Analýza výsledků radioterapie a chemoradioterapie na pozadí imunoterapie pacientů s karcinomem ústní dutiny a orofaryngu

flag

Klin Onkol 2022; 35(3): 222-231. DOI: 10.48095/ccko2022222.

Východiska: Pokroky v medicíně, zejména v oblasti imunologie v onkologii, přispívají k vývoji nových způsobů a metod léčby karcinomu ústní dutiny a orofaryngu. Jsou prováděny preklinické a klinické studie terapie cytokiny a dendritickými buňkami, blokády imunitních kontrolních bodů, vychytávání T lymfocytů, ošetření monoklonálními protilátkami a peptidovými vakcínami. Některé z těchto imunoterapeutických léčiv jsou zaváděny do lékařské praxe. Změny v imunitním systému pacientů s karcinomem ústní dutiny a orofaryngu odůvodňují proveditelnost dalšího cíleného výzkumu nových imunoterapeutických účinků na maligní nádory. Materiály a metody: Článek přináší data z analýzy protinádorové imunity 61 pacientů s karcinomem ústní dutiny a orofaryngu, kteří absolvovali (chemo)radioterapii na pozadí imunoterapie přípravkem s alfa/ beta defenziny. Bylo provedeno srovnání laboratorních parametrů s klinickým pozorováním regrese tumoru pacientů. Vliv imunomodulačního přípravku s alfa/ beta defenziny byl určen analýzou změn absolutního a relativního počtu lymfocytů, počtu CD3+ T lymfocytů, přirozených zabíječů (natural killers – NK) a NKT lymfocytů. Výsledky: Bylo zjištěno, že imunomodulační přípravek s alfa/ beta difenziny zvyšuje cytostatický protinádorový efekt (chemo)radioterapie, má účinek závislý na dávce a cytoprotektivní účinek na NK buňky, takže imunitní odpověď na vývoj nádoru je použitím tohoto přípravku zvýšena. Data laboratorního vyšetření stavu imunity odpovídají přímým výsledkům regrese tumoru u pacientů s karcinomem ústní dutiny a orofaryngu. Klinicky vyšší míra regrese byla zaznamenána u pacientů léčených radioterapií a imunoterapií v dávkách 40 a 60 mg. Závěr: Stanovili jsme protinádorovou účinnost imunomodulačního přípravku s alfa/ beta defenziny při léčbě pacientů se spinocelulárním karcinomem ústní dutiny a orofaryngu a její proveditelnost na klinice.

http://dx.doi.org/10.48095/ccko2022222

Plný text v PDF