heparin (účinná látka)

Lék ze skupiny antikoagulancia (brání srážení krve), antitrombotika

Mechanismus účinku léku

  • Heparin, přirozená látka snižující krevní srážlivost. Biologická aktivita heparinu je podmíněna přítomností plazmatického antitrombinu III. Ten inhibuje proteolytické působení aktivovaných faktorů srážení, především trombinu a aktivovaného faktoru Xa, tím, že s nimi tvoří stabilní ekvimolární komplexy. Heparin jejich tvorbu asi 1 000krát urychluje. Působením heparinu dochází k blokádě více stupňů koagulačního procesu a zabránění přeměny fibrinogenu na fibrin. Heparin rovněž ovlivňuje funkci krevních destiček a působí antilipemicky - urychluje vyčeřování postprandiální (po jídle) lipémie (hladina tuků v krvi) uvolňováním lipoproteinové lipázy ze tkání.

Použití léku u onkologických pacientů

  • Prevence hluboké žilní trombózy pacientů s některými nádory s vysokým rizikem vzniku trombózy, při chirurgickém výkonu a u pacientů upoutaných na lůžko
  • Léčba tromboembolických příhod

Způsob užívání léku

  • Podkožní nebo nitrožilní injekce/infúze dvakrát až třikrát denně

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Pozornost není ovlivněna

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.). Tyto informace najdete v příbalovém informačním letáku/příbalové informaci (pdf dokument pod zkratkou PIL je zpravidla na konci obsáhlejšího dokumentu, v jehož úvodu je "Souhrn informací o přípravku" určený odborníkům). U jednotlivých přípravků je též informace, pro jaké typy onemocnění a za jakých podmínek je přípravek hrazen.