Somatické mutace v IDH1 a IDH2 genech u gliomů

Úvod: Somatické mutace v IDH1 a IDH2 ge­nech jsou často pozorovány u nízkostupňových astrocytomů, oligodendrogliomů, oligoastrocytomů a sekundárních glioblastomů. U jiných typů gliálních tumorů u pilocytárního astrocytomu, ependymomu a primárního glioblastomu se tyto mutace nevyskytují, nebo se vyskytují velmi raritně.

IDH1 a IDH2 geny kódují isocitrát dehydrogenázy, které katalyzují oxidativní dekarboxylaci isocitrátu na a ketoglutarát za produkce NADPH. Mutace v IDH1 genu jsou lokalizovány v kodonu 132 a přibližně v 90% případů se jedná o mutaci c.395G>A (p.R132H). Mutace v IDH2 ge­nu jsou vzácné a téměř exkluzivně se nacházejí v kodonu 172. Mutace v IDH1 a IDH2 genech jsou považovány za časnou událost v gliomagenezi a jsou spojovány s lepší prognózou a delším cel­kovým přežitím.

Materiál a metody: DNA z 80 vzorků nativní nádorové tkáně byla izolována kitem MagNA Pure Compact Nucleic Acid Isolatin Kit (Roche), případně kitem NucleospinTissue XS (MachereyNagel). Analýza mutací v IDH1/2 genech byla provedena pomocí primer extension analýzy (SNaPshot Multiplex Kit, Life Technologies) a po­zitivní výsledky byly verifikovány pomocí sekvenování Sangerovou metodou.

Výsledky: V naší laboratoři bylo vyšetřeno 80 vzorků nádorové tkáně pacientů s gliomem. U 21 vzorků (26,25%) byla prokázána mutace v IDH1 genu, z toho u 18 vzorků (85,7%) byla pro­kázána mutace c.395G>A (p.R132H), u 1 vzorku (4,8%) mutace c. 394C>T (p.R132C), u 1 vzorku (4,8%) mutace c.394C>G (p.R132G) a u 1 vzorku (4,8%) byla prokázána mutace c.394C>A (p.R132S). U žádného z 80 vzorků nebyla proká­zána mutace v IDH2 genu.

Závěr: Frekvence nalezených mutací v IDH1 genu u pacientů Moravskoslezkého kraje s glio­mem jsou v souladu s publikovanými údaji. Kromě prognostického významu mají mutace význam diagnostický při diferenciální diagnostice glioblas- tomů a nízkostupňových astrocytomů.