Všechny příspěvky

Počet nalezených dotazů: 394 zrušit všechny filtry

Dobrý den,jsem 3 roky po rakovine prsu,užívám Tamoxifen. Ebewe20mg,někdy se bojím abych léky dobře uchovala ,že když nebudou dobře uchovány tak se mi nemoc vrátí .Někdy mám obavy z návratu nemoci.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz i důvěru.

Moje jméno je Martin Pospíchal, jsem psycholog.

Ohledně Tamoxifenu a jeho skladování je to spíše dotaz na lékaře, lékárníka či k nahlédnutí v příbalovém letáku. 

Dále píšete o obavách z návratu nemoci. Jde o velmi časný pocit mnoha lidí, kteří si procházejí nebo už prošli onkologickým onemocněním. 

Pokud dovolíte posílám Vám následující inspiraci, která pomohla už mnoha lidem ve Vaší situaci. Právě k tématu zvládání strachu z návratu nemoci jsme s kolegy připravili přednášku, která obsahuje ty klíčové techniky a doporučení, které pomáhají. Akuálně je přednáška nahraná zdarma na webu www.linkos.cz. Můžete se na ní podívat a posoudit, co z toho je užitečné. Bylo to sestaveno s lidmi, kteří si prošli nemocí a uvádíme tam jen prověřené věci. Zde odkaz:

/pacient-a-rodina/mysliprotirakovine/prednasky-1/strach-z-navratu-nemoci-a-jak-ho-zvladnout-zaznam-prednasky-z-cyklu-mysliprotira/

Prosím poslechněte si přednášku, zkuste vyzkoušet některé ze zmiňovaných technik nebo nad nimi jen popřemýšlejte zda je využíváte a co by k nim šlo případně přidat. Budeme rádi když nám znovu napište co z uvedeného Vám pomohlo nebo naopak nikoliv.

S pozdravem

Martin Pospíchal

2. 1. 2024, PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., martin-pospichal@centrum.cz

Dobrý den, užíváme psychiatriské léky, mají spoustu nežádoucích účinků. Některé potravinové doplňky jsem četla můžou být i škodlivé. Bereme Magnezium, vitaminy C, D3, K2, česnekový koncentrát a Graviola - mohou pomoci v prevenci rakoviny? Jsme oba v invalidním důchodu (62 let) a už jsme ve věku, kdy se tato nemoc pomalu objevuje.

Dobrý den, asi Vám jako klinický psycholog nedokážu odpovědět na Váš dotaz k prevenci rakoviny, nicméně bych mohla opakovat známé poznatky lékařů, kteří doporučují zdravý životní styl, tedy nekouřit, pít alkohol příležitostně či s mírou, tělesný pohyb, nepřejídat se, pravidelná kontrolní vyšetření u praktika a ostatních lékařů, kteří léčí Vaše další choroby, psychická vyrovnanost, setkávání se s těmi lidmi, s nimiž je Vám dobře. Také by bylo třeba vědět, jaké nemoci se vyskytují ve Vaší původní rodině, některé včetně nádorových nemocí mohou být podložené genetickým výskytem. Z ostatního psychologického hlediska doporučuji nesoustředit se příliš na přemýšlení nad tím, že starší lidé dostanou tuto nemoc častěji nebo se jí nevyhnou. Takové přemýšlení Vás může dostat až do nepodloženého strachu z rakoviny, trv. kancerofobie, která už je opravdu psychopatickou nemocí, která se pak dá nesmírně složitě léčit, a to jen s pomocí odborníka psychiatra a klinického psychologa. Ale to Vy jistě víte, když už jste v jejich péči. Užívání vitamínů a jiných doplňků stravy může být tělu prospěšné, jen je třeba myslet na to, že pokud budete  jejích užívání přehánět, mohou se stát pro Vaše tělo třeba i nepříznivé. Tady je rozumné poradit se o jejich užívání s farmaceutem, lékárníkem, který někdy i jediný ví, jak všechny tyto přípravky v těle působí. Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce ČOS ČLS JEP

17. 12. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Dobrý den, můj dotaz se týká partnera, kterému byla diagnostikována rakovina. On má tendenci všechny obviňovat i ze svých chyb, neumí si připustit nic. Problém je, že po diagnóze se to ještě zhoršuje. Osočuje mne z úplných nesmyslů. Snažím se být oporou a pozitivní, ale je to velmi náročné. Kam se v tímto případě obrátit? Dekuji

Dobrý den, Váš partner prožívá období vzdoru, kdy nepřipouští v žádném případě svůj podíl na nemoci, tím se vlastně vylučuje z okruhu možných pachatelů, přenáší morální i faktickou odpovědnost za svůj těžký úděl na nejbližší, o kterých ví, že mu nebudou odporovat a když, tak jen nepatrně. On se vlastně vyviňuje z podílu na vzniku nemoci, tím si na čas pomáhá pochopit, co se to v jeho těle děje. Není to bláhovost, je to jen součást psychické odezvy na závažnou zprávu, v různých formách odporu se to stává téměř každému onkologickému pacientu. Každý si musí projít negací, svalováním "viny" za nemoc na jiné. Tento způsob vyrovnávání se s tragédií existence rakoviny by ale neměl trvat dlouho, protože tento postoj pacienta není nikdy příznivý pro jeho léčbu. Pokud stále ještě zvládáte osočování, jste opravdu i přes tyto nesmyslné negace připravena partnerovi pomoci a být mu oporou. Nepředpokládám, že by se Váš partner hrnul do ordinace klinického psychologa, když jistě vyhodnotí, že je to pro něj ztráta času. Vy naopak byste se měla informovat na onkologickém pracovišti, kde se bude Váš partner léčit, o možnostech konzultace s psychologem, který je k dispozici pro toto oddělení - kliniku. Navíc Vás chci upozornit na knihu určenou právě pro podpůrné osoby onkologických pacientů. Jmenuje se Rakovina v rodině a je možno ji koupit na www.alza.cz nebo v Dobrovský knihkupectví. V ní kliničtí psychologové probírají všechny psychické projevy pacientů a doporučují jejich zvládnutí jak podpůrnými osobami, tak samotnými pacienty. Přeji Vám hodně trpělivosti Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce ČOS ČLS JEP

13. 12. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Dobrý den,
v letošním roce mi zjistili Hodgkinův lymfom ve druhém stádiu, prošla jsem úspěšně intenzivní chemoterapií (s poslední dávkou na konci května). Léčbu jsem zvládala, myslím, poměrně dobře, po celou dobu jsem se věnovala (byť mírně omezeně) své profesi  poradce a starala se jak o sebe, tak o svého otce, přesto jak v době léčby, tak ještě pořád mám stále určité problémy nejen fyzické (jako následek chemoterapie), ale i psychického rázu...

Chtěla jsem poprosit o doporučení na nějakého odborníka ideálně v Praze a okolí (bydlím kousek od Prahy), se kterým bych si mohla promluvit a probrat svoje problémy otevřeně.

Moc děkuji za pomoc.

Dobrý den,

děkujeme za důvěru a Váš dotaz. 

Chápu, že žádáte o konkrétního psychologa, kterého můžeme doporučit. Bohužel kolegové, se kterými jsem v Praze v přímém kontaktu mají aktuálně plno, mrzí mě to. Já sám už také kapacitu nabídnout nedokáži. Nezlobte se.

Zde posílám přehled možností, které klienti využívají a jsou s nimi dobré zkušenosti.

Kde hledat (abecedně řazeno):

Aliance žen s rakovinou prsu a jejich Avon linka, každou středu od 15 do 18 hodin. Ale ta slouží primárně k jednorázovým hovorů a nikoliv k dlouhodobé terapii. www.breastcancer.cz/projekty/#projekt-avon 

Amélie a jejich psychosociální poradenství, opět je možné je kontaktovat: www.amelie-zs.cz/

Česká asociace pro psychoterapii, má přehled psychologů a terapeutů. Je zde možné najít terapeuty a psychology, jejich zkušenosti a to zda berou či neberou klienty: https://czap.cz/adresar

Dále organizace Gaudia proti rakovině (Praha, Brno, Znojmo). Mají řadu zkušených terapeutů: www.progaudia.cz

Hlavně: Komplexní onkologická centra (níže mapa psychoonkologické péče) mají psychology, kteří pracují s onkologicky nemocnými. Tedy pokud se léčíte (nevím kde), tak je možné je oslovit. Například v UHKT v Praze (nevím jestli docházíte tam), jsou dvě kolegyně:  www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/mapa-psychoonkologicke-pece/)

Tolik tedy v rychlé odpovědi. Pokud se nic nepodaří, tak dejte vědět.

