Pracoviště psychologa kliniky dětské onkologie v Brně

Uplatnění psychologa je na dětské onkologii značně široké. Psychologická péče na onkologii představuje práci s psychicky zdravými lidmi v silně zátěžových situacích, proto by psycholog neměl být primárně zaměřen na oblast psychopatologie, ale rozvíjet u sebe schopnost podpory a porozumění.

Úvodní slovo

Oddělení dětské onkologie vzniklo v Dětské fakultní nemocnici v roce 1998, od roku 2002 se stává Klinikou dětské onkologie (dále KDO). KDO disponuje v současnosti moderním oddělením, které je tvořeno celkem třemi lůžkovými stanicemi (20 lůžek pro standartní péči, 8 lůžek intenzivní péče a 6lůžek nově vybudované transplantační jednotky) a ambulantním traktem (2ambulance+denní stacionář s pěti lůžky). Na KDO Brno jsou přijímáni všechny děti ve věku 0-18 let s prokázaným nádorovým onemocněním nebo s podezřením na nádorové onemocnění ze spádové oblasti celé Moravy a Slezska.
Uplatnění psychologa je na dětské onkologii značně široké. Psychologická péče na onkologii představuje práci s psychicky zdravými lidmi v silně zátěžových situacích, proto by psycholog neměl být primárně zaměřen na oblast psychopatologie, ale rozvíjet u sebe schopnost podpory a porozumění. Vzhledem k velkému rozpětí věku pacientů vyžaduje práce psychologa mimo jiné znalost jednotlivých vývojových období, z nichž vyplývají odlišné potřeby dětských pacientů. Psychologická péče je vždy zaměřena nejen na pacienta, ale také jeho rodinu.
Pacienti mohou docházet ambulantně, častěji se však kontakt s nimi uskutečňuje přímo během léčby na odděleních KDO.

Práce psychologa na dětské onkologii je pro přehled shrnuta v následujících bodech:

  1. Krizové intervence. Tento typ psychologické pomoci je v případě potřeby uplatňován zejména na počátku léčby po sdělení diagnózy a při výskytu závažných negativních událostí v průběhu léčby. Psycholog napomáhá zpracování informací o chorobě, odreagování emocí, podporuje realistická očekávání a mobilizuje optimální strategie zvládání.
  2. Klinicko-psychologické poradenství. Psycholog ve spolupráci se zdravotnickým personálem napomáhá rodičům vytvořit pro dítě co nejoptimálnější podmínky pro udržení psychické pohody v průběhu celé léčby. Na počátku tohoto procesu stojí klinické či psychodiagnostické zhodnocení osobnosti dítěte a jeho adaptačních schopností.
  3. Klinicko-psychologická diagnostika. Onkologické onemocnění a jeho léčba může u pacientů vyvolávat řadu reaktivních potíží, jež obecně souvisí s vysokou psychickou zátěží a dlouhodobě působícím stresem. V některých případech jsou však onkologickým onemocněním a jeho léčbou zasaženy i neurokognitivní funkce, jejichž narušení může u dětských a dospívajících pacientů významným způsobem ovlivnit jejich schopnosti vzdělávání, školní úspěšnost a možnosti uplatnění do budoucna. Z tohoto důvodu je velmi důležitá prevence, včasná diagnostika a volba adekvátní rehabilitace kognitivních poruch. Psychodiagnostické vyšetření kognitivních funkcí je se souhlasem rodičů většinou provedeno jako součást vstupních vyšetření a je koncipováno tak, aby děti co nejméně zatěžovalo. V naprosté většině případů je pro děti zajímavé, zábavné a napomáhá odvést pozornost od obav z vyšetření a pobytu v nemocnici.
  4. Psychoterapeutická péče – podpůrná psychoterapie, relaxace, hypnoterapie. Vychází z obecných zásad psychoterapie. Hypnotická psychoterapie je určena zejména pro zvládání psychosomatických potíží, bolesti, podporu pozitivních postojů a mobilizaci tělesných a duševních sil pro boj s nemocí.
  5. Skupinová práce. Od srpna 2005 zde funguje podpůrná rodičovská skupina. Jedná se o víceméně pravidelná setkávání rodičů onkologických pacientů. Účast je dobrovolná. Cílem těchto skupin je zajištění kontaktu rodičů mezi sebou, umožnit ventilování obav, sdílení zkušeností s léčbou. Tímto způsobem lze předat mnoho informací nově příchozím rodičům, kteří se tak mohou lépe adaptovat na léčbu a pobyt v nemocničním zařízení. Role psychologa spočívá v podpoře skupinové diskuse a jejího moderování, nejedná se o skupinovou psychoterapii.

Výzkumná činnost

Z teoretického hlediska patří koncepce psychologické péče na KDO do oblasti psychoonkologie, která je součástí širšího okruhu psychologie zdraví.

Granty:

  • Vliv chemoterapie na kognitivní funkce u dětí a dospívajících (schváleno v r.2004, v řešení)
  • Kvalita života dětí s nádorovým onemocněním: vývojový přístup (podáno letos – ve schvalovacím řízení)
  • přednášky pro zdravotnický personál, semináře

Spolupráce:

Psycholog je na klinice dětské onkologie součástí širší sítě psychosociálních služeb, která pokrývá potřeby dlouhodobě nemocných dětí.

