Na své schůzi dne 16. 12. 2025 ve VFN Praha výbor ČOS ČLS JEP projednal Stanovisko České urologické společnosti ČLS JEP k neindikovanému podávání testosteronu. Členové výboru ČOS souhlasí a připojují se k doporučení ČUS ve věci doporučení pro "léčbu" testosteronem.
(V Praze dne 1. prosince 2025)
Česká urologická společnost (ČUS) vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucími případy neindikovaného podávání testosteronu u mužů. Stále častěji je testosteron nabízen či užíván mimo jasně stanovené lékařské indikace – například pro „zvýšení energie“, zvýšení libida či vitality – bez řádné diagnózy hypogonadismu. Tento trend, patrný ve světě i v České republice, opakovaně kritizují lékařské odborné společnosti. ČUS se k tomuto varování připojuje a považuje podobné postupy za neodborné a potenciálně nebezpečné. V souladu s aktuální doporučení Evropské urologické společnosti (EAU) proto vydáváme toto stanovisko k problematice neindikovaného užívání testosteronu.
Stanovisko si také můžete stáhnout ve formátu pdf
Správná diagnostika a indikace léčby testosteronem
Mužský hypogonadismus (nedostatek testosteronu) je závažný zdravotní stav vyžadující odborné vyšetření, posouzení klinických příznaků a opakované laboratorní stanovení hormonálních hladin. Diagnózu tzv. pozdního hypogonadismu (late-onset hypogonadism, LOH) lze stanovit pouze v případě typických a přetrvávajících specifických klinických symptomů (např. pokles libida, erektilní dysfunkce, únava, úbytek svalové hmoty) v kombinaci s biochemickým průkazem nízké koncentrace testosteronu. Jednorázové stanovení hladiny testosteronu není dostačující, hodnota přirozeně kolísá a může být ovlivněna řadou faktorů (např. obezitou či akutním onemocněním). Validní je stanovení hladiny ranního testosteronu (mezi 7–11 hod) nalačno a nízké hodnoty potvrdit opakovaným vyšetřením. Teprve opakovaně abnormálně nízká hladina testosteronu společně s odpovídajícími symptomy opravňuje k úvaze o substituční terapii testosteronem.
Před zahájením léčby je nezbytné komplexní vyšetření a určení příčiny hypogonadismu. Ten může být způsoben buď primárním selháním varlat, nebo častěji druhotně vlivem jiných onemocnění či faktorů (např. vlivem obezity, chronických onemocnění, užívaných léků). V těchto případech může zlepšení životního stylu, redukce hmotnosti či kompenzace přidružených chorob vést k normalizaci hormonálních hladin i bez substituce. Je-li zjištěna specifická příčina (např. nádor hypofýzy, hyperprolaktinémie, syndrom spánkové apnoe apod.), je nutné léčit nejprve tuto příčinu.
Testosteronová léčba je vyhrazena pouze pacientům se skutečně prokázaným hypogonadismem, po zhodnocení přínosů a rizik, a vždy s pravidelným lékařských sledováním.
Naopak muži s normálními hladinami testosteronu (eugonadální) by v žádném případě neměli testosteron dostávat. Přirozený pokles vitality či sexuální apetence u stárnoucích mužů, pokud není doprovázen potvrzeným hormonálním nedostatkem, nelze považovat za indikaci testosteronové substituce. Evropská doporučení důrazně varují před podáváním testosteronu zdravým mužům s cílem „zlepšit energii, kondici či kognici“. Užívání testosteronu pouze za účelem zvýšení energie, libida, svalové hmoty či sexuálních funkcí je považováno za zcela neoprávněné. ČUS se s těmito postoji plně ztotožňuje.
Zdravotní rizika neoprávněné léčby testosteronem
Testosteron je účinný hormon, jehož podávání mimo stanovené indikace nejenže nepřináší prokazatelný přínos a může být spojeno s významnými zdravotními riziky. ČUS považuje za nutné upozornit na nejzávažnější z nich:
- Nadbytek červených krvinek (polycytémie) – exogenní testosteron stimuluje krvetvorbu, což může vést k abnormálně zvýšenému počtu erytrocytů. Zahuštění krve zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin (trombóz) a embolií.
- Útlum vlastní hormonální produkce a neplodnost – exogenní testosteron snižuje sekreci gonadotropinů (luteinizačního a folikulostimulačního hormonu) a potlačuje funkci varlat – klesá tvorba vlastního testosteronu a dochází k útlumu spermatogeneze, často provázené úbytkem objemu varlat. Následek může být dočasná až dlouhodobá neplodnost. Substituční léčba je u mužů plánujících otcovství kontraindikována.
- Ovlivnění prostaty – testosteron a jeho metabolity mohou stimulovat růst prostatické tkáň a případného dosud nediagnostikovaného karcinomu prostaty. U mužů s neléčeným (nebo nediagnostikovaným) karcinomem prostaty může podávání testosteronu urychlit progresi onemocnění. Před léčbou je nezbytné vyloučit karcinom prostaty, u mužů s aktivním nádorem je testosteron kontraindikován.
- Další nežádoucí účinky – nadbytečné podávání testosteronu může způsobit poškození jater, gynekomastii, zadržování vody a otoky, zhoršení spánkové apnoe, akné či výkyvy nálad a u predisponovaných mužů může přispět ke kardiovaskulárním komplikacím.
Závěr a stanovisko
ČUS důrazně odmítá neindikované podávání testosteronu. Testosteronová léčba má své nezastupitelné místo v terapii mužů s prokázaným hypogonadismem, avšak pouze u odborně vyšetřených pacientů s jasnou klinickou indikací a laboratorně potvrzenou hormonální poruchou. Důsledně apelujeme na lékaře, aby při zvažování substituce postupovali podle platných odborných doporučení a testosteron nepředepisovali bez řádné diagnózy hypogonadismu. Zároveň varujeme laickou veřejnost před neodbornými výzvami k „preventivní“ či výkonnostní léčbě testosteronem, které je v rozporu s principy medicíny založené na důkazech a představuje zdravotní riziko. Této se ČUS plně ztotožňuje s aktuálními evropskými doporučeními (EAU 2025) i s postoji dalších českých odborných společností.
Za Českou urologickou společnost:
MUDr. Marek Broul, Ph.D.
MUDr. Marcela Fontana, Ph.D.
Zdroje:
- Kosák M, Hana V. Stanovisko České endokrinologické společnosti ČLS JEP k propagaci podávání testosteronu v médiích. 2025. Dostupné z: https://www.endokri...tosteronu-v-mediich.
- Salonia A, Minhas S, Boeri L, et al. EAU Guidelines. Guidelines on Sexual and Reproductive Health. 2025. Dostupné z: https://uroweb.org/.../male-hypogonadism.
