VISMODEGIB (ERIVEDGE) V LÉČBĚ POKROČILÉHO BAZOCELULÁRNÍHO KARCINOMU

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Maligní melanom a nádory kůže

Téma: VII. Nádory kůže a maligní melanom

Číslo abstraktu: 072

Autoři: MUDr. Eugen Kubala; MUDr. Pavla Čižinská

Východiska:

Bazocelulární karcinom (BCC) je nejčastější formou kožních nádorů, představuje 80 °/o kožních malignit. Bazaliom možné řešit chirurgicky, popř. radioterapií. Ve vzácných případech dochází k invazi do hlubších tkání (lokálně pokročilý BCC), nebo se jedná o multicentrický basaliom a extrémně může i metastazovat (metastatický BCC). Přesnou incidenci BCC v ČR nelze, je hlášen pod „nemelanomovými" zhoubnými nádory kůže. Chirurgie a radio­terapie jsou základními prvky léčby BCC. Topickou léčbu (5-fluorouracil, imiquimod), fotodynamickou léčbu a kryoterapii lze použít u pacientů s kontraindikací chirurgické léčby nebo radioterapie. Pokročilý BCC nelze určit v současnosti chirurgicky nebo radioterapií léčit. Medián přežití u metastatického BCC je 8 měsíců.

Cíl:

V lednu 2012 FDA schválila vismodegib jako první perorální lék pro pacienty s metastatickým nebo lokálně pokročilým BCC, který zrelaboval po chirurgickém výkonu a při nevhodnosti chirurgické léčby nebo radioterapie. Vismodegib inhibuje signální dráhu Hedgehog (Hh). Za fyziolo­gických okolností je Hh dráha v dospělosti inaktivní. Reaktivace Hh dráhy byla pozorována u několika druhů nádorů, včetně BCC. Mutace prvků Hh dráhy (Smoothened nebo proteinů Patched) vede k aktivaci buněčného růstu. Vismodegib se selektivně váže na protein Smoothened, a tím zablokuje intracelulární přenos signálu. Studie fáze I hodnotila vismodegib u pacientů s různými solidními nádory, včetně BCC, meduloblastomu a dalších 17 typů ná­dorů. Z 68 pacientů mělo 33 pokročilý BCC. Z 33 pacientů mělo 18 (54,5 °/o) objektivní léčebnou odpověď. Do studie fáze II (ERIVANCE BCC) bylo ve dvou kohortách zařazeno 104 pacientů; 71 s lokálně pokročilým a 33 pacientů s metastatickým BCC. Primárním cílem byla četnost objektivních léčebných od­povědí (ORR). Ze 104 pacientů byla ORR hodnotitelná u 96. Gorlinův syndrom byl diagnostikován u 21 °/o pacientů; medián věku 62 let; muži 61 °/o ženy 49 °/o. Medián trvání léčby byl 10,2 měsíců. Vismodegib vedl k objektivní léčebné odpovědi u 43 °/o pacientů s lokálně pokročilým a 30 °/o pacientů s metastatickým BCC. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly svalové spazmy, alopecie, dysgeusie a váhový úbytek. Toxicity stupně 3-4 představovaly váhový úbytek (7,2 °/o), únavu (5,8 °/o), svalové spazmy (3,6 °/o), nechutenství (2,2 °/o). Doporučená dávka vismodegibu je jedna kapsle (150 mg) denně, do pro­grese či nepřijatelné toxicity.

Závěr:

Vismodegib přináší průlom do léčby medicínsky dosud neřešitelného problému, kde selhaly všechny způsoby léčby s pokročilým BCC.

Videozáznam přednášky

Datum přednesení příspěvku: 19. 6. 2013