S pozdravem

PhDr. Martin Pospíchal

23. 11. 2023, PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., martin-pospichal@centrum.cz

Dobrý večer mám nemocnou mamku ma nádor v děloze a prorůstá do střev a nevim co mam teď mamce říkat a jak ji držet v tuto dobu mám malou dceru a nevím jak jí říct co bude s babičkou prosím mohli by jste mi nějak poradit děkuji Lenka

Dobrý den, situace, kterou popisujete, je a bude pro Vás hodně náročná už z toho důvodu, že bude třeba, abyste jakoby rozdělila pozornost mezi dvě nejbližší osoby ve velmi rozdílném věku. Pro maminku vpodstatě nemůžete udělat nic jiného, než že jí budete v rámci svých možností pomáhat v běžném životě a v kominikaci s ní se soustředíte na ubezpečování, že  ať se stane cokoliv, budete při ní stát, držet jí za ruku, obejmout ji a dávat jí svou přítomností sílu zvládat léčbu a všechny další situace, ve kterých se maminka octne. Myslím si, že víc se ve Vašem případě dělat nedá. No a být jí třeba i jen mlčenlivou oporou. Není třeba ji zbytečně chlácholit, ona sama bude vždy vědět, jak na tom zdravotně je.

Nemám ponětí, kolik Vaší dcerce je. Děti se vyvíjejí a v každé etapě jejich vývoje se mění nejen jejich tělo, ale i jejich myšlení, vnímání současného stavu Vaší maminky, přemýšlení o tom, co se děje ve vaší rodině. Co je ale docela stabilní, to je emoční nastavení Vašeho dítěte. Ona bude především reagovat na emoce své matky, babička pro ni může být emočně vzdálenější. V každém věku dítě ale vnímá rozumnou matčinu řeč, která jí vysvětlí, že s nemocí babičky nastupuje Vaše pomoc, že dcerku chcete "dospělácky" poprosit o pomoc při ošetřování babičky. Také bych jí řekla, že bych si přála, aby mi dítě hned sdělovalo všechny své stesky, strachy, sny, prostě všechny negativní emoce, abychom si o nich povídaly a vysvětlovaly. Děti, ač se nám to může zdát nemožné, naprosto přesně reagují na situaci v rodině a od rodičů pak jen potřebují, aby je dokázali zklidnit a poskytnout jim pevné zázemí. Takže jestliže se ptáte, jak na obě generace, tak s dostatkem síly jim oběma věnovat svou naději v dobrý konec léčby maminky. Hodně síly Mgr. Libuše Kalvodová, Psychoonkologická sekce ČOS ČLS JEP 

13. 11. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Dobrý den obracím se na vás s prosbou . Jsme s toho velice špatná a nevím si rady . Jedná se o mého tatínka . Tatínek byl letos v cervnu hospitalizován z důvodu poklesu červených krvinek . V nemocnicí mu dodali krev a propustili. Podle vyšetření krve nic nevypadalo na leukemi. Do tet chodil na kontrolní odběry vše ok . Minulý týden byl na krev u kardiologa a ten ho poslal do Nemocnice že má špatné výsledky krve . Nemocnice ho převezla na hematoongolicke oddělení do Fakultní nemocnice z diagnózou akutní leukémie . Brali mu kostní dřeň výsledky budou až v pondělí . Jsme s toho na dně oni poznají z krve že se jedná o leukemi? Jak je možné že z minulé krve se nic nepoznalo a tet tohle? Tatínek dostal chřipku a nemohl se z toho dostat a ty výsledky krve jsou brány právě v té době. Děkuji za jakoukoliv odpověď. 

