Klin Onkol 2003; 16(5): 219-222.
Souhrn: Fluoropyrimidinová chemoterapeutika v čele s 5-fluorouracilem se využívají v léčbě nádorových onemocnění už od poloviny minulého století. I když je 5-fluorouracil (5-FU) hlavním lékem využívaným v terapii kolorektálního karcinomu, pacientů responzivních na tuto léčbu je jen 15 – 30 % a u některých se může objevit závažná toxicita. Pochopení metabolismu 5FU vedlo k odhalení enzymů limitujících biochemickou odpověď 5-FU. Tyto prediktory rezistence by mohly být sledovány před nasazením terapie s cílem určit pravděpodobnost pozitivní reakce na léčbu a umožnit použití jiného chemoterapeutika v případě nízké pravděpodobnosti léčebné odpovědi. Jedním z těchto prediktorů je enzym dihydropyrimidin dehydrogenáza (DPD), který se podílí na katabolismu 5-fluorouracilu na neaktivní metabolity. Je přítomen v zdravých i nádorových buňkách, její exprese je však v normálních buňkách vyšší. Vysoká aktivita DPD v nádorových buňkách způsobí inaktivaci 5-FU dříve, než by se mohl projevit cytotoxický efekt chemoterapeutika. Naproti tomu deficience DPD v organismu může vést k vzniku nebezpečné toxicity.
