Klin Onkol 2006; 19(Suppl2): 373-381.
Souhrn
Karcinomy prsu jsou nejčastějším maligním onemocněním u žen. Jejich vysoká incidence a mortalita způsobují, že se jedná nejenom o medicínský, ale i o závažný společenský problém. I přes značný pokrok, který za posledních 25 let nastal v diagnostice a v léčbě karcinomu prsu, dochází pouze k pozvolnému poklesu mortality. Pacientky sdílející stejná diagnostická a prognostická kritéria stále vykazují značné rozdíly ve vývoji onemocnění, a to i přes jednotnou protinádorovou léčbu. Příčina těchto diskrepancí může být ve stávající histopatologické klasifikaci a v prognostických systémech používaných v klinické praxi. V obou případech jsou do stejných skupin zařazovány karcinomy s odlišným molekulárním profilem a biologickým chováním, neboť histopatologická taxonomie je založena výhradně na morfologických parametrech a prognostické systémy zohledňují pouze velmi limitovaný počet molekulárních prediktivních markerů. Platí-li základní dogma biologických systémů, potom lze diverzitu fenotypu nádorových buněk sledovat na úrovni jejich genomu. Komplexnost těchto změn však předpokládá analýzu stovek až tisíců genů. Velké naděje byly proto vloženy do DNA čipů a dosavadní publikované práce a existence první klinické studie využívající DNA čipy u karcinomu prsu dokazují, že molekulární taxonomie a prediktivní systémy založené na profilech genové exprese představují správnou cestu k dosažení lepších léčebných výsledků tohoto onemocnění.
