K 1. 1. 2018 vstupuje v platnost nová aktualizace MKN-10. Příspěvek seznamuje se změnami provedenými v Tabelární části a Abecedním seznamu klasifikace schválených Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Značných změn doznala rovněž Instrukční příručka, kde na rozsáhlé změny schválené WHO navázala v českém vydání velká pravopisná, stylistická a terminologická revize. Přednáška zazněla na konferenci KlasifiKon 2017.
Standardem v léčbě lokálně pokročilého karcinomu žaludku je kombinace operačního řešení a adjuvantní chemoradioterapie nebo perioperační chemoterapie. V případě nádorů gastroezofageální junkce je preferována perioperační chemoterapie, tzn. 3 série předoperační chemoterapie, chirurgický výkon a následně další tři cykly pooperační chemoterapie stejným režimem. Stadia Ib-III léčíme adjuvantní CHT/RT na bázi 5-fluorouracilu, nyní je preferován režim de Gramont nebo perorální prodrug 5-fluorouracilu kapecitabin. Doporučujeme odeslat pacienta se zjištěným karcinomem žaludku k onkologickému konziliu ještě před objednáním k operaci.
Národní program screeningu kolorektálního karcinomu probíhá v České republice od roku 2000. Monitorace programu je od roku 2006 založena na on-line sběru individuálních šifrovaných dat. Počátkem roku 2009 došlo k úpravě programu zavedením screeningové kolonoskopie a imunochemických testů na okultní krvácení (TOKS). Screeningový program kolorektálního karcinomu v České republice je funkční, meziročně narůstají počty provedených kolonoskopií i diagnostikovaných kolorektálních neoplazií. Přesto je i nadále nutné podpořit screeningový program masivní mediální kampaní a zejména adresným zvaním cílové populace.
V roce 2001 byla otevřena v MOÚ v Brně Poradna pro zdravou výživu a odvykání kouření. Slouží nejenom onkologickým pacientům a zaměstnancům MOÚ, ale také široké veřejnosti. Patronát nad poradnou převzala Liga proti rakovině Brno. V léčbě využíváme kombinaci dvou terapií – motivačních rozhovorů a kognitivně behaviorální.
Malnutrice je definována jako stav nedostatku živin důležitých pro funkci lidského těla. V širším slova smyslu se tedy jedná o nedostatek základních živin. Vyskytuje se průměrně u 20 % pacientů při přijetí a u 40– 50 % pacientů v průběhu hospitalizace v závislosti na onemocnění a věku pacientů. U onkologických pacientů zpravidla hovoříme až o 70 % nemocných.