  • Pedagogičtí pracovníci
    Na klinice dětské onkologie působí dvě pedagožky. Společně s psychologem se řeší možnosti vzdělávání dlouhodobě nemocných dětí, posuzuje se zda a jakou formou by mělo dítě pokračovat ve školní docházce, poskytuje poradenství při výběru povolání. Učitelé žádají po psychologovi pedagogicko-psychologickou diagnostiku v případě podezření na poruchy učení, komunikují se školami nemocných dětí a zajišťují doučování dětí. Jejich práce pomáhá dětem neztratit kontinuitu se „zdravým“ světem.

  • Dobrovolnické organizace
    Na klinice dětské onkologie působí sdružení Motýlek. Dobrovolníci z tohoto sdružení nabízejí dětem společné hry a pomáhají vyplnit jejich volný čas v nemocnici. Psycholog vede supervize dobrovolníků a je všestranně nápomocný při řešení různých situací.

  • Nadační fond dětské onkologie – Krtek
    Zaměstnanci nadačního fondu zajišťují nesmírně důležitou oblast péče o onkologické pacienty, kterou je resocializace. NF-Krtek pořádá dětské tábory, relaxační a rehabilitační pobyty a kromě toho poskytuje i finanční prostředky pro některé speciální potřeby hospitalizovaných i vyléčených dětí (nadstandartní rehabilitační a zdravotnické pomůcky, počítače, vybavení pokojů a herny na dětské onkologii atd.). Psycholog na základě rozhovorů s pacienty informuje vedení nadačního fondu o potřebách pacientů a je všestranně k dispozici v případě potřeby.

  • Výtvarná dílna
    Vyplnění volného času, zajištění kulturně společenských akcí, arteterapie. Psycholog zprostředkuje kontakt pacientů se zaměstnanci výtvarné dílny, koordinuje tyto aktivity, podílí se na pořádání akcí ve výtvarné dílně.

  • Sociální pracovnice
    Služby sociální pracovnice jsou pro rodiče hospitalizovaných pacientů velmi významné. Aby mohli doprovázet své děti na opakovaných hospitalizacích, je nutné zajištění příspěvků na POB (péče o osobu blízkou) a jiných služeb, u pacientů starších osmnácti let pak ČID či PID. Psycholog informuje rodiče a pacienty o službách sociální pracovnice a v případě potřeby zprostředkovává kontakt.

  • Zdravotní klaun
    Projekt Zdravotní klaun v současné době probíhá v Dětské fakultní nemocnici v Brně a Fakultní nemocnici v Praze Motole. Zdravotní klauni jsou profesionální umělci, školení pro práci v nemocničním prostředí. Klauniády probíhají v úzké spolupráci s lékaři, zdravotním personálem a psychology. V loňském roce byl dokončen grantový projekt Zdravotní klaun – Léčba humorem, který se realizoval na Klinice dětské onkologie v Brně a na Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol. Psychologové obou pracovišť vypracovali výzkumné zprávy jako zhodnocení významu klauniád a jejich vlivu na psychiku hospitalizovaných dětí.

Problematika dětské psychoonkologie je v současné době velmi aktuálním tématem. Mnoho autorů (Křivohlavý, 2002, Tschuschke, 2005) předesílá, že je tato oblast méně zmapována oproti psychologii dospělých onkologických pacientů a vyžaduje další výzkum. Jen málokterá skupina dětí si zaslouží takovou pozornost jako onkologičtí pacienti. Onkologické onemocnění a jeho léčba jsou většinou již od počátku spojeny s velkou psychickou zátěží nejen dítěte, ale i blízkých rodinných příslušníků a proto je velmi důležité doplnit somatickou léčbu systematickou a kontinuální péčí o psychický stav pacientů a jejich rodičů.
Pozornost je zapotřebí věnovat nejen aktuálně léčeným pacientům, ale také dětem již vyléčeným a jejich rodinám. Díky pokrokům v léčbě nádorových onemocnění dětí a mladistvých dnes dosahuje dlouhodobých remisí onemocnění většina pacientů. Pravděpodobnost pětiletého přežití vzrostla z méně než 30% v roce 1960 na více než 70% v roce 1990 (Reis, 2001). Dnes dosahuje dlouhodobých remisí onemocnění více než 75% dětí a mladistvých léčených pro nádorové onemocnění dětského věku (Koutecký, 2002, Reis, 2001). Děti v dlouhodobé remisi nádorového onemocnění (dětského věku) představují rostoucí, rizikovou skupinu populace se speciální potřebou zdravotní péče a také, s velkou pravděpodobností, i s potřebou psychologické pomoci. Následky onkologického onemocnění a jeho léčby se mohou projevit v různých oblastech psychického fungování (kognitivní funkce, emotivita, psychosociální adaptace) a znesnadnit tak pacientům návrat k běžnému životu. Oblast pozdních následků onkologické léčby představuje novou doménu na poli dětské onkologie a stává se předmětem celé řady multidisciplinárních výzkumů. Výzkum této oblasti je z budoucího hlediska významný nejen pro zlepšení kvality života přeživších, ale i pro rozvoj oboru dětské psycho-onkologie včetně vytváření intervenčních programů pro onkologicky nemocné a výukových programů pro odborné pracovníky z různých oblastí (lékaři a zdravotnický personál, psychologové, pedagogové atd.).