Klin Onkol 2026; 39(Suppl 1): 6-11. DOI: 10.48095/ccko2026S6.
Východiska: Screeningové programy představují klíčovou složku sekundární prevence s cílem detekovat onemocnění včas. V současné době je v České republice z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeno pět celoplošných onkologických screeningových programů – screening karcinomu prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního hrdla, v pilotním režimu je časný záchyt karcinomu plic a prostaty. Cílem tohoto sdělení je představit celoplošné programy a výsledky hodnocení klíčových indikátorů výkonnosti. Materiál a metody: Na základě dat Národního zdravotnického informačního systému jsou screeningové programy pravidelně monitorovány a hodnoceny. Základními ukazateli jsou epidemiologické charakteristiky jako incidence a mortalita, ale také indikátory kvality screeningového programu, jako např. pokrytí cílové populace nebo podíl osob s abnormálním výsledkem screeningového testu. Výsledky: Analytické výstupy dokládají, že se daří kontinuálně snižovat incidenci a mortalitu karcinomu tlustého střeva a konečníku a děložního hrdla, u kterých je cílem detekovat prekancerózní léze. Mortalita karcinomu prsu rovněž klesá, v případě incidence sledujeme dlouhodobě nárůst, neboť úlohou screeningu je detekovat karcinom v časném stadiu. Pokrytí cílové populace v případě screeningu karcinomu prsu a děložního hrdla dosahuje až 60 %, nicméně u screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku se pohybuje nad hranicí 30 %. V rámci časného záchytu karcinomu plic bylo za 3,5 roku vyšetřeno téměř 20 000 současných či bývalých kuřáků a u více než 3 % byl v rámci 1. screeningové epizody radiologicky detekován pozitivní nález určený k dalšímu došetření. Do časného záchytu karcinomu prostaty se za 1,5 roku zapojilo přibližně 250 000 mužů a u necelých 9 % byla zjištěna zvýšená hladina prostatického specifického antigenu. Závěr: Screeningové programy jsou dostupné pro cílovou populaci a plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nezbytnou součástí je kontinuální monitoring a evaluace, ale také sledování mezinárodních doporučení, rozvoj elektronizace zdravotnictví a neustálé vzdělávání laické i odborné veřejnosti. Dostupná data dokládají výkonnost a příznivý populační dopad screeningových programů.
