Blíží se začátek cyklu přednášek v rámci projektu #MysliProtiRakovine. První přednáška bude v Praze v Lékařském domě 4. září od 18 hodin. Zbývá už jen 30 míst, registrujte se raději ještě dnes. Přednáška je určena pro laiky i odborníky. Cílem přednášky je názorně poukázat na souvislost mezi naší myslí, celkovým psychickým nastavením a prožívanými emocemi na straně jedné a naším zdravotním stavem, případně progresí nemoci na straně druhé. Zároveň nastíníme možnosti, které nám psychologie dává pro podporu procesu uzdravování u onkologických onemocnění. Přednáší PhDr. Ing. Martin Pospíchal. Těšíme se na Vás!
Po čtyřech letech je opět k dispozici revidované třetí vydání brožury Psychosociální minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké. Amelie ji v tuto chvíli distribuuje na onkologická pracoviště a do organizací, které o ni mají zájem. Brožura je zároveň volně k dispozici na webu Amelie, z.s.
Srdečně zveme všechny lékaře, sestry a další zdravotnické odborníky na cyklus přednášek a webminářů z oboru psychoneuroimunologie. Projekt pro Vás a Vaše pacienty připravila Česká onkologická společnost ve spolupráci s PhDr. Ing. Martinem Pospíchalem (členem výboru psychoonkologické sekce) a dalšími odborníky z oborů psychologie, onkologie a zdravého životního stylu v rámci unikátního projektu v oblasti prevence s názvem „#MysliProtiRakovině“. Na rozdíl od jiných projektů v oblasti prevence se soustředí především na lidskou mysl, tedy naše prožívání, jeho možný vliv na lidské zdraví a nemoc jako takovou.
V psychosomatickém diskusním duelu na DVTV se sešli Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti a předseda Společnosti psychosomatické medicíny MUDr. Vladislav Chvála.
Úspěch onkologické léčby často závisí nejen na správné protinádorové léčbě, ale v nemalé míře i na včasném tlumení nežádoucích účinků této léčby a na zachování dobré kvality života. O pacienta je třeba během léčby pečovat, řešit nežádoucí účinky léčby, jeho nutriční stav a poskytnout mu dostatečnou ošetřovatelskou péči. Podpůrná léčba v onkologii je samostatný obor, jehož cílem je zajistit maximální kvalitu života během onkologické léčby a to jak kurativní, tak i paliativní.
Jste-li onkologicky nemocný, nebo o nemocného pečujete, podívejte se na záznam červnového dílu našeho živého vysílání, ve kterém 6. června odpovídal na Vaše dotazy na téma prevence onkologických komplikací podpůrnou léčbou a péčí Doc. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Přednáška z nového vědního oboru psychoneuroimunologie zazněla na semináři pro praktické lékaře v rámci Brněnských onkologických dnů 2018.
Velmi pozorně jsme shlédli již zmíněný pořad o praktikách „léčby“ v Konzultačním a terapeutickém institutu Praha – AKTIP. Vzhledem k našemu dosaženému vzdělání a praxi ve zdravotnictví – jsme kliničtí psychologové z onkologických pracovišť - se zaměříme na vystoupení naší kolegyně pí. Mgr. Lenky Krutilové, jejíž účinkování tvoří podstatnou část celého pořadu.
Během 42. Brněnských onkologických dnů jsme poprosili psychoonkologa PhDr. Ing. Martina Pospíchala, aby poradil vám, kteří pečujete o blízkého onkologicky nemocného člověka, jak to zvládnout a zachovat si duševní rovnováhu. Opora blízkého člověka je pro dobrý průběh léčby a uzdravení velmi důležitá, ale stejně důležité je starat se také o sebe.
Přednáška zazněla na úvod 7. psychoonkologického sympózia v Hradci Králové a zamýšlí se nad tím, kdy je ten správný čas odejít po ukončené onkologické léčbě z nemocnice domů a co všechno pacient a jeho rodina v takové chvíli zvažuje.
Když onkologická léčba úspěšně skončí a pacient se uzdraví, náhle ztrácí jistotu, protože v době nemoci a léčby řešil především svou nemoc a ostatní důležitá témata odsunuje na okraj. Po uzdravení se témata vrací. Otázky, které přináší návrat do života, včetně zvažování založení rodiny po úspěšné onkologické léčbě a průběh psychoterapie je ukázán na kazuistice mladé ženy po zhoubném onemocnění cervixu.
