Klinické registry

Klinické registry jsou jedním z důležitých podpůrných nástrojů pro evidenci nákladné biologické léčby a jejich výsledků.

Česká onkologická společnost vede a má k dispozici klinické registry pacientů léčených cílenou biologickou léčbou v Komplexních onkologických centrech. Díky registrům je možno hodnotit přínos a bezpečnost léčby. Zadávání údajů do registrů není povinné, ale přesto v nich jsou zaznamenány informace o více než 90 % pacientů. Údaje jsou zaznamenávány anonymně, konkrétního pacienta nelze identifikovat. ČOS ve spoluprácí s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA), Masarykovým onkologickým ústavem a Komplexními onkologickými centry dlouhodobě vede registry nákladné léčby, a to u preparátů trastuzumab, lapatinib, bevacizumab, cetuximab, erlotinib, pemetrexed, sunitinib, sorafenib, cetuximab a imatinib.

Výsledky z registrů pomáhají plátcům péče, lékařům i pacientům

Výsledky z registrů Česká onkologická společnost poskytuje plátcům péče, aby bylo jasné, že nákladná léčba má očekávané přínosy i očekávanou míru rizika. Registry poskytují dostatek ověřených důkazů o tom, že nákladnou léčbou se v onkologii neplýtvá a je podávána podle hesla „správná léčba správnému pacientovi“. Lékaři dodržují indikační kritéria, délku léčby a sledují počet nežádoucích účinků i výsledky přežití. První, herceptinový registr, byl založen v roce 2001. Registry jsou významnou pomocí jak pro Českou onkologickou společnost, tak pro lékaře a potažmo i pro pacienty. Klinické výsledky pečlivě zaznamenané v registrech vedených v České republice naplňují očekávání vzešlá z mezinárodních registračních studií. Jednoznačně dokazují, že moderní, byť nákladná, onkologická léčba, je pro pacienty nenahraditelná. ČOS na základě přesných dat, která má k dispozici z registrů biologické léčby, vypracovala metodiku výpočtu ročních nákladů na moderní onkologickou léčbu podávanou pacientům v České republice.

Při práci s registry jsou uplatňovány dva základní přístupy, prediktivní přístup, který umožňuje odhadování počtu pacientů, kteří onemocní a budou  léčeni v příštích letech. Predikce počtu pacientů je cennou informací pro plátce péče. Druhým přístupem při práci s registry je  retrospektivní, tedy sledování průběhu a výsledků nákladné péče. Retrospektivní data hodnotí aspekty léčby, kterými jsou správná indikace sledované terapie, průběh terapie a její bezpečnost, příčiny předčasného ukončení a její četnost, bezprostřední i dlouhodobé výsledky léčby.

Další informace o registrech: