Klin Onkol 2025; 38(3): 192-200. DOI: 10.48095/ccko2025192.
Východiska: Cílem této studie bylo popsat testování PD-L1 a schéma léčby první linie (1L) u pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer – NSCLC) a klinické výsledky u metastatického NSCLC v reálné praxi po zavedení úhrady monoterapie pembrolizumabem v České republice (únor 2019). Pacienti a metody: Tato deskriptivní neintervenční studie čerpala z dvou českých registrů plicních nádorů. Zkoumali jsme schéma testování PD-L1 a výsledky v registru KELLY u vzorků od dospělých pacientů s pokročilým NSCLC odeslaných 1. února 2019 nebo později. Pomocí registru TULUNG jsme shrnuli výsledky cílené léčby první linie u pokročilého NSCLC zahájené 1. února 2019 nebo později, kromě charakteristik a výsledků u pacientů léčených v první linii pembrolizumabem v monoterapii pro metastatický NSCLC se skóre nádorového podílu (tumor proportion score – TPS) ≥ 50 % a bez známých alterací EGFR/ALK. Skutečná doba léčby (real-world time on treatment – rwToT) a celkové přežití (overal survival – OS) byly stanoveny pomocí Kaplan-Meierovy metody. Data byla shromážděna k 16. září 2021. Výsledky: Procento vzorků NSCLC v registru KELLY testovaných na expresi PD-L1 se zvýšilo ze 70,5 % v roce 2019 na 84,4 % v roce 2021. U pacientů s pokročilým NSCLC a PD-L1 TPS ≥ 50 % (n = 315) byla v letech 2019–2021 nejčastější cílenou léčbou první linie monoterapie pembrolizumabem, podávaná každoročně 70–80 % pacientů. Z 235 pacientů s metastatickým NSCLC, kteří byli v první linii léčeni pembrolizumabem v monoterapii, byl medián věku 69 let, 54 % byli muži, 52 % byli aktuální kuřáci a 28 % mělo skvamózní NSCLC. Medián rwToT byl 8,5 měsíce (95% CI 6,7–10,1), přičemž OS po 6 a 12 měsících léčby u 199 pacientů bylo 59 % a 36 % při ≥ 6 měsících sledování. Po přidání údajů o úmrtnosti z národního registru byl odhadovaný medián OS 13,7 měsíce (12,3–17,7); po 6 a 12 měsících byla míra OS 70% a 59 %. Závěry: Míra testování PD-L1 se v letech 2019–2021 zvýšila. Medián OS u pacientů s metastatickým NSCLC a PD-L1 TPS ≥ 50 % léčených pembrolizumabem byl nižší než v klinických studiích, pravděpodobně kvůli rozdílům mezi pacienty v reálné praxi a účastníky studií, a to z hlediska věku, kouření, výkonnostním stavu a skvamózní histologie.
