Jak a proč vzniká patologické agresivní chování, jak probíhá mobbing, bullying a bossing a jak se lze nebo nelze bránit?
Se smrtí a umíráním se setkáváme každý den. Stačí zapnout televizi, pustit počítač, či jít do kina. Na druhou stranu ale žijeme ve světě, kde otázka smrti nahání strach, ve světě, který se od ní odvrací. Smrt je skrývána, jako by byla špinavá a hanbou. Lidé v ní vidí jen hrůzu, zbytečné utrpení a nesnesitelné pokoření. Ona je ale dovršením našeho života a to jí dává smysl a hodnotu. Pohled zdravotní sestry na paliativní péči a doprovázení umírajících pacientů.
Roli psychologa na onkologii ukazuje přednášející na příkladech ze své praxe.
Často se píše a mluví o přetíženosti lékařů a sester, o náročnosti jejich práce o stresujících faktorech v jejich práci o nutnosti je proškolovat v komunikaci s pacienty , s příbuznými pacientů, ve zvládání emocionálně zátěžových situacích. Méně už se mluví o tom, že tu je jedna relativně jednoduchá metoda, která by „chránila strážce“, „pomáhala pomáhajícím“. Jak vypadá praxe balintovských skupin a jak mohou pomoci?
Není pochyb o tom, že zdravotnická práce se určitým způsobem dotýká našich životů. Něco nám bere a něco nám přináší. To se týká jak našeho zdraví, tak i toho, jak celkově fungujeme. „Rakovina“, se kterou pracujeme nás ovlivňuje, přetváří, posouvá výš i leká.
Není jich mnoho, ale vyžadují a přitahují hodně pozornosti - "zlobiví pacienti". Kdo zlobí, jak se s tím vyrovnat a co dělat se sebou?
Přednáška představuje systém psychoonkologické péče na Slovensku, činnost Onkologického ústavu sv. Alžbety v Bratislavě, spolupráci s Ligou proti rakovině a aktivity Klubu detskej NÁDEJE
Více, než dvě třetiny personálu na onkologických a hematoonkologických pracovištích jsou ženy. Jaká jsou specifika práce psychoonkologa v ženském kolektivu a jak se mají ženy v práci chovat, aby toto povolání zvládaly ve zdraví?
Zdravotnické povolání je vysoce náročné na osobnost člověka, profesionální přípravu, styl práce, způsob života i duševní stabilitu. Co vše se očekává od psychoonkologa a co může psycholog na onkologickém oddělení nabídnout?
Sympózium zahájil prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc. exkursem do historie hematoonkologie a psychoonkologické pomoci pacientům, jejich rodinám i zdravotnickému personálu.
Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP předkládá ke shlédnutí všem zájemcům webcast z pátého sympózia, které proběhlo dne 12. září 2014 na téma Dítě v onkologické péči.
Přítomní
členové sekce: Libuše Kalvodová, Hana
Kynkorová, Ivona Šporcrová, Hana Čápová
Omluveni,
nemocní: Zdeněk Hrstka, Karolina Machová,
Kristina Tothová, Alexandra Škrobánková, Věra Reichlová
Netradiční přednáška o syndromu vyhoření zazněla na 3. psychoonkologickém sympóziu v Hradci Králové.
Kvalita života psychoonkologa závisí na míře osobní spokojenosti a pohody s podmínkami vlastního pracovního života, závisí od postoje, zázemí, smyslu práce, dostatku vnitřních sil, podpory a pozitivní zpětné vazby. Přes všechna negativa a těžkosti je možné vnímat i na onkologii práci v roli klinického psychologa či psychoonkologa jako práci, která posouvá hranice kvality života – pacientům, ale také – odborníkům.
Cílem paliativní péče je dosažení co nejlepší kvality života nemocných, jejichž nemoc již nereaguje na kurativní léčbu a také dosažení co nejlepší kvality života rodin vážně nemocných pacientů. Přehledná přednáška o cílech, prioritách a zásadách paliativní péče.
Nadační fond pomáhá pravidelnými měsíčními příspěvky rodinám s dětmi, kde otec, matka a nebo některé z dětí trpí onkologickým onemocněním, a které se vlivem této zákeřné nemoci dostaly do finanční tísně.
Přednáška představuje historii i současnost domácího hospice, který poskytuje paliativní péči, od mírnění symptomů nemoci, přes psychologickou, duchovní, emoční a sociální podporu pacienta a jeho rodiny až po doprovázení pozůstalých.
Přednáška přináší kazuistiku pacienta v preterminálním stádiu z hlediska zhoršující se kvality jeho života.
Přednášející prezentuje společný výzkum chirurgického a psychologického týmu, který proběhl s pacientkami s karcinomem prsu v roce 2010 v Masarykově onkologickém ústvavu.
Přednáška na skupině kazuistik dokládá účinnost psychiatrické péče na kvalitu života u pacientů, u kterých jsou diagnostikovány psychiatrické symptomy.
Výsledky průzkumu, jehož cílem bylo ověřit si, že psychiatrická intervence u indikovaných onkologických pacientů vede opravdu ke zlepšení kvality jejich života.
Pro onkologického pacienta není důležitá pouze délka přežití, ale zejména jeho kvalita života, která je dána subjektivním vnímáním individuální životní reality. Co nejvíce ovlivňuje kvalitu života pacientů v průběhu transplantace kostní dřeně?
Elisabeth Kübler-Ross byla psychiatrička švýcarského původu, která zasvětila svůj život péči o vážně nemocné a umírající pacienty. Vždy zdůrazňovala důležitost kvality života a psychologického přístupu zdravotníků k vážně nemocným.
Přednáška hovoří nejen o kvalitě života u dětských onkologických pacientů, ale zabývá se i kvalitou přežití, jež se spolu s rostoucím číslem přeživších stává měřítkem úspěchu u onkologické léčby dětí. Kvalitu života po dětských nádorových onemocněních dlouhodobě měří i výzkum, který běží od roku 2006 na Klinice dětské onkologie FN Brno? Přednáška přináší jeho dosavadní výsledky.
Muži a ženy jsou dva odlišné „světy", mající v určitých ohledech rozdílné vnímání ale zejména rozdílné potřeby.
S pojmem kvalita života se v medicíně setkáváme od 70. let minulého století. Jaké jsou definice tohoto pojmu, jaké faktory ovlivňují kvalitu života a jaké jsou nástroje jejího měření? Které největší problémy ovlivňují kvalitu života u onkologicky nemocných, k čemu slouží výzkumy v oblasti kvality života a jak je důležité ovliňování kvality života u onkologicky nemocných?
Předsedkyně Psychoonkologické sekce České onkologické společnosti J.E.P. přednesla úvodní přednášku 3. Psychoonkologického sympózia.
Děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany zahájil 3. psychoonkologické sympózium.
Plk. prof. MUDr. Roman Chlíbek Ph.D. přivítal účastníky 3. psychoonkologického sympózia na půdě Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové a zdůraznil důležitost problematiky kvality života pacientů a nutnost zlepšení komunikace zdravotníků s pacienty.
Přítomni: Kalvodová,
Škrobánková, Machová.
Omluveni: pro
nemoc či nepříznivé počasí ostatní členové sekce
