Aclarubicín

flag

Klin Onkol 1990; 3(4): 124.

Aclarubicin (ACLA) je nové protinádorové antibiotikum ze skupiny antracyklinů, které bylo izolované z plísně Streptomyces galilaeus. Podobně jako u jiných antracyklinů jde o glykosid složený z tetracyklinového aglykonu, který je navázaný v C pozici na cukernatou skupinu. Na rozdíl od Daunorubicinu a Doxorubicinu, které obsahují jednu cukernatou skupinu, u cukernaté složky Aclarubicinu jde o trisacharid složený z L-rhodosaminu, 2 deoxy-L-fukosy a L-cinerulosy A. Aclarubicin inhibuje RNA a DNA syntézu stejně. To by mohlo částečně vysvětlovat nižší incidenci mutagenity Aclarubicinu. U Aclarubicinu je udávaná menší kardiotoxicita a dále po léčbě nedochází k alopecii nebo je jen mírného stupně. Kromě cytotoxického účinku může způsobovat i diferenciaci leukemických buněk. Nebyla pozorována zkřížená rezistence s Daunorubicinem.

Klinické zkušenosti s tímto cytostatikem byly prezentovány např. na mezinárodním symposiu s Istanbulu, z něhož jsou i následující údaje. Gedikoglu a kol. z oddělení dětské hematologie a onkologie v Istanbulu použili u 11 nemocných kombinovanou chemoterapii ve složení: ACLA 25 mg/m/den den 1-3, Ara-C 100 mg/m/den den 1-7, VP-16 100 mg m2/den den 1-3. V první skupině (7 případů), kde byli zařazeni nemocní s nově diagnostikovanou akutní myeloblastickou leukemií (AML), bylo dosaženo u 5 pacientů (71%) kompletní remise (CR) a 2 pacienti zemřeli během léčby na krvácení a infekci. Ve druhé skupině (4 případy) s relapsem AML v 50% léčba selhala a 2 nemocní zemřeli opět na krvácení a infekci. Ve třetí skupině (5 případů) s relapsem akutní lymfoblastické leukemie (ALL) u 3 nemocných (60%) bylo dosaženo CR a u 2 pacientů (40%) parciální remise (PR). Z vedlejších účinků byly pozorovány známky gastrointestinální toxicity, neutropenie a trombocytopenie. Z výsledků lze shrnout, že Aclarubicin je vhodný v kombinované chemoterapii u dětí v iniciální terapii AML a u relapsu ALL.

Sdělení rakouských a maďarských pracovníků se týkalo kombinované chemoterapie u 77 dětí s AML režimem: indukce Ara-C 100 mg/m2/den kontinuální infuse den 1-2, Ara-C 100 mg/m2/12 hod. i. v., ACLA 25 mgm2/den i. v. a VP-16 100 mg m2 den i. v. den 3-7; druhá indukce pro nemocné, u nichž nebylo dosaženo CR-Ara-C, Daunorubicin, VP-16; konsolidační terapie probíhala do 2 let od zjištění diagnózy. U 53 nemocných (69%) bylo dosaženo CR, z toho u 43 (56%) po první indukci, u 9 (11%) po druhé indukci.

Jugoslávští autoři (Labar a kol.) prezentovali své zkušenosti s léčbou 33 nemocných s AML. Šlo o randomizovanou studii - jedna skupina obdržela režim ACLA 20 mg/m2 den 1-7, Ara-C 200 mg/m2 den 1-5, VCR 1,5 mg/m2 den 1, druhá skupina byla léčena kombinací DNR 45 mg /m2 den 1-3 s Ara-C a VCR ve stejných dávkách jako u první skupiny. Výsledky ukazují, že ACLA se zdá efektivnější než Daunorubicin v indukční terapii AML.

A. Neri a kol. z Itálie prezentují terapeutický postup u AML režimem ACLA 25 mg/m- 20 min. infuze, Ara-C 100 mg/m2 kontinuální infuze a Thioquanin 100 mg/m2 p. o. - vše den 1-5. Vesměs šlo o předléčené pacienty, přesto ve 40% byla zaznamenána terapeutická odpověď, vedlejší účinky byly zanedbatelné (nausea a vomitus). Tento postup se jeví perspektivní v léčbě relabujíci AML. K podobným závěrům dospěli i polští autoři z Institutu hematologie ve Varšavě (Konopka a kol.).

Dúndar a kol. z Turecka prokazují pravděpodobnost 70-80% dosažení CR u nově léčených nemocných s AML kombinací Aclacinomy-cin + Ara-C (ACLA 20 mg/m den 30 min. infuze den 1-7, Ara-C 100 mg m2/den kontinuální infuze den 1-7). Pokud nebylo dosaženo CR, další cyklus byl zahájen po 25-26 dnech.

Hansen a kol. z Dánska dospěli studiem výsledků léčby u 180 nemocných s AML ve věku 20 až 65 let k závěru, že kombinace Ara-C + ACLA je daleko efektivnějším indukčním režimem než kombinace Ara-C + DNR (69% CR v prvním případě proti 49% u 2. skupiny).

Autoři z Mnichova prezentovali své zkušenosti s použitím malých dávek Aclacinomycinu u nemocných s AML následující myelodyspalstickému syndromu (ACLA 10 mg/m2 den 1-10 kontinuální infuze). U žádného nemocného nebyla léčba efektivní - nebyl rozdíl v tom, jestli tato terapie byla prvotní nebo jestli následovala po předchozí léčbě malými dávkami Ara-C.