Přednáška z oboru psychoimunologie, jež propojuje poznatky psychologické, neurologické a imunologické v jeden celek, ukazuje propojení lidské mysli, toho co vnímáme, jak se cítíme a možného vlivu těchto našich prožitků na naše zdraví. Jak je to s připraveností imunitního systému chránit nás před rakovinou? Co se děje, prožíváme-li dlouhodobý stres?
Je přeskládání žebříčku hodnot po těžké nemoci skutečnost nebo mýtus? Jak rakovina vstupuje do vztahů? Proč jsou úspěšně vyléčení onkologičtí pacienti častými hosty psychologa? S pomocí tří kazuistik pacientů po úspěšně ukončené onkologické léčbě se přednášející zamýšlí nad těmito otázkami.
Přednáška, která zazněla na 7. psychoonkologickém sympóziu představuje psychologickou péči o onkologické pacienty ve FN Plzeň-Lochotín.
7. ročník psychoonkologického sympózia se nevěnoval jen pacientům po úspěšně ukončené onkologické léčbě, ale také pacientům, jejichž kurativní léčba je ukončena neúspěšně. Jak může psycholog a celý zdravotnický personál pomoci pacientovi a rodině při přechodu pacienta do paliativní péče a v preterminální fázi nemoci.
Co se s pacientem děje po úspěšně ukončené léčbě? Jakými směry se dále může vyvíjet jeho směřování? A proč by klinik neměl ztratit pacienta ze zřetele po odchodu do ambulantní péče?
Odpovědi najdete v závěrečné přednášce 7. psychonkologického sympózia.
Jak a proč vzniká patologické agresivní chování, jak probíhá mobbing, bullying a bossing a jak se lze nebo nelze bránit?
Se smrtí a umíráním se setkáváme každý den. Stačí zapnout televizi, pustit počítač, či jít do kina. Na druhou stranu ale žijeme ve světě, kde otázka smrti nahání strach, ve světě, který se od ní odvrací. Smrt je skrývána, jako by byla špinavá a hanbou. Lidé v ní vidí jen hrůzu, zbytečné utrpení a nesnesitelné pokoření. Ona je ale dovršením našeho života a to jí dává smysl a hodnotu. Pohled zdravotní sestry na paliativní péči a doprovázení umírajících pacientů.
Roli psychologa na onkologii ukazuje přednášející na příkladech ze své praxe.
Často se píše a mluví o přetíženosti lékařů a sester, o náročnosti jejich práce o stresujících faktorech v jejich práci o nutnosti je proškolovat v komunikaci s pacienty , s příbuznými pacientů, ve zvládání emocionálně zátěžových situacích. Méně už se mluví o tom, že tu je jedna relativně jednoduchá metoda, která by „chránila strážce“, „pomáhala pomáhajícím“. Jak vypadá praxe balintovských skupin a jak mohou pomoci?
Není pochyb o tom, že zdravotnická práce se určitým způsobem dotýká našich životů. Něco nám bere a něco nám přináší. To se týká jak našeho zdraví, tak i toho, jak celkově fungujeme. „Rakovina“, se kterou pracujeme nás ovlivňuje, přetváří, posouvá výš i leká.
Není jich mnoho, ale vyžadují a přitahují hodně pozornosti - "zlobiví pacienti". Kdo zlobí, jak se s tím vyrovnat a co dělat se sebou?
Přednáška představuje systém psychoonkologické péče na Slovensku, činnost Onkologického ústavu sv. Alžbety v Bratislavě, spolupráci s Ligou proti rakovině a aktivity Klubu detskej NÁDEJE
Více, než dvě třetiny personálu na onkologických a hematoonkologických pracovištích jsou ženy. Jaká jsou specifika práce psychoonkologa v ženském kolektivu a jak se mají ženy v práci chovat, aby toto povolání zvládaly ve zdraví?
Zdravotnické povolání je vysoce náročné na osobnost člověka, profesionální přípravu, styl práce, způsob života i duševní stabilitu. Co vše se očekává od psychoonkologa a co může psycholog na onkologickém oddělení nabídnout?
Sympózium zahájil prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc. exkursem do historie hematoonkologie a psychoonkologické pomoci pacientům, jejich rodinám i zdravotnickému personálu.
Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP předkládá ke shlédnutí všem zájemcům webcast z pátého sympózia, které proběhlo dne 12. září 2014 na téma Dítě v onkologické péči.
Přítomní
členové sekce: Libuše Kalvodová, Hana
Kynkorová, Ivona Šporcrová, Hana Čápová
Omluveni,
nemocní: Zdeněk Hrstka, Karolina Machová,
Kristina Tothová, Alexandra Škrobánková, Věra Reichlová
Netradiční přednáška o syndromu vyhoření zazněla na 3. psychoonkologickém sympóziu v Hradci Králové.
