Progrese a/nebo disseminace mammárního karcinomu během adjuvantní léčby Tamoxifenem. Existuje možnost predikce z parametrů primárního nádoru?

V souvislosti se zaváděním inhibitorů aromatázy do adjuvantní léčby karcinomu prsu je stále častěji diskutována možnost predikce selhání adjuvantní léčby Tamoxifenem (TX) z parametrů primárního nádoru. V prezentované studii jsme se pokusili validovat některé z parametrů, uváděných v této souvislosti, na vlastním materiálu.

Analýzou zdravotnické dokumentace byly vyhledány případy mammárního karcinomy s dostupným minimálně pětiletým sledováním, léčené v MOÚ během let 1993-2001. Podmínkou bylo, aby tyto pacientky měly v průběhu adjuvantní léčby TX biopticky verifikovanou lokální recidivu a/nebo disseminaci nádoru. Ze 40 dostupných bioptických vzorků primárních nádorů byly vytvořeny složené tkáňové bloky (tissue miroarrays, TMA) na kterých byla provedena semikvantitativní imunohistologická analýza (IHC) běžných prediktivních parametrů (estrogenový (ER) a progesteronový (PR) receptor ), doplněná o stanovení Her-2/neu, bcl-2 a cyklinu D1. Výsledky byly srovnány s obdobně zpracovaným souborem ER pozitivních mammárních karcinomů, vybraných z konsekutivních případů MOÚ tak, aby co nejvíce odpovídaly věkovým průměrem, gradem a klinickým stadiem v době primární léčby.

Podstatným zjištěním z hlediska metodiky obdobných studií byla absence ER i PR u 20% primárních nádorů ve vytvořené sestavě. Indikace TX byla v těchto případech podmíněna pozitivním výsledkem stanovení receptorů z cytosolu. Dál byli hodnoceny pouze nádory s IHC pozitivitou steroidních receptorů. Velikost nádoru, postižení axilárnícjh uzlin, grade ani Bcl2 se neprokázaly jako prediktivní faktory rezistence k Tamoxifenu. Dobrými prediktory se zdají být Her-2/neu (p=0,04), PR ( p=0,02) a cyclin D1 (p<0,001). Navíc , nádory s amplifikací HER2 měly častěji negativní PR.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NR 8270-3