Hezký den, přijmout informaci, že pro nás hodně blízkému člověku, byla diagnostikována závažná, život ohrožující nemoc, není vůbec jednoduché. Jako první nás automaticky napadá, že to není pravda, že se někde musela stát chyba, že je to jen zlý sen, z kterého se druhý den probudíme. Toto slyším i ve vašem dotazu. Navíc se téměř každému vybaví jen to nejhorší, co může nastat. Váš tatínek, a vy s ním, jste teprve na začátku diagnostického procesu a ano, je náročné počkat na potvrzení či vyvrácení diagnózy, ale to je v tuto chvíli to nejzákladnější. Bude-li diagnóza definitivně potvrzena, pak to určitě nebude jednoduché, ale také to dnes automaticky neznamená žádnou šanci do budoucna. I tyto závažné diagnózy dnes mohou být řešitelné.  V tuto chvíli zkuste vydržet, a když tak se ptejte. Ptejte se na vše, co vás bude zajímat, co budete potřebovat vědět, kde vedle lékařů vám může pomoci i kniha napsaná týmem klinických psychologů „Rakovina v rodině – v otázkách a odpovědích blízkým“.  Přeji hodně trpělivosti a odhodlání do příštích dnů.

9. 11. 2023, Mgr. Alexandra Škrobánková, skrobankova@volny.cz

Dobrý den již 5 let nespim a beru rivotril ale dozvěděla jsem se že to může být rakovinovy prosím o radu radu zda j bezpečnější něco. Jiného např elenium 

Dobrý den, je mi velmi líto, ale Váš dotaz nedokážu ani neumím zodpovědět. Poslala jste totiž dotaz do poradny, ve které odpovídají na dotazy kliničtí psychologové. Pokud byste chtěla vědět, jestli je lék rivotril rakovinotvorný, prosím obraťte se na svého praktického lékaře nebo vyhledejte ambulanci onkologickou.  Přesto Vám děkujeme za  to, že jste se na nás obrátila s dotazem. Hodně zdaru Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce ČOS ČLS JEP

6. 11. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Dobrý den,
přítelkyni byl diagnostikován nádor na mozku, konkrétně Glioblastom, lDH-wildtype, WHo grade 4. Má po awake kraniotomii, nádor nebylo možné odstranit celý. Má indikovanou radioterapii v množství 30 dávek, podpořenou Temozolomidem. To je výchozí stav.
Bohužel, přítelkyně se tento stav snaží veškerou silou potlačit a jakoby "nevnímat", "přecházet".
Jak v takové situaci být oporou, jak s přítelkyní mluvit, jak jí dát alespoň malou naději.
Děkuji, M.S.

Dobrý den, Vaše přítelkyně se instinktivně rozhodla k negaci stávajícího fyzického stavu, což je jednoduchá obranná reakce pštrosa s hlavou v písku. Není to příliš dospělá reakce, ale zjevně vystrašeným pacientům dává trochu zdánlivého klidu a odstupu od extrémně závažné reality. Tomu, kdo by chtěl tento pacientův stav psychiky změnit a uvést jej do reality, se musí obrnit velkou dávkou trpělivosti. Nemá moc cenu chtít mluvit k pacientovi reálnými fakty, neuspěje. Nemá cenu mluvit k němu ani po dobrém, aby se vzpamatoval, ani po zlém, když bude zvyšovat hlas. Vaše přítelkyně podvědomě vnímá realitu, svou pravou situaci, která jde v její mysli jako vzdálený děj. Pro Vás bude nejlepším řešením respektovat její rozhodnutí být v brnění netečnosti a čekat na chvíli, okamžik, který jednou nastane, tedy až náhle brnění odpadne a pro pacientku nastane peklo prozření. V té chvíli Vás bude extrémně potřebovat, bude potřebovat Vaši přítomnost, pevné objetí a bezpečí daru Vaší fyzické empatické blízkosti. Přeji Vám, abyste ten okamžik, tu chvíli, kdy Vás bude nejvíc potřebovat, zvládl. Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce ČOS ČLS JEP

