Pracuji na Oddělení klinické a radiační onkologie v Pardubicích od roku 1993. Složila jsem atestaci I. a II. stupně z radiační onkologie a atestaci z klinické onkologie.V roce 2010 jsem získala titul Ph.D. Od roku 2004 zastávám pozici zástupce primáře oddělení a jsem garantem pro klinickou onkologii v Pardubickém kraji.
Ve volbách kandiduji do revizní komise.
1. Jaké jsou, podle Vás, hlavní problémy, které by výbor onkologické společnosti měl řešit?
- Otázka financování onkologické péče - je třeba osvěta,která by odborné i laické veřejnosti ukázala, že zdroje, které jdou do zdravotnictví (procento HDP), jsou nedostatečné. Navíc se část prostředků ze systému zbytečně "ztrácí", a přitom náklady na onkologii budou se stárnutím populace stále vyšší.
- Systém postgraduálního vzdělávání - je komplikovaný, nevyjasněný. Výsledkem je nedostatek lékařů, laborantů, fyziků, specializovaných sester.
- Pregraduální vzdělávání lékařů i nelékařů - je třeba rozšířit výuku onkologie a soustředit se v ní především na mezioborovou spolupráci.
- Lepší spolupráce s oborem radiační onkologie a dalšími odbornými společnostmi.
- Řešení omezování možností výjezdů lékařů na zahraniční studijní pobyty, kongresy - získání finančních prostředků na tyto účely bude stále více obtížnější (dosud sponzorovány především farmaceutické firmami). Tuto problematiku považuji za důležitou především u mladých lékařů - je třeba zajistit prostředy formou grantů, event. jinak.
2. Jaké budou Vaše argumenty při vyjednávání rozsahu centrové péče s plátci péče?
Centrovou péči je třeba chápat jako komplexní terapii, zaměřenou především na potenciálně kurativní onemocnění. Měla by zahrnovat všechny léčebné modality, které centrum poskytuje. Financování by mělo jít za pacientem, respektive léčebným výkonem. Úhrada ekonomicky náročné terapie ( např. "biologické" ) by měla vycházet z "evidence based medicine" a její rozsah predikovat na základě statistické analýzy.
3. Budete chtít rozšiřovat nebo zachovat stávající systém Komplexních onkologických center?
Zřízení center bylo určitě krokem správným směrem a jejich síť je vcelku vyhovující. Určité korekce však v budoucnu zřejmě bude nutno provést.
4. Líbí se Vám a budete prosazovat tzv. "Slovenský model centralizované péče" , tedy rozhodování o léčbě v centru a na základě indikované péče možnost podání na spolupracujícím pracovišti?
Soustředění náročné cílené léčby do onkologických center bylo jistě racionální a potřebné. V budoucnu se však tato terapie rozšíří i na další indikace a patrně i na další diagnózy. Proto dosavadní přesun všech nemocných, léčených centrovými léky do KOC, narazí na své přirozené kapacitní i personální limity. Většina preparátů je dobře tolerována a není racionální důvod, proč by po konzultaci a schválení v centru nemohly být aplikovány i na dalších pracovištích. Nezbytnou podmínkou je však vytvoření vzájemně propojené sítě kooperujících zdravotnických zařízení.
5. Jaký je Váš názor na organizaci onkologické společnosti?
Onkologická společnost, respektive její výbor, udělal v minulých letech obrovský kus práce pro rozvoj oboru a kvalitu léčebné péče. V této cestě je třeba pokračovat i nadále. Rozšíření prostoru pro diskusi by určitě přispělo k hledání správných řešení problémů, kterých má náš obor více jak dostatek.