Integrativní medicína v onkologii

Integrativní medicína v onkologii

V současnosti se v medicíně celosvětově otvírá nový směr, kterým je integrace „evidence-based“ (tedy na důkazech založených), vybraných, dosud alternativních či komplementárních postupů (KAM) do klasické tzv. západní medicíny.

Jedná se o využití bylinných produktů, potravinových doplňků, dietních opatření, relaxačních cvičení, pohybových aktivit a dalších přístupů, které však prokázaly ve standardních klinických zkoušeních svůj efekt. Je snahou tyto přístupy zařadit do podpůrné terapie, nikoliv jimi nahradit standardní léčebné metody. Během onkologické léčby užívá komplementární a alternativní léčbu přes 50% (některé studie udávají až 90%) pacientů, z nichž kolem 70% užívá potravinové doplňky a alternativní postupy aniž by o tom informovali svého ošetřujícího lékaře. Jako zdroj těchto, mnohdy zavádějících informací, jim pak slouží internet, většinou neodborné knihy, lékaři jiných oborů, příbuzní a známí. Bez ohledu na zdroj však těmto informacím plně důvěřuje až 80% pacientů. Cílem integrativní medicíny je tedy zkoumat, zda skutečně vedle ověřených, v praxi užívaných lékařských postupů neexistují ještě další možnosti, kterých běžná tzv. západní medicína nevyužívá dostatečně a z kterých by mohli pacienti profitovat. A naopak vědecky prokázat, že některé přípravky či postupy jsou jen marným očekáváním a planou nadějí.

Je potřeba pacientům a jejich příbuzným připomenout i rizika vznikající při souběžném užívání standardních a alternativních postupů, o kterých pacienti velmi často, možná i ze strachu z nepochopení, svého lékaře neinformují. Drtivá většina nemocných je přesvědčena, že alternativní léčba zvýší účinnost klasické léčby a prodlouží jejich přežití. Je smutným faktem, že téměř 30% z těchto pacientů užívá potenciálně nebezpečné kombinace preparátů či postupů, z nichž některé nejen že zvyšují nežádoucí účinky, ale snižují i efekt ověřené onkologické léčby. Příkladem mohou být farmakologické kombinace s bylinnými přípravky. Přírodní látky mohou svými vazbami s metabolickými enzymy a transportními proteiny narušovat metabolismus léku, který pacient aktuálně užívá.

Vzhledem ke komplikovaným vztahům vzájemných interakcí, by mělo být zahrnutí doplňkových přístupů do léčebné strategie onkologického pacienta, vždy konzultováno s ošetřujícím lékařem.