31. 10. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Chci poprosit o radu jak postupovat dál. Má žena je onkologický pacient cca 8 let, je po operaci (4 roky ) a po dvou chemoterapiich, dochází
1krat za týden na injekci do ordinace ke svému lékaři. Více o jejím zdravotním stavu nevím ,nechce se mnou o tom mluvit prý aby mne tím nezatěžovala .Nabízel jsem ji doprovod do ordinace atd. abych ji podpořil aspoň trochu ale odmítá. Nevím jak dál a na koho se můžu obrátit abych zjistil jak na tom je v současné době její zdravotni stav a nějak ji podpořil, mám o ní strach. Děkuji za jakoukoliv odpověď.

Dobrý den, rozumím Vám, že v situaci Vaší rodiny, kdy Vaše žena prochází onkologickou léčbou, byste jí chtěl být nablízku a účinně jí pomáhat, nemáte informace k účinné pomoci manželce. Je ovšem nezadatelné právo každého pacienta určit osobu, které budou moci říct lékaři a ostatní zdravotníci, v jakém stavu se pacient nachází, jaké jsou dosavadní výsledky léčby, jak bude terapie pokračovat. Pokud pacient neurčí osobu, která s ním bude sdílet léčbu a podporovat jej, pak všichni zdravotníci musí respektovat pacientovo přání nikomu nesdělovat zprávy o jeho zdravotním stavu. Tento příkaz může zrušit opět jen pacient sám. Pokud Vaše žena neoznačí Vás jako toho, kdo může dostávat zprávy o jejím zdravotním stavu, jsou všichni zdravotníci povinni dodržovat její přání. Mgr. Libuše Kalvodová, Psychologická sekce ČOS ČLS JEP

14. 9. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Můj manžel má po chemoterapiích. Po celou dobu u něho sleduji jistou nervozitu a podrážděnost. Máme se rádi a jako rodina se snažíme mu být oporou. Ma hodně přátel, kteří se o něho zajímají a pomáhají se smířit s jeho situací. Sám se snaží brát život statečně a s nadhledem.
Je jasné jak musí le v těle trpět, je to zásah do těla , který má vliv jistě i na jeho psychický stav.
Prosím poraďte mi jak mohu manželovi pomoci aby jsem zmírnila jeho možná nelibost a byl psychicky vyrovnanější. I když se jedná o maličkosti vyvedou ho z míry v poslední době a ztrácí kontrolu nad situací, vytváří napjatou atmosféru a je někdy těžké to zkousnout a nebrat si to osobně.
Mám manžela moc ráda a trápí mě jeho reakce, které si on vůbec neuvědomuje jak můžou ublížit. Sama se musím vyrovnat s tím jeho zdravotním stavem. Prosím můžete mi poslat informace , které by pomohli nám oběma zvládat náročnou situací?

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Mrzí nás náročná situace, kterou procházíte. 

Nevím, zda je to pro Vás užitečné, ale zvýšenou nervozitu a podrážděnost pociťují v průběhu léčby (ale i nějakou dobu po ní) pacienti ve většině případů. Nechtěná ventilace směrem k nejbližším je tak častá. Neříkám to, abych jeho chování nějak omlouval. Jen, že se jedná o časté téma, které se týká mnoha rodin.

První věc, která mi jde hlavou je, zda jste převážně jediným člověkem, se kterými situaci probírá nebo nikoliv? Níže píšete tom, že má přátele, ale u mužů se nám v praxi stává, že se často snaží svoje emoce držet mimo rodinu pod kontrolou, brát to statečně (jak píšete), působit navenek "že to dobře zvládají". Držet emoce pod kontrolou je náročné pro každého člověka. U doktora se udrží; když jde ven, tak se udrží; v práci se udrží, ale pak může mít tendenci ventilovat je převážně doma. Už nemá další energii pro jejich "udržení" a oni se "derou ven" při každé, často i malicherné příležitosti. Nejbližší se pak stávají "hromosvodem" a je těžké to pořád omlouvat a nebrat si to osobně, jak píšete níže.

