Analýza vlivu těsných a dodatečných resekčních okrajů na míru selhání léčby karcinomu ústní dutiny po operaci

flag

Klin Onkol 2023; 36(6): 467-472. DOI: 10.48095/ccko2023467.

Východiska: Karcinomy dutiny ústní s těsnými okraji pooperačně patří do středně až vysoce rizikové kategorie z hlediska selhání léčby. Při reexcizi kvůli těsnému okraji je značná pochybnost o tom, zda reexcidovaná tkáň patří do stejné oblasti jako původní těsný okraj. Proto jsme provedli retrospektivní analýzu případů s těsnými okraji, které byly reexcidovány s následným posouzením dodatečných resekčních okrajů (extra-resection margins – ERM). Materiál a metody: Byly získány podrobné údaje o pacientech po resekcích dutiny ústní provedených v naší nemocnici v roce 2011. Byly vyčleněny případy s těsnými okraji a zaznamenán stav ERM. U všech těchto případů byly zdokumentovány pooperační histopatologické údaje, údaje o radioterapii a byla posouzena míra selhání léčby. Primárním cílem studie bylo zhodnotit celkové přežití (overall survival – OS) a přežití bez známek onemocnění (disease-free survival – DFS) u případů s ERM. Sekundárním cílem bylo zhodnotit míru lokální a regionální kontroly a změny v závislosti na počtu a velikosti těsných okrajů a ERM. OS, DFS a míra selhání lokální léčby se počítaly od data registrace pacientů. Statistická analýza byla provedena pomocí statistického softwaru SPSS. Všechny analýzy přežití byly provedeny pomocí Kaplanovy-Meierovy metody. K testování statistické významnosti byl použit log-rank test. Hodnota p = 0,05 byla považována za statisticky významnou. Výsledky: Do konečné analýzy bylo zařazeno 64 případů s mediánem věku 47 let (rozmezí 29–76 let). Medián doby sledování byl 40 měsíců (rozmezí 9,5–56,5 měsíce). Dvouleté OS a DFS činily 91,5 a 88,5 %. Přibližná míra selhání lokální a regionální léčby byla 10,9 a 3,1 %. Tříletá lokoregionální kontrola byla 90,2 %. Dvouletá lokoregionální kontrola při jednom těsném okraji byla významně lepší než při počtu těsných okrajů > 1 (p = 0,049). V přežití a míře selhání léčby nebyl zjištěn žádný rozdíl z hlediska počtu ERM (jeden vs. dva) nebo velikosti těsných okrajů (≤ 3 mm vs. > 3 mm). U dvou pacientů se vyvinuly kostní metastázy. Závěr: Míra přežití a lokoregionální kontroly se mezi skupinami, které měly jeden nebo více ERM okrajů, příliš nelišily. Míra lokoregionální kontroly však byla lepší v případech s jedním těsným okrajem ve srovnání s případy s více těsnými okraji. Pro zjištění statisticky významných rozdílů ve výsledcích a pro určení faktorů, které předznamenávají špatnou prognózu v případech s těsnými okraji a ERM, jsou zapotřebí rozsáhlejší studie s delším trváním.

http://dx.doi.org/10.48095/ccko2023467

Plný text v PDF