Klin Onkol 2025; 38(6): 436-446. DOI: 10.48095/ccko2025436.
Východiska: Biologické pohlaví a gender zásadně ovlivňují incidenci, biologii, průběh, léčbu i dlouhodobé přežití onkologických onemocnění. Tyto rozdíly vyplývají z komplexní interakce hormonálních, genetických, epigenetických, imunologických a behaviorálních faktorů. Jsou patrné např. u kolorektálního, plicního a uroteliálního karcinomu, a to jak v incidenci, tak v zastoupení histologických typů, frekvence onkogenních mutací, v imunitní odpovědi i léčebné odezvě. Ženy bývají citlivější na toxicitu chemoterapie, čelí častěji diagnostickému zpoždění a vyšší psychosociální zátěži. Muži naopak často vykazují vyšší morbiditu a horší prognózu u řady nádorových onemocnění a vyšší rezistenci k preventivním screeningovým programům. Transgender a nebinární osoby zůstávají ve výzkumu výrazně opomíjeny. Preklinické modely často nezohledňují pohlaví zvířecích či buněčných vzorků, což snižuje jejich translační hodnotu. Nové technologie, jako jsou multiomické přístupy, 3D organoidy či umělá inteligence, otevírají cestu k hlubšímu porozumění pohlavně specifickým mechanizmům vzniku a léčby nádorů a umožní v budoucnu personalizovat onkologickou péči podle pohlaví pacienta. Cíl: Cílem přehledové práce je shrnout aktuální poznatky o vlivu biologického pohlaví a genderu na incidenci, biologii a léčbu nádorových onemocnění, včetně behaviorálních a psychosociálních faktorů. Zvláštní pozornost je věnována karcinomům kolorekta, plic a močového měchýře jako příkladům pohlavně specifických rozdílů a současným výzvám v preklinickém výzkumu i klinické praxi. Závěr: Pohlaví a gender jsou klíčové determinanty onkologických výsledků a měly by být systematicky zohledňovány při návrhu studií, individualizaci terapie i tvorbě zdravotní politiky, včetně screeningových programů. Jejich integrace představuje nejen vědeckou, ale i etickou nutnost směrem k precizní a spravedlivé onkologické péči.
