Transkatetrová chemoembolizace v léčbě metastatického postižení jater zhoubným nádorem (kromě metastáz kolorektálního karcinomu).

flag

Klin Onkol 2006; 19(5): 255-259.

Souhrn
Cíl. Chemoembolizace je jednou z možností paliativní léčby inoperabilního hepatocelulárního karcinomu a metastatického postižení jater. Zjištění metastatického postižení jater jiným nádorovým onemocněním než metastázami kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu či testikulárního nádoru znamená pro nemocného téměř vždy infaustní prognozu. Cílem práce je zhodnocení efektu a nežádoucích účinků transkatetrové chemoembolizace.
Materiál a metodika: V období od června 1999 do září 2005 bylo chemoembolizací léčeno celkem 7 nemocných s metastatickým postižením jater (kromě metastáz kolorektálního karcinomu).V tomto souboru byly 4 ženy a 3 muži ve věku 59-68 roků, medián 60 let. Dvě pacientky měly histologicky ověřené metastázy karcinomu žaludku, tři pacienti primárně inoperabilní karcinom žlučníku s metastázami v játrech a dva pacienti metastázy adenokarcinomu neznámé primární ložisko. Selektivně, respektive superselektivně byla při vlastní chemoembolizaci aplikována suspenze olejové kontrastní látky Lipiodolu® (8-15ml) a cytostatika doxorubicinu v dávce 50 mg. U některých pacientů byly na závěr embolizovány tepny zásobující tumor Gelasponem R. Celkem bylo provedeno 16 chemoembolizací.
Výsledky: Medián doby do progrese byl 4 měsíce (2-27 měsíců), medián celkového přežití byl 8 měsíců (2-29,4 měsíce). U jedné pacientky s metastázami karcinomu žaludku do jater došlo ke stabilizaci nemoci na dobu delší než dva roky. Čtyři ze sedmi nemocných měli před zahájením léčby subjektivní potíže, u všech těchto pacientů došlo k vymizení potíží po chemoembolizaci. Ústup potíží po transkatetrové chemoembolizaci nebyl následován poklesem nádorových markerů a delší stabilizací nemoci. Ve skupině sedmi pacientů u čtyřech došlo k poklesu nádorových markerů o více než 50% a u těchto nemocných byla sledována delší stabilizace nemoci (4-27 měsíců) . Při hodnocení léčebného efektu podle CT nedošlo u žádného pacienta ke zmenšení lézí o více jak 50%. Zjistili jsme vztah mezi stupněm sycení nádorové léze Lipiodolem a léčebnou odpovědí: U čtyřech ze sedmi pacientů, u kterých došlo k výraznému sycení nádorových ložisek a současně poklesu nádorových markerů o více než 50 %, byla sledováno signifikantně delší stabilizace nemoci (4, 9, 11 a 27 měsíců) než u zbylých tří nemocných (3,2,2 měsíce). U dvou nemocných se objevil postchemoembolizační syndrom, který nevedl k prodloužení hospitalizace. Chemoembolizace byla u všech pacientů jedinou léčebnou modalitou.
Závěr: Chemoembolizace může mít svou roli v paliativní léčbě jaterních metastáz. Tato metoda může být spojena s měřitelnou léčebnou odpovědí u vybraných pacientů. Náš soubor pacientů je velmi malý, ale v literatuře jsme nenašli podobný hodnotitelný soubor. Z TACE mohou profitovat nemocní, u kterých vznikly metastázy v játrech za dlouhou dobu po operaci primárního tumoru. Prediktivním faktorem pro odpověď na TACE by mohla být míra sycení nádorových ložisek Lipiodolem® a pokles nádorových markerů.

Plný text v PDF