Zde můžete najít aktivity pro ventilaci emocí, pro inspiraci: https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/mysliprotirakovine/webcasty/zaznam-webinare-schopnost-vyjadrit-emoce-pomaha-z-cyklu-mysliprotirakovine/ Dlouhodobé držení emocí pod kontrolou, je prostě náročné. Tedy dávat jím řízeně prostor může být užitečné. Může to být užitečné pro něj, i pro Vás.

Také by pro něj (možná) mohlo být užitečné promluvit si s odborníkem, konec konců je to jedna z cest, jak ventilovat to, co nás trápí. Projevy podrážděnosti někdy mohou skrývat myšlenky na to, co nás v souvislosti s nemocí trápí. Čeho se obáváme. Myšlenky a strach, které nesdílíme ani s nejbližšími. Ale nechci spekulovat jak je to u pana manžela, mluvím jen ze zkušenosti ostatních klientů. Zde možnosti odborné pomoci: /pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/jak-lepe-zvladat-svoje-onemocneni/strach-z-navratu-nemoci-a-jak-ho-zvladnout-stranka/ Je zde možnost i anonymní linky zdarma.

Vedle pana manžela mám potřeba myslet také na Vás. To, že nám píšete může znamenat, že je už tak trochu vyčerpána "i ta vaše kapacita". Mám vlastní zkušenost mnohaletého doprovázení mladého, onkologicky nemocného člověka. Vím, že je to běh na dlouhou trať. Abychom tempo vydrželi, tak je nutné myslet také sami na sebe. Tedy přemýšlím, zda máte i vy kde "regenerovat", mít místo čas a prostor, kam za vámi téma nemoci nemůže? Tedy "dobít" baterie, abyste pro něj zde zase mohla být. Podrobněji k tématu a inspirace zde: /pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/kdyz-nam-nekdo-blizky-onemocni/

Níže dáváte také konkrétní otázky. Hodně z nich směřuje k tomu, jak být oporou, možná i k tématu jak se o nemoci bavit. Jak mu pomoci. Dávám opět pro inspiraci zde: /pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/psychologicka-pomoc/jak-mluvit/

V závěru Vaší zprávy píšete "prosím o informace jako nám oběma pomoci zvládnout náročnou situaci". Vedle výše zaslaného pomáhá také "vpustit" mezi Vás další osoby. Neprobírat to "jen mezi sebou", využít přátele, blízké a nebát se odborné pomoci. Pokud vše ventilujete primárně jen mezi sebou, vztah se může začít "přehřívat". Ale znovu říkám, pří těchto úvahách jen spekuluji, neznám Vaši situaci do patřičného detailu. Berte prosím vše jen jako inspiraci.

Pokud můžeme být ještě nějak užiteční, dejte vědět.

S pozdravem

Martin Pospíchal

11. 9. 2023, PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., martin-pospichal@centrum.cz

Dobrý den,

Potřeboval bych pomoc a radu ohledně onkologické nemoci maminky. Na rakovinu mi zemřely obě babičky, dědové i táta. U většiny z nich jsem ten konec viděl zblízka, protože jsem se staral o vše co bylo nutné včetně pohřbu a právních záležitostí, po smrti táty jsem taková hlava rodiny ( táta byl první ). Vše u nás řeším já. Teď už bohužel mám jen maminku a bráchu. Mamce před rokem a půl diagnostikovali rakovinu ledviny ve 3 stádiu a podstoupila operaci. Všechny vyšetření, výsledky, krev absolvuji s ní a vždy trnu hrůzou, když se blíží CT a budeme zase čekat v čekárně na urologii jestli se to vrátilo. Mamka o nemoci nechce nic slyšet, jednou jsem si s ní sednul a vysvětlil jí trochu, že je to vážné, ale, že její šance na vyléčení jsou vysoké. Od doby co mamce diagnostikovali rakovinu špatně spím, děsím se noci až zase budu přemýšlet jen nad tím jaká je šance žese to nevrátí, že to bude dobré. Někdy celé noci čtu statistiky a doufám, že z nich vyčtu další procento, které řekne že to bude v pořádku. Mám v hlavě chaos a poslední týdny přemýšlím, že by bylo vhodné vyhledat odborníka a promluvit si o tom. Navenek působím jako rodinná skála, ale mám pocit, že to přestávám zvládat. Občas závidím lidem kolem sebe velké a šťastné rodiny a jsem tak nějak naštvaný, že v 31 letech už skoro nikoho nemám. Na koho se mohu obrátit? Vřele vám děkuji za radu a chci vám poděkovat, že tuto poradnu vedete a věnujete svůj čas lidem v těžkých životních situacích a zkouškách.

