Falešná negativita a její rizika v diagnostice karcinomu prsu

flag

Klin Onkol 1995; 8(3): 84-86.

Souhrn: Jedním z faktorů ovlivňujících zpoždění diagnózy rakoviny prsu je falešná negativita, a to i v době moderních diagnostických metod, při náležité erudici a pečlivě provedeném komplexním odborném vyšetření. Časový faktor je základním předpokladem ovlivňujícím nejen radikálnost léčby, ale také její konečný výsledek. Rozsah nemoci je do značné míry určován dobou, jež uplyne mezi prvními příznaky, stanovením diagnózy a zahájením léčby. Při analýze souboru 710 pacientek s dg. ca prsu jsme zjistili, že v 82 % šlo o onemocnění I. stadia, pokud byla délka anamnézy do 3 měsíců. Při délce anamnézy na 6 měs. až 84 % onemocnění bylo ve IV. stadiu. Z dalšího souboru 705 nemocných s ca prsu vyšetřených na odborném pracovišti FN bylo původně 133 karcinomů (19 %) falešně negativních mamograficky a cytologicky. Nejčastější chybné diagnózy byly fib-rocystické mastopathie a fibroadenomy (82 %). Riziko bylo větší u žen mladších, do 40 let. Nad 50 let pak významně klesalo. Kromě věku byla falešná negativita závislá na velikosti nálezu. Menší nález - těžší diagnostika, větší riziko. Obdobné problémy publikují i evropská renomovaná pracoviště. Souhrnně lze konstatovat, že možnost falešné negativity existuje i při postupu lege artis a na dobře vybavených, erudovaných pracovištích. Je třeba mít tuto skutečnost na paměti a snižovat její riziko na minimum.