Není to až tak zlé!

Tisková zpráva Amelie, z.s., Praha 17. 2. 2020 – Tisková zpráva vyvolala vlnu reakcí a sdílení. Díky tomu se podařilo nahlédnout pod pokličku dorovnání odvodů na zdravotní pojištění ještě hlouběji. A co jsme zjistili?

• Ti kdo pracující na zkrácené úvazky u jednoho zaměstnavatele si skutečně se zvyšováním minimální mzdy ne vždy polepší a musí ze svého dorovnat odvod na zdravotní pojištění, jako by měli příjem v minimální výši.
• Dobrou zprávou pro všechny, za koho „platí pojistné i stát“, je, že nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. Jinými slovy, nemusí dorovnávat odvod na zdravotní pojištění, jako by měli příjem v minimální výši. Vyměřovacím základem není minimální mzda, ale skutečná výše příjmu.
• Špatnou zprávou pak je, že někteří mzdoví pracovníci či účetní tuto informaci nemají a k invalidním důchodcům v prvním a druhém stupni, pečujícím a dalším přistupují jako k těm, kdo dorovnání musí provádět. V praxi se dějí chyby!

Pokud tedy patříte do kategorie pracovníků, kteří pracují na snížený úvazek u jednoho zaměstnavatele a nějakou formou za vás platí pojistné i stát, zkontrolujte si svou výplatní pásku. Pokud zjistíte dorovnání odvodu na zdravotní pojištění či již o dorovnání víte, domluvte se se svým zaměstnavatelem, aby věc narovnal.

Více informací naleznete zde:

• https://www.vzp.cz...-vymerovaci-zaklad
• https://www.vzp.cz...lati-pojistne-stat

V praxi prokazatelně dochází k pochybením, která se dotýkají lidí s nízkými příjmy. Omlouváme se za nedorozumění z naší strany. Ovšem je smutné, že během roku, kdy jsme jako pacientská organizace na situaci opakovaně upozorňovali, nikdo neuvedl naše informace na správnou míru. Přestože jsme podali podrobné podklady, nikdo je nerozporoval – MZ, MPSV, ani zdravotní pojišťovny. A rozhodně víme, že zvyšování minimální mzdy není pro všechny pozitivní, stále zůstávají skupiny zranitelných osob, kterých se dorovnání týká.

Kde se dějí chyby v praxi:

• Mzdové účetní buď neznají předpis anebo nemají správné informace a mzdu do minima dopočtou i osobám, které ho mít neměly. Zaměstnavatel je povinen uvádět zdravotní pojišťovně, kdo má invalidní důchod, ta by v systému přišla na vyšší odvod pojištění, ale pokud to zaměstnavatel neuvede nebo neví, pojišťovna to nezjistí. U skupin jako jsou pečující osoby nebo dobrovolníci, to zaměstnavatel nezjišťuje a nehlásí, pojišťovna to tedy nezjistí.
• Invalidní důchodce 1. a 2. stupně nechce, aby o invaliditě v práci věděli, a podává si daňové přiznání sám. Zde si daňovou slevu sám odpočte, ale s odvedeným zdravotním pojištěním ve vysoké výši už obvykle neudělá nic. Důvod, proč invalidní důchodci na volném trhu práce nechtějí sdělovat invaliditu zaměstnavateli je např. ten, že v rozhodnutí o důchodu mají uvedenou část zdravotního posudku o invaliditě s informacemi o diagnóze a zdravotním stavu a to zejména u odvolacích řízení. Výměr s výší důchodu také nemusí chtít předávat personálnímu oddělení, povinnost to není.
• Pečující osoby o někoho s příspěvkem na péči od 2. stupně a výše, nevědí, že by toto měly v zaměstnání sdělovat a personalisté a mzdové účetní se na to neptají.
• Osoby pracující na malý úvazek jako nekolidující zaměstnání při evidenci na Úřadě práce také mnohdy tuto informaci nesdělí zaměstnavateli.

U koho problém stále zůstává:

1. Osoby, které jsou uznány invalidní v 1. a 2. stupni a důchod nepobírají. Důvodů je mnoho:
   1. Osoby dříve invalidní v 1. a 2. stupni, které se neuplatnili na trhu práce a s odstupem času při recidivě onemocnění nemají na důchod nárok.
   2. Osoby s nízkým sociokulturním zázemím – neinformovaní, mající chybnou představu, že evidencí na Úřadě práce jim splní sociální pojištění na důchod.
   3. Mladí lidé, kteří po studiu na vysoké škole odcestovali na různé stáže nebo byli zaměstnaní na dohody o provedení práce a s vážnou nemocí nepočítali.
   4. Cizinci, kteří nejsou v ČR ještě potřebný počet let a onemocněli zde.
2. Osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ) – lidé z prokazatelným handicapem a mnohdy velkými omezeními pro práci, nedosahující na invalidní důchod, protože nevyhoví stávající vyhlášce pro posuzování invalidity. Nejčastěji pro kombinaci dvou závažných onemocnění, kdy se posuzuje pouze jednoho a ke druhému se přihlíží okrajově (v navýšení max. 10%).
3. Lidé s nízkým úvazkem u jediného zaměstnavatele, za které stát neodvádí pojistné – například ženy po mateřské a rodičovské dovolené, lidé, kteří mají nízký úvazek, nízké příjmy a kombinují je od vícero zaměstnavatelů a na různé typy smluv.

Pro více informací kontaktujte:

Michaela Čadková Svejkovská
amelie@amelie-zs.cz
tel.: +420 608 458 282