Pracuji v oblasti klinické onkologie 42 let, v roce 1989 jsem založil a 21 let vedl Interní hematoonkologickou kliniku, ze které vyšlo 10 profesorů a kolektiv kliniky napsal 17 monografii s onkologickou tematikou. Dvě volební období, tedy 8 let, jsem byl předsedou České onkologické společnosti ČLS JEP. Byl jsem jedním ze zakladatelů České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a editoval jsem první monografií Paliativní medicína. Dvě volební období jsem byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univertity a jsem členem týmu, který realizoval Univerzitní kampus MU v Brně. Poslední tři roky jsem ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně.
1. Jaké jsou, podle vás, hlavní problémy, které by výbor České onkologické společnosti měl řešit?
Byl jsem předsedou ČOS ČLS JEP dvě volební období, tedy celkem 8
let, a po celou dobu jsme řešili problémy koncepční, stejně
jako aktuální tak, jak to bylo zapotřebí.
Nepochybuji, že nový výbor se bude chovat podobně.
Z koncepčních otázek je to hlavně prevence a včasná diagnostika nádorových onemocnění včetně nutnosti další zásadní podpory onkologických screeningů, především screeningu kolorektálního karcinomu.
Nutné je věnovat se nadále i otázkám financování onkologické léčby. Je problém v podfinancování chirurgické léčby, tato otázka je řešena ve spolupráci s Českou chirurgickou společnosti. Jinak je nutné konstatovat, že financování onkologické péče se dostalo do situace, kdy péče je na hraně možností ekonomické situace státu a plátců péče. Obecně naše onkologická péče nepochybně dosahuje evropských parametrů. Její další rozvoj tedy bude záležet především na ekonomické úspěšnosti ČR.
Za mimořádně důležité považuji další prohlubování spolupráce mezi jednotlivými odbornými společnostmi. Udělali jsme pro to hodně a je jistě nutné v tom pokračovat.
Další důležitou oblastí je pregraduální a postgraduální vzdělávání v onkologii.
Velmi zásadní je i nadále sledovat a zlepšovat kvalitu onkologické péče, včetně vydávání tzv. Modré knihy, která vyšla již po dvanácté a představuje standardy onkologické farmakoterapie.
A nakonec se musím zmínit o nutnosti dalšího rozvoje
paliativní léčby a péče o onkologicky nemocné, kterým jsme
v této oblasti přes velké pokroky ještě hodně dlužni.
2. Jaké budou vaše argumenty při vyjednávání rozsahu centrové péče s plátci péče?
Argumenty budou stejné jako doposud, tedy zajistit léčbu
onkologicky nemocných na evropské úrovni při zohlednění ekonomické
situace našeho státu. V současné ekonomické situaci považuji systém
společného finančního balíčku pro cílenou (biologickou) léčbu pro
každý KOC ve výši, která odpovídá roku 2010, za realistický a
přijatelný.
3. Budete chtít rozširovat nebo zachovat stávající systém Komplexních onkologických center?
Ustanovaní Komplexních onkologických center, kde se mají léčit
nemocní s nejsložitějšími a nejdražšími diagnozami a léčebnými
postupy, je jedním z velkých úspěchů odstupujícího výboru. Nikdo
nemůže pochybovat, že nelze poskytovat nejsložitější a nejdražší
péči ve všech více než 200 našich nemocnicích. Vznik KOC umožňilo
dovybavení center drahou technikou za peníze EU a používání
drahé onkologické léčby pro indikované nemocné. Centra se
budou i nadále akreditovat podle stanovaných kriterii, tato
kriteria se budou vyvíjet a úloha ČOS při stanovování kriterii a
kontrole kvality KOC je nezastupitelná. V závislosti na poskytování
kvalitní a bezpečné péče mohou samozřejmě některá centra zaniknout
a jiná se vytvořit, obecně ale považuji počet center za zcela
dostačující.
4. Líbí se vám a budete podporovat tzv. "slovenský model" centralizované péče, tedy rozhodování o léčbě v centru a na základě indikování péče možnost jejího podání na spolupracujícím pracovišti?
Tento model nepovažuji za vhodný a nebudu ho podporovat. Zcela odporuje základní myšlence, že nový lék či nový přístroj se má zpočátku podávat či zkoušet na vybraných kompetentních pracovištích, tedy v KOC, a teprve po prověření terapeutické účinosti, nežádoucích účinků a farmakoekonomickém zhodnocení je možné používat metodu či lék plošně. V tomto kontextu se samozřejmě vůbec nebráním používání některých léků z oblasti cílené (biologické) léčby plošně, pokud budou splněna výše uvedená pravidla a stanovena jasná kvalitativní a kvantitativní kriteria podání.
