Klin Onkol 2003; 16(Suppl 2003): 119-121.
Souhrn: Vysokodávkovaná chemoterapie s následnou autologní transplantací hematopoetických kmenových buněk je významnou složkou komplexní protinádorové léčby. V Evropském registru pro transplantaci krve a kostní dřeně se ročně eviduje více než 10 000 dalších transplantací. Megaterapie přináší vyšší naději na vyléčení některých vysoce rizikových dětských nádorů, které jsou konvenční léčbou prakticky nevyléčitelné. Od roku 1992 do roku 2001 jsme transplantovali celkem 215 dětí a dospívajících (57 nemocných neuroblastomem, 54 Ewingovým sarkomem, 47 maligními lymfomy, 20 pokročilými germinálními nádory, 25 sarkomy měkkých tkání, 6 nádory CNS, 4 nefroblastomem a 2 osteosarkomem). Bez známek aktivity onemocnění přežívá 99 dětí (46%), nejlepšího výsledku dosahujeme u pacientů s germinálními nádory (75%), Hodgkinovou chorobou (65%) a Ewingovým sarkomem (48%). Sedmnáct dětí zemřelo na léčebné komplikace (8% peritransplantační mortalita). Signifikantně lepší výsledky přežívání mají děti transplantované v kompletní remisi onemocnění, megaterapie u dětí s chemorezistentním nádorem pouze prodlouží dobu trvání remise. Naše zkušenosti potvrzují, že megaterapie zařazená na závěr konvenční léčby představuje nejúčinnější léčebnou strategii pro vysoce rizikové pacienty s germinálními nádory, Ewingovým sarkomem, neuroblastomem a některými typy maligních lymfomů a sarkomů měkkých tkání. Význam má pouze u dětí s prokazatelně chemosenzitivním onemocněním. Mnohé otázky týkající se optimálního zařazení megaterapie do léčebné strategie dětských solidních nádorů však zůstávají stále nezodpovězené. V nejbližším období je nutné v rámci mezinárodních prospektivních randomizovaných studií posoudit význam tandemových transplantací, nových kombinací cytostatik apotransplantační imunoterapie.
