.

Východiska:

Při kurativní léčbě karcinomu prostaty standardní technikou je v první fázi ozářen primární objem zahrnující oblast prostaty a semenných váčků a následně je provedeno formou boostu dosycení dávkou na oblast samotné prostaty. Délka celého ozařovacího cyklu se pak pohybuje mezi 7 a 8 týdny. Pou­žitím metody IMRT je umožněna aplikace techniky simultánního integrovaného boostu (SIB). Ta vede k intenzifikaci terapie zkrácením celkové doby ozařo­vání. V případě radioterapie lokalizovaného karcinomu prostaty je ozařovací série zkrácena až o 2 týdny, což přináší benefit nejen pro léčeného pacienta, ale zvyšuje se i propustnost léčebného zařízení. Se zvyšující se aplikovanou dávkou je nutné počítat se zvýšením rizika vzniku akutních a pozdních nežádou­cích účinků.

Materiál a metody:

Principem metody SIB je možnost navýšení jednotlivé, případně i celkové dávky v části ozařovaného objemu, kde je z hle­diska nádorového onemocnění největší riziko. Při použití SIB u lokalizovaného karcinomu prostaty je do primárního objemu (prostaty) aplikována celková dávka 67,5 Gy (2,5 Gy ve 27 frakcích). Současně je aplikována dávka 56,7 Gy (2,1 Gy ve 27 frakcích) na objem semenných váčků. Celková dávka 67,5 Gy při dávce na frakci 2,5 Gy pro karci­nom prostaty při poměru <x/p= 1,5 je biologicky ekvivalentní dávce 78,0 Gy aplikovaných normofrakcionací. Do stávajícího souboru bylo za­řazeno 48 pacientů s verifikovaným nízce riziko­vým karcinomem prostaty stadia T1-2N0M0, iPSA 4-10, v několika případech i vyšší, GS 4-7. Tito pacienti byli ozařováni v období května 2011 do prosince 2012. Medián věku ozářených mužů činil 70 (52-80) let. S ohledem na zvolenou frakcionaci byly pro soubor ozařovaných pacientů použity tyto toleranční dávky na kritické orgány: rektum - 5 % objemu dávka < 65,0 Gy, 25 % ob­jemu < 60,0 Gy, 30 % objemu < 55,0 Gy a 50 % objemu < 50,0 Gy; močový měchýř - 20% ob­jemu < 60,0 Gy, 35 % objemu < 55,0 Gy, 50 % objemu < 50,0 Gy. Hlavice femuru - 10 % objemu < 45,0 Gy. Cílem práce je srovnání frakcionačního režimu 27 x 2,5Gy s normofrakcionačním režimem přímo na našem pracovišti z pohledu dodržení stanovených tolerančních dávek na kritické orgány, což by nám umožnilo další navýšení celkové dávky na objem prostaty. Dále jsou u ozářených pacientů sledovány a hodnoceny hodnoty PSA a akutní i pozdní urogenitální a rektální toxicita.

Výsledky:

U souboru pacientů se podařilo dodržet námi stanovené toleranční dávky i přiměřenou akutní toxicitu. Při vyhodnocování hla­din PSA jsme zjistili příznivý efekt léčby. Viz graf 1.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013