Dobrý den, ano, maminčina nemoc a v podtextu probíhající vzpominky na všechny choroby a úmrtí v rodině Vás musí až nezřízeně drtit. Vaše maminka zřejmě svou chorobu a celou léčbu vytěsnila a pro ni je to vyřešená věc, hlavně když Vás má při všech úkonech vedle sebe. Tady jde ale především o Vás. Jistě, jste mladý a máte ještě hodně síly a odhodlání pomáhat a být oporou. Ale ten zdroj síly není nevyčerpatelný. Co bude s maminkou, s rodinou, když se zhroutíte. Chci Vám důrazně doporučit, abyste po nocích přestal číst statistiky chorob a začal hledat dobrého klinického psychologa ve Vašem okolí, kam si půjdete pro rady, jak žít a zvládnout svoji nesmírně těžkou podpůrnou roli. Hledejte, prostě musíte se dostat k někomu, který bude poslouchat jen Vás a v případě nutnosti Vás nasměruje k dalšímu odborníku - psychiatrovi, který Vám naordinuje léky proti depresi, ve které se podle Vašich slov jistě nacházíte. A prosím, udělejte to všechno co nejdříve v zájmu sebezáchovy. Vaší mamince nepomůže zhroucený syn. Jste v ohrožení, opakuji. Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce České onkologické společnosti České lékařské společnosti JEP

23. 8. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Dobrý den,
mému tatínkovi bylo 21.4. oznámeno, že má nález v mozkové kmeni. Bez možnosti biopsie a jakékoliv léčby. Prostě mu jen popřáli hezké prožití zbylých dnů... Nevzdali jsme to a nakonec je léčený v Motolské nemocnici. Šest týdnů ozařování a chemoterapie, měsíc pauza a teď začne cykly po třech týdnech. Léčbu zvládá fyzicky docela dobře, ale poslední měsíc má stavy, kdy ráno nedokáže vylezt z postele, jenom by spal, nechce jíst, pít, stav kdy si přijde k ničemu a na obtíž se střídá s naprostou apatii ke všemu a všem. Pak má "světlé" dny, kdy jede jako tryskomyš, snaží se dělat na zahradě nebo v dílně, ale nejde mu to tak jako dřív a pak je vzteklý. Může trpět depresí? Jak mu máme pomoci? Onkolog mu napsal antidepresiva, která začal před dvěma dny brát, ale s nikým si nepromluvil. Nám často říká, že nemůžeme pochopit, jak mu je. Nevíme si rady... Děkuji za vaši odpověď

Dobrý den, popravdě se skláním před úsilím Vaší rodiny poskytnout tatinkovi maximální lékařskou péči při tak neskutečně závažné nemoci. Statečnost, která Vašemu tatínkovi nechybí, je obdivuhodná, je však vykoupena velkými výkyvy nálady a fyzické aktivity. To, co popisujete, je opravdu depresivní stav, který ostatně provází všechny formy onkologického onemocnění. Antidepresiva jistě už zabrala, než jsem se dostala Vám odpovědět. Váš tatínek by také měl dostávat léky proti úzkosti, protože to je právě ta emoce, kdy Vám říká, že nemůžete pochopit, jak mu je. Předpokládám, že byste si chtěla pohovořit s odborníkem, který by Vám rozuměl a dokázal Vás provést úskalími psychiky Vašeho tatínka. Prosím, zavolejte mi na 603290993. Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce České onkologické společnosti České lékařské společnosti JEP.

23. 8. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Dobrý den, moje 29 letá dcera prodělala v roce 2021 léčbu T lymfonu ve VFN Karlovo náměstí během léčby chodila do práce a snažila se žít životem před léčbou, zvládla to. Ale teď se projevili úzkostné stavy, neustále se pozoruje, má strach a padá do depresí, je to pochopitelné. Prosím je nějaká poradna, kde by ji pomohli.
Děkuji

Dobrý den, Vaše dcera zřejmě trpí posttraumatickou stresovou poruchou, která se může projevit třeba až po delší době po zvládnutí velmi těžké nemoci. V místě bydliště jiste existují organizace, které se zabývají podporou pacientů po prodělání onkologického onemocnění (Gaudia apod), jistě také ve VFN Karlovo náměstí , kde se dcera léčila, budou mít k dispozici klinického psychologa, který jí jistě jako bývalé pacientce, bude moci poradit. Dceřiny psychické stavy ale budou potřebovat medikaci a pomoc také psychiatra. Tam by se mohla dcera poradit se svým praktickým lékařem, který by jí jistě také dokázal vyslechnout a případně nasměrovat k dalším odborníkům. Hodně zdaru při hledání pomoci Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce České onkologické společnosti České lékařské společnosti JEP

23. 8. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Dobrý,den.Jsem onkologická pacientka. Mám před sebou už pravděpodobně jen několik měsíců života.Jsem vdova ziju v bytě se synem.Syn se o mě staral,ale poslední dobou už je psychicky i fyzicky na dně.Je mu 55 let a má Crohnovu nemoc,tudíž i problémy sám se sebou.Dochází mezi námi k výstupům, říkáme si věci které nás potom oba mrzí.Nikdy bych di nepomyslela že se to stane.Jsem u toho velmi nešťastná, vždy jsem si přála zemřít doma,ale snad by bylo pro nás oba lepší kdybych šla do lůžkového hospice.Děkuji za vaši odpověď.

Dobrý den, velmi se omlouvám, že jsem Váš dotaz přehlédla. Z tohoto důvodu si myslím, že se mohly věci kolem Vás a syna změnit. Na Váš dotaz mohu z vlastní zkušenosti říct, že velmi chápu Vaši touhu zůstat doma, ale situace, jak ji popisujete, je jak pro Vás, tak především pro Vašeho syna extremně složitá, je nasnadě. že on se svou nemocí a jistým věkem opravdu nebude schopen postarat se plnohodnotně jak o Vás, tak dokonce ani o sebe. Přemýšlejte opravdu o lůžkovém hospici, jistě, je zde mobilní hospic, kde by ale měl Váš syn stejné množství úkolů, jen by Vás doprovázel doma lékař a sestry. Myslím na Vás a přeji Vám klidné dny Mgr. Libuše Kalvodová, psychoonkologická sekce 'Ceské onkologické společnosti České lékařské společnosti JEP

23. 8. 2023, Mgr. Libuše Kalvodová, libuse.kalvodova@seznam.cz

Můžete mi prosím poradit? Maminka prochází zákeřným lymfomem a měsíc po opravdu strašné chemo léčbě se to vrátilo. Jsem na ni sama a je to opravdu těžké. Já mám dlouhodobě psychologa, ale hledám někoho pro ni, ať už 1:1 tak i skupinové terapie pro onko osoby.
Nevíte o něčem takovém ve Vinohradské nemocnici nebo okolí Praha 10, prosím?

Dobrý den,

ohledně skupinové terapie pro onkologické pacienty: aktuálně nemáme informace, zda někde v Praze probíhají konkrétní skupiny.

V rámci Vinohradské nemocnice (pokud je maminka jejich pacient), je možné se obrátit na kolegy klinické psychology: https://www.fnkv.cz/oddeleni-klinicke-psychologie-kontakty.php

Případně je možné využít psychologickou linku pro onkologicky nemocné, každou středu od 15 do 18h jsou zde zkušení psychologové: https://www.breastcancer.cz/2023/03/09/avon-linka-rozsiruje-psychologickou-pomoc-onkologicky-nemocnym/

Držíme palce při hledání. Pokud by se nepovedlo, dejte vědět.

S pozdravem

Martin Pospíchal

8. 6. 2023, PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., martin-pospichal@centrum.cz