Klin Onkol 2001; 14(4): 122-130.
Souhrn: V 60ti-letém období, tj od r. 1938 – 1998, bylo léčeno v Masarykově onkologickém ústavu v Brně 7270 nemocných pro karcinom cervicis uteri. Z tohoto počtu bylo nejvíce nemocných - 6339 – 87,2 %- léčeno radioterapií a 931-12,8 %- primárně radikálně operováno. Průměrný věk byl 50,2 roků.-, s největší incidencí- 24,0 %- v 5. věkové dekádě. Karcinom byl diagnostikován a klasifikován přesně dle mezinárodních směrnic- FIGO. Základní vyšetření,doplněné vyšetřením končetinovou lymfografií a CT skeny určovalo strategii radikální radioterapie při metastatickém postižení lymfatického systému a i u časných stadií tumoru. Prognosa karcinomu, vyjádřená léčebnými výsledky byla určena klinickým stadiem tumoru histologickým typem a gradingem. Změna v technice radioterapie karcinomu, na základě přesného předléčebného plánování, zvýšila procento zhojených.. Komplexní léčba, dodržování léčebného plánu a přesná dosimetrie umožňovala nejen individualisaci léčebných postupů, avšak také dosažení co nejlepších léčebných výsledků. I při velké sumaci dávek megavoltážní terapie nebyl zvýšen počet časných i pozdních postirradiačních reakcí. Rozšířením chemoterapie a hlubším rozborem účinku cytostatik byla radikální radiotherapeutická léčba potencována současnou aplikací chemoterapie. Srovnáním léčebných výsledků pacientek v I. stadiu choroby a to 671 radikálně ozařovaných s 850 pacientkami primárně radikálně operovanými, bylo 5ti-leté zhojení téměř o 5 % větší u nemocných primárně operovaných ( 83,4 : 78,4 %) Příčinou vzrůstající mortality na karcinom bylo pokročilé stadium tumoru, nižší grading a pokročilejší věk